Moje rodina lyžařských bot
Po čtyřech sezónách a zhruba 200 dnech strávených na lyžích si do mého šatníku našla cestu mladší, čerstvější generace Fischer Ranger. Ne že bych se s nimi loučil rád, ale těch dvě stě, někdy i intenzivních dnů lyžování na nich pochopitelně zanechalo své stopy. "Opotřebované" vložky, zlomené přezky a skořepina, která už není tak pevná jako na začátku, jsou výsledkem blízkého vztahu. Protože jsem však s botou, jejím střihem a mechanismem chůze nadmíru spokojen, byl možný jen jeden nástupce, úplně stejná bota, ale současné generace. Mám na výběr ze tří bot. Moje rodina lyžařských bot zahrnuje závodní botu na sjezdovku (obvykle jen na začátku sezóny), čistě turistickou botu na delší výstupy a průzkumné projekty a freeridovou botu (Ranger) v podstatě na všechno, co se nehodí k ostatním botám. Takže Ranger dostane zhruba 50 lyžařských dní za sezónu. Boty Ranger používám na výstupy do výšky přibližně 1 500 metrů. Samozřejmě se můžete ptát, proč si prostě nenasadíte čistě turistické lyžařské boty s lepší funkcí chůze? Jednoduše řečeno, žádná turistická lyžařská bota mi neposkytuje stejnou kontrolu v drsném a náročném terénu jako freeridová/alpinistická bota. Pro mě je to vždy kompromis mezi pohodlím při výstupu a výkonem (bezpečností) při sjezdu. Moje výška je 186 cm a váha 85 kg. Popsal bych se jako sportovní lyžař, který raději jezdí z kopce než do kopce, pokud to nestojí za to 😊
