Zimní sporty v Argentině pro nás začínají ochutnávkou vína ve vinném sklípku v údolí Valle de Uco ve vnitrozemí Mendozy. Je polovina července, my jsme se vrátili z evropského léta a hledáme jihoamerický prašan. Ale tady v 700 metrech nad mořem není taková zima, jak jsme čekali, a obloha je tak jasná a modrá, že vypadá skoro jako falešná. Jen pohled na zasněžené Andy tyčící se vysoko k nebi naznačuje trochu zimy.
Naše cesta vede z Mendozy na jih, kolem posledních vinařských oblastí a přes velmi pustou, suchou step, kterou zřejmě obývá jen několik divokých koní. Napravo od nás se nekonečně táhnou bílé pocukrované Andy, které v nás probouzejí očekávání nedotčených prašanových linií. Celé hodiny vede prašná nezpevněná cesta přímo před námi a my nepotkáváme jiné vozidlo ani neprojíždíme žádnou osadou. Teploty ještě nejsou úplně zimní a představa, že hned druhý den budeme na sněhu, působí v tomto prostředí trochu zvláštně. Naším cílem je Las Lenas, největší lyžařské středisko v Argentině, které je známé jako absolutní freeridová Mekka Jižní Ameriky. Své stopy ve sněhu zde zanechala téměř všechna velká jména snowboardingu a pravidelně sem jezdí různé velké fotografické a filmové produkce, aby zde nafotily nejlepší jezdce světa při legendárních sjezdech.
Silnice nyní vede na západ, přímo k horám, a ty se před námi zvedají z pampy stále výš a výš. Slunce je nyní často zastíněno mraky a v dálce se stahuje temná a hrozivě vypadající fronta mraků s nepřízní počasí. Zdá se, že balzámový zimní den, který jsme zahájili v tričkách a za jasného slunečního svitu, je u konce. Čím více se blížíme k Las Lenas, tím je krajina zimnější, ale sněhu není mnoho. Obloha je úplně zatažená, vítr sílí a černé mraky se stále rychleji přesouvají přes vrcholky hor do vysokého údolí. Je cítit sníh. A právě když jsme se nastěhovali do našeho bytu, rozpoutá se sněhová bouře a zatřese zataženými žaluziemi takovou silou, že to vypadá, jako by nás chtěla odsud zase vyhnat.
Slunce a 60 cm prašanu
Další den začíná sluníčkem a šedesáti centimetry prachového sněhu. Větší štěstí jsme mít nemohli: Z jednoho dne na druhý je vše pokryto hlubokým sněhem a my najednou dostáváme ten "zimní pocit". Las Lenas je klasické letovisko a skládá se jen z několika hotelů, bytových domů, restaurací a barů, které jsou otevřené pouze během sezóny. Odtud vede několik lanovek na vrchol Cerro Los Fosiles ve výšce 3430 metrů. Ale vlek, který zrychluje tep argentinských i mezinárodních freeriderů, se jmenuje "Martes" a vede ze zadní části Cerro Los Fosiles až na samotný vrchol. Jízda na lanovce "Martes" na čerstvém sněhu se co do možností vyrovná heliboardingu - jen bez helikoptéry a za podstatně méně peněz. Už jen kvůli tomuto vleku se vyplatí absolvovat náročnou a dlouhou cestu sem. Bohužel je kvůli bouři zavřený a musíme se spokojit s jedním z dalších vleků.
Skvělé podmínky v červenci
Poprvé po dlouhých měsících a uprostřed července zavírám vázání na snowboardu, vjíždím do hlubokého prašanu s velkým rozmachem a dělám první oblouk, který mě odměňuje neuvěřitelně velkou sprškou. Postupně se otevírají další a další vleky a my se celý den snažíme získat co nejvíce "first lines". Mohlo být opravdu hůř - ale legendární "Martes" bohužel zůstává zavřený. Večer v baru se od místních jezdců dozvídáme, že tento vlek ze všeho nejčastěji zůstává zavřený celé týdny a že mnoho hostů už marně čekalo na jediný otevřený den a museli odjet, aniž by něčeho dosáhli. My však máme štěstí a "Marte" skutečně druhý den ráno otevírá své brány a poskytuje nám téměř neomezené sněhové radovánky ve výšce 1200 metrů na severní straně Cerro Los Fosiles. Výběr možností pro sjezd do Las Lenas je téměř nevyčerpatelný a nabízí dostatečný potenciál pro lyžování nových tratí na několik dní. Terén je však strmý až velmi strmý a většinou vede úzkými žleby a kuloáry mezi skalami a skalními srázy. Všechny velké žlaby mají svá jména a záleží jen na vás, zda nejdříve sjedete levou "Coluar Mercurio", která končí u vleku Vulcano nebo vedle něj, nebo "Coluar Martes" či prostřední "Coluar El Cartell". Možná by to dnes měl být Coluar Eduardo, kterému se vždy říká jen "Ten chlap umřel"?
