Aljaška - Kempování s polární září

"Aljašské dobrodružství začalo 15. března mým odletem z Curychu do Filadelfie. Protože ve Švýcarsku nikdy nebyla opravdová zima, měl jsem velké očekávání spousty sněhu a zimy jako z obrázkové knížky. Představovali jsme si realizaci tábora v aljašských horách. Robert, Sandro a Jonas už měli zkušenosti s lyžováním v Severní Americe, zatímco já se považuji za zelenáče. Lyžování na Aljašce je však pro nás všechny novým územím."

S kombinací předchozího plánování a velké spontánnosti si na Aljašce téměř jistě přijdete na své. Pomůže vám, když si předem vyberete několik možností, kde můžete kempovat. Měli byste mít také představu o požadovaném terénu a v batohu potřebné vybavení. Zejména v zimě, kdy je na Aljašku málo sněhu a někdy jsou obtížné lavinové podmínky, je flexibilita velkým plusem. To se během cesty opakovaně ukázalo. Za prvé, věci dopadají jinak, a za druhé, než si myslíte.

"Během letu do Filadelfie bylo dost času na fantazírování o tom, jak to všechno dopadne. Americké bezpečnostní předpisy byly tak přísné, že jsme s nadávkami zmeškali další let a museli jsme vydržet přes noc ve Filadelfii. Druhý den jsme mohli pokračovat v cestě do Anchorage. Jako mnozí jsme sem dorazili uprostřed noci. Na letišti jsme čekali až do rána. Důležité teď bylo najít vhodný dopravní prostředek. Rychle jsme zjistili, že pick-up je příliš malý na přepravu všech našich zavazadel. Rozhodli jsme se tedy pro obytný vůz. Jonas do toho vložil srdce a duši a brzy našel ideální vozidlo."Se správnou mobilní základnou se freeriderům na Aljašce meze nekladou. Výhody mobilního ubytování umožňují užít si aljašské dobrodružství naplno. Nejprve se však musíte vybavit potřebným vybavením. Hlavní město Aljašky Anchorage s nespočtem outdoorových obchodů je pro to ideální.

Alaska je obrovská. Někdy je velmi obtížné získat spolehlivé informace o sněhových podmínkách. Lavinová služba nemůže pokrýt tak velké území. Nejlepší jsou místní heliski společnosti, přece jen jsou ve "své" oblasti každý den. Ve Valdezu působí veterán heliskiingu Dean Cummings a jeho společnost H2O-Guides. Když už tam jste, můžete se rovnou zeptat na podmínky v Chugach Range, i když je to z Hainesu daleko."Dobře, to bylo rychlé. Dneska jsme jeli do Valdezu a zítra letíme do hor. Návštěva u Deana Cummingse vedla k dlouhému rozhovoru. Říkal, že pro nás mají perfektní sněhové a povětrnostní podmínky. Dean navrhl místo na okraji ledovce Woodworth. "Tam by se nám určitě líbilo", řekl. "Oblast by byla ideální pro základní tábor a pro náš malý filmový projekt". Měli by také čas na vysazení následujícího dne. To nás všechny přesvědčilo. Teď je čas se sbalit a provést poslední přípravy."

Na Aljašce můžete samozřejmě začít i bez letu do hor a postavit si stan. Ale pro opravdu odlehlý pocit a absolutní klid a pohodu se letadlu nebo v našem případě vrtulníku těžko vyhnete. "Lidé, kteří vystoupili z vrtulníku, žasli nad tím, kolik materiálu jsme kolem sebe naskládali. Letový asistent nám však vysvětlil, že nejsme jednodenní hosté, ale plánujeme na ledovci tábořit. Údiv rychle ustoupil závisti. Vrtulník byl doplněn palivem a naložen naším vybavením. Teď už nebylo cesty zpět. Konečně jsme vyrazili. Aniž bychom plýtvali slovy, obdivovali jsme ze vzduchu nádhernou přírodu. Když jsme dorazili na místo vysazení, Dean nám dal několik posledních rad a popřál nám příjemnou zábavu. Poté, co vrtulník vzlétl, se náhle rozhostilo ticho. Začali jsme stavět náš nový domov, postavili jsme stany na spaní a vaření a rozhodli se, kde bude záchod. Kromě zvuku lopaty zůstávalo ticho. "Pohoří Chugach Range, které tvoří jižní konec Aljašky, je jednou z nejzasněženějších oblastí na světě. Bouře bičují pohoří od severního Pacifiku a během několika dní napadnou až dva metry sněhu. Minulá sezóna byla na Aljašce podprůměrná. Výhled je šílený. Zatímco místní si stěžují na nedostatek sněhu, v Alpách by to bylo považováno za nadprůměrnou zimu (přinejmenším). Na druhou stranu, málo sněhu znamená dobré počasí. Během našeho pobytu na Aljašce převládalo rekordní, třítýdenní počasí.

"První ráno jsme se za jasného slunečního svitu rozhodli nejprve prozkoumat okolí. Přehled jsme získali pětihodinovým výstupem na ledovec. Dlouhý rovinatý výstup byl odměněn nádherným výhledem. Viděli jsme až ke vzdálenému oceánu. Okolí bylo ohromující. Zpět v táboře: Šok, v tuto chvíli už bylo všechno naše jídlo zmrzlé. Naštěstí naše "sněhová pila" odvedla dobrou práci a kuře rozřezala."

Na konci března je na Aljašce ještě vrchol zimy. Ačkoli se na úrovni moře objevují první dny tání, ve výšce kolem 1700 metrů, kde se nacházel základní tábor, má zima stále vše pod kontrolou. Přes den na slunci je to celkem snesitelné, ale jakmile světlo zmizí za horami, okamžitě se ochladí. S dobrým oblečením a teplými spacáky se však zima dá snést. Když začnete objevovat všechen terén kolem, na zimu stejně rychle zapomenete." Druhý den v táboře jsme se hned pustili do prvních blízkých cílů. Pak následoval jednoduchý denní rytmus: vstát kolem desáté, oběd, lyžovat do osmi večer, večeře, s trochou štěstí vyčistit zuby pod polární září a spát. Jak čas plynul, vzdalovali jsme se od tábora víc a víc. Sjezdy se pomalu stávaly strmějšími a náročnějšími. Na takové lyžování rozhodně nejsem zvyklý."

Lyžování a kempování na Aljašce

Pasy v jižní části Aljašky
Na Aljašku nemusíte jezdit leteckým taxíkem, abyste si zalyžovali. K cestě na průsmyky na Aljašce stačí jeden dopravní prostředek. Odtud můžete vyrazit na túry (i vícedenní) ze silnice. Mohu doporučit knihu "Faktor Aljaška" od Joe Stocka. Poskytuje dobrý přehled o tom, co je možné s lyžemi na jižní a střední Aljašce.

Letadly se lze do hor dostat nejlevněji letecky. Létání je na Aljašce všudypřítomné, setkali jsme se s lidmi, kteří letěli do Anchorage soukromými vrtulovými letadly, aby si vyjeli na večer. V souladu s tím existuje mnoho nabídek. Problémem je pravděpodobně najít pilota, který zná horskou oblast, kterou chcete navštívit, a umí bezpečně létat ve vysokých horách.

Další možností jsou sněžné skútry. Bylo nám řečeno o "výsadkové službě" v oblasti Thompson Pass. Kluci vyloží freeridery v požadované zóně. To by mělo být mnohem levnější než létání. Bohužel vám nemohu poskytnout žádné podrobnější informace.

Sluff management
Sluff management je ze začátku opravdu obtížný. Kde nastavíte, kolik sněhu v pohybu, je na začátku hádání. Heslo zní: nespěchejte, postupujte pomalu. Existuje několik základních pravidel: buď jste rychlejší než pluh, sledujte ho pomalu, nebo se ujistěte, že mu nepřekážíte. První je pro většinu lidí nereálné, druhé je příliš "nudné" a třetího lze dosáhnout například volbou "diagonální" linie. K tomu, abyste to správně odhadli, je však potřeba hodně zkušeností.

Táboření

Táboření je podle mého názoru tím nejlepším způsobem, jak si lyžování na Aljašce pořádně užít. Při dobré přípravě a promyšleném táboření je kempování vlastně docela útulné. Zde je několik předmětů a tipů, které mi při zpětném pohledu připadají cenné, kromě dobrých spacáků, stanů a oblečení.

Puchové finty (papuče podšité peřím): Není nic příjemnějšího, než se po dlouhém dni lyžování konečně vyzout z lyžařských bot. Převlékněte se do suchých ponožek a do okamžitě hřejivých papučí podšitých prachovým peřím. Ach, ten příjemný pocit. Dokonce se v nich můžete procházet i ve sněhu.

Spousta karimatek na spaní: Dobré, tlusté karimatky na spaní a nějaké tenčí na sezení a stání. Při delším stání sníh zespodu chladí, a to i přes péřové karimatky.

Sněhová pila: Mimořádně užitečná při stavění tábora. A v případě potřeby také na krájení zmrzlých potravin.

Záložní systém vaření: Jeden plynový a jeden benzínový vařič. Rozhodnutí mezi plynovým a benzínovým vařičem je (v této nadmořské výšce) spíše otázkou víry. Oba fungují za předpokladu, že máte správnou směs plynu. Pokud je správná hmotnost, jsou nejlepší oba. Není nic horšího než nefunkční vařič v základním táboře. Praktické je také několik vařičů, takže na jednom můžete rozpouštět sníh a na druhém zároveň vařit.

Satelitní telefon: Satelitní telefon si můžete snadno vypůjčit v Anchorage. Stojí asi 150 dolarů na měsíc s přibližně hodinovým kreditem na volání. Obecně platí, že na Aljašce fungují pouze přístroje Iridium, takže se vyplatí požádat o radu v obchodech.

Solární panely: Pokud chcete natáčet a fotografovat, solárním panelům se pravděpodobně nevyhnete. Víceméně se osvědčily "startovací sady" od společnosti GoalZero. Když byla opravdu zima, systém trochu blbnul, jinak byl docela spolehlivý. Nabíjí se přes den a večer se napájí.

Čas: Na Aljašce jsme byli od poloviny března do poloviny dubna. Podle mého názoru dobré období. V této době si můžete užívat dlouhých dnů (západ slunce mezi osmou a devátou hodinou) a dobrého sněhu až hluboko pod nulou. Později jsou stále ideální podmínky až do května, ale v nižších nadmořských výškách musíte počítat s jarním sněhem