Když mi kamarád doporučil chránič Komperdell Mono Cross, byl jsem zpočátku skeptický. Tehdy bylo ještě v módě pytlovité oblečení a přiléhavé body se k němu vůbec nehodilo. Už nějakou dobu jsem však hledal chránič zad, který by se vlivem pohybů při snowboardingu neposouval nahoru. Do té doby jsem se snažil problém vyřešit tak, že jsem chránič zad spojil s chráničovými kalhotami pomocí poutek, které jsem si sám ušil. To do jisté míry fungovalo, ale bohužel jen částečně. Proto jsem i přes své silné módní výhrady dal šanci chráničovému tělu. A co na to říct, byl jsem nadšený a tento chránič zad je nyní mým věrným společníkem na stovkách snowboardových a lyžařských dnů již téměř 10 let.
Tělo chrániče zcela splnilo všechny mé požadavky na dobré usazení. Od prvního dne bylo nepříjemné vyjíždění nahoru minulostí a konec chrániče zad se již nezachytává o opasek nebo pásek v oblasti kostrče. Body mělo ale v rukávu ještě něco: už si nepamatuji, kdy jsem si tento "game changer" uvědomil, ale zásadně to změnilo mou koncepci svrchního oblečení, protože do té doby jsem pevně věřil kalhotám s náprsenkou. Nesnášel jsem, když mi sníh klouzal po zádech, mezi bundou a kalhotami a do lyžařského spodního prádla nebo dokonce do kůže. Díky babiččině dlouholetému vtištění byla taková holá záda také nepřijatelná. Proto čím vyšší bryndák, tím lépe (šlo to dokonce tak daleko, že jeden z mých bryndáků byl jednou označen nápisem "Wat 'n dasss? To je pytel"). Jednou, když jsem na sobě neměl svůj milovaný bryndák, jsem si však uvědomil, že tělo chrániče nejenže zabraňuje vyjíždění chrániče nahoru, ale také zabraňuje kontaktu mého spodního prádla a kůže se sněhem. Heuréka! Od té doby kalhoty s bryndákem téměř nenosím a k velké radosti mé babičky mám stále teplá a suchá záda.
