Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Rozhovory

PowderPeople | Dr. Benjamin Walter

V rozhovoru s Christiane Eggert od 26. ledna 2024

03. 02. 2024
Christiane Eggert
Dr. Benjamin Walter je povoláním fyzik. Pracuje v Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF) v Davosu a zabývá se především fyzikou sněhu, konkrétně změnami sněhových krystalů způsobenými transportem větru a z toho vyplývajícími riziky pro strukturu sněhové pokrývky. Rozhovor s ním pro nás vedla Christiane Eggert.

Začneme krátkým úvodem. Doplňte prosím následující věty:

...Poprvé jsem se setkal se sněhem: Vyrůstal jsem na statku ve Schwarzwaldu, kde byl v zimě často sníh. Moje nejoblíbenější vzpomínka na dětství na sněhu je sáňkování po svazích s nafouknutými kamionovými dušemi.

...nejraději jsem se věnoval po práci: (smích) co že to bylo po práci se dvěma malými dětmi? Žerty stranou: pokud mi to čas dovolí, jsem rád po dni stráveném v kanceláři venku a trochu se vyřádím, například na noční túře na lyžích nebo při hraní hokeje s přáteli.

...lyžování nebo snowboarding: záleží na podmínkách. Na jaře a v těžkých podmínkách mám tendenci lyžovat, ale v prašanu dávám přednost snowboardu.

...Lyžování/snowboarding pro mě znamená: zábavu s rodinou a přáteli. Osvobození hlavy od každodenního života.

...jedna věc, bez které se na snowboardové túře neobejdete: skiny! Vážně: stává se to častěji, než si myslíte.

...po dni stráveném na sněhu není nic lepšího než: sauna a kvasnicové pivo.

...obejdu se bez: kapitalismu a malinových semínek v mezeře mezi zuby.

...tajně sním: žít mimo síť v malé chatě na Yukonu.

..moje nejoblíbenější místo, kde trávím dovolenou, je v: Itálie nebo Skandinávie. Na dovolené vyhledávám spíše klid a pohodu a rád trávím čas s rodinou a přáteli.

..z tohoto jídla mám slabost: Kaspressknödel od Knödel- Walter.

..tuto hudbu poslouchám nejraději: Jsem členem surfrockové kapely a rád ji poslouchám i v soukromém životě. Mým současným oblíbeným albem je nové album skupiny "The Hives", opravdu povedené rock'n'rollové album.

..bojím se: globálního oteplování a následků, které z toho plynou. Doufám, že naše děti budou moci ještě strávit svůj život na Zemi, na které stojí za to žít. Díky své práci v oblasti životního prostředí mám dobrý přehled o klimatických změnách a jejich příčinách. Nyní se obávám, že se klima mění ještě rychleji, než se dosud předpokládalo.

...za 10 let budu: snad zdravý a budu lyžovat!

PG: Děkuji za úvod. Začněme otázkou. Jste sněhový fyzik. Proč nám neřeknete, jak k tomu došlo? Jaká byla vaše profesní kariéra?

Jako "farmářské dítě" jsem vyrůstal obklopen přírodou. Vždy mě fascinovaly lesy a sníh. Ve škole jsem měl dobrého učitele fyziky a ten mě dokázal zaujmout fyzikou a matematikou. Vlastně jsem se vždycky chtěl stát lesníkem nebo lesním dělníkem, ale když mi to jeden lesní dělník nedoporučil, protože jsem měl ve čtyřiceti letech "zlomená záda", rozhodl jsem se pro studium fyziky v Karlsruhe. Během studia jsem se specializoval především na obnovitelné zdroje energie, fotovoltaiku a větrnou energii. K SLF (WSL Institute for Snow and Avalanche Research) jsem se dostal prostřednictvím své doktorské práce ve větrném tunelu na téma transportu sněhu větrem, kde jsem se zabýval také tématem "proudění vody sněhem".

Poté jsem 5 let pracoval na Fyzikální metrologické observatoři v Davosu (PMOD) jako vědecký asistent v oblasti měření slunečního záření. Tam jsem se podílel na dvou hlavních projektech: na vývoji kryogenního radiometru, který slouží jako globální referenční přístroj pro měření slunečního záření na Zemi, a na kosmickém radiometru, který měří sluneční záření ve vesmíru na norské družici.

Od roku 2019 jsem zpět na SLF a nejprve jsem rok pracoval ve skupině Sněhové procesy, kde jsem pomocí zařízení RADAR měřil sněhové pluhy na horském hřebeni, a v roce 2020 jsem přešel do skupiny Fyzika sněhu. Ve fyzice sněhu jsem se věnoval výzkumu vzniku říms, tomu, jak vítr mění mikrostrukturu sněhu, a pomáhal jsem vyvinout optické měřicí zařízení, které lze použít k měření velikosti a hustoty zrn ve sněhovém profilu.

PG: Zajímal tě sníh vždycky? Co vás na něm fascinuje?

Ano, už jako malé dítě jsem tiskl nos k oknu, když venku sněžilo. Sníh dokáže během několika hodin zcela změnit krajinu. Líbí se mi, že díky sněhu je všechno tišší a klidnější. Sníh je tak rozmanitý a složitý materiál a jeho vlastnosti mě nikdy nepřestanou fascinovat.

PG: Hrál jste klíčovou roli při vývoji kruhového větrného tunelu. Stručné shrnutí pro naše čtenáře:

Větrný tunel je známý především z automobilového průmyslu, kde se měří odpor vzduchu u vozidel. V našem případě používáme větrný tunel ke zkoumání transportu sněhu větrem. Myšlenka kruhového větrného tunelu se zrodila již v roce 2012, ale až do roku 2017 existovaly na světě pouze lineární větrné tunely, které se používaly k analýze sněhu. Problémem lineárního větrného tunelu je, že lze zkoumat pouze velmi krátké vzdálenosti a momenty transportu sněhu, protože sníh je po několika metrech opět vyfouknut mimo tunel. V kruhovém větrném tunelu můžeme teoreticky simulovat "nekonečně" dlouhý transport sněhu. Asi před třemi lety jsme pak přenesli prstencový větrný tunel do studené laboratoře, což nám umožňuje v laboratorních podmínkách zkoumat například fragmentaci sněhových krystalů při transportu nebo tvorbu říms.

PG: Pro laiky z našich řad: Co si představujete pod pojmem fragmentace?

Jak se sněhová pokrývka stává hustší v důsledku fragmentace sněhových krystalů. Nové sněhové krystaly mají obvykle hexagonální strukturu s jemnými, křehkými uzlíky. Při transportu větrem se tyto struktury mohou při dopadu krystalů na zem rozbít. Vzniklé menší kusy krystalů se tak mohou při ukládání uspořádat hustěji. To znamená menší prostor pro póry a vyšší hustotu sněhu transportovaného větrem. Mezi jednotlivými krystaly je také více styčných bodů, což činí vrstvu sněhu tvrdší. Fragmentace je jen jedním z mnoha procesů, které probíhají při transportu sněhu větrem a které zkoumáme v kruhovém větrném tunelu.

PG: Díky vaší práci lze velmi přesně zkoumat dynamiku sněhové pokrývky a simulovat ji ve větrném tunelu. Co vaše práce znamená pro výzkumný/(sněhový) svět?

Výsledky o fragmentaci z větrného tunelu pomáhají přesněji simulovat strukturu sněhové pokrývky pomocí počítačových modelů. V našem konkrétním případě: jak se mění hustota a velikost sněhových zrn v závislosti na rychlosti větru a teplotě. V naší skupině se však obecně zabýváme sněhem jako materiálem a jeho fyzikálními (mechanickými a optickými) vlastnostmi. Pro náš výzkum používáme širokou škálu měřicích technik. Stejně jako v nemocnici například používáme počítačovou tomografii k měření mikrostruktury sněhu ve 3D a zkoumáme změny struktury v důsledku teplotního nebo tlakového zatížení. Zaměřujeme se zde zejména na tvorbu slabých vrstev, jako je hluboká nebo povrchová krupice, která může vést ke kritickým lavinovým situacím ve sněhové pokrývce. Vyvíjíme také nové měřicí techniky a metody pro podrobnější zkoumání mikrostruktury sněhu a jeho fyzikálních vlastností v terénu nebo v laboratoři.

PG: Jaké závěry z vašeho výzkumu jsou zapracovány do předpovědí rizik?

V budoucnu budou naše poznatky o slabých vrstvách, přenosu větru nebo tvorbě římsy stále více zapracovávány do předpovědí rizik prostřednictvím počítačového modelování. Například vítr je obecně považován za hlavního strůjce lavin, protože způsobuje ukládání sněhu na horských svazích, v žlabech nebo prohlubních obrácených proti větru. To, kde k těmto nánosům dochází a jakou hustotu bude sníh mít, ovlivňuje riziko deskových lavin, a je proto důležitou součástí pro lavinová varování.

PG: Vaše výzkumy a poznatky se využívají v praxi. Jaké jsou vaše další cíle a na čem v současné době pracujete?

V současné době pracujeme na novém optickém měřícím zařízení "SnowImager", které vyvíjíme společně s místní firmou. SnowImager je černá skříňka, kterou lze osvětlit sněhový profil blízkým infračerveným světlem a odražené světlo vyfotografovat speciální kamerou. Pomocí tohoto přístroje je možné určit hustotu a zrnitost jednotlivých vrstev sněhového profilu. Právě také publikujeme výzkumnou práci, ve které se nám poprvé podařilo prokázat, že sněhové krystaly se při transportu větrem nejen rozdrobují, ale že mohou dokonce růst a nabývat zaoblenějších tvarů v důsledku odpařování a opětovného odpařování molekul vody na povrchu sněhových krystalů.

PG: Je tématem vaší výzkumné skupiny také změna klimatu?

Jistě. Máme stále více projektů v polárních oblastech. Tam se bohužel klimatické změny projevují nejvíce. Jednou jsem byl na expedici v Grónsku a mohl jsem se na vlastní oči přesvědčit o drastickém úbytku ledu. Chceme lépe porozumět tomu, jak se mění sněhová pokrývka v těchto oblastech. Pokud se například v budoucnu na sněhovém povrchu objeví větší sněhová zrna nebo více jemného prachu, sníží se tím odraz slunečního záření. To je spolu s obecně silným poklesem sněhové pokrývky v polárních oblastech zásadní problém. Stručně řečeno: Menší počet sněhových ploch na Zemi znamená, že se pohlcuje více slunečního záření, což ještě více podporuje globální oteplování. Tomu se říká pozitivní klimatický efekt, i když pro zemské klima není "pozitivní = dobrý".

PG: Jsme web o zimních sportech s PowderGuide.com. Pojďme si o vás osobně říct něco víc. Nevypadáte zrovna jako šprt. Trávíte sám hodně času na horách?

Občas dokážu být docela šprt, zeptejte se mých kolegů (smích). Nemyslím si, že být šprt je obecně negativní, pro mě to také znamená, že do své práce dáváte srdce a duši nebo se o něco velmi zajímáte. Samozřejmě mě baví i cestování po horách, ale se dvěma malými dětmi na to mám prostě méně času. Naštěstí bydlím v Davosu a hory mám na dosah ruky, takže to někdy trvá jen dvě hodiny.

PG: Kde vás lze zastihnout? Na sjezdovce, nebo mimo ni?

Oboje. Ale teď už mě tolik nebaví velké davy lidí, takže raději mimo sjezdovku, nejlépe hlubokou a nesjetou (smích).

PG: Jaké jsou tvé "pomůcky" na sníh? Jaké vybavení si vždycky bereš s sebou?

V průběhu let si člověk vypěstuje pár "vychytávek". Například jsem absolutním zastáncem měkkých bot s normálními tkaničkami. Vždy s sebou mám také gaffa pásku, stahovací pásky na kabely a buzolu.

PG: Dělá z vás vaše profese a znalost sněhu spíše defenzivního lyžaře?

Řekl bych, že ano. Na strukturu sněhové pokrývky se vždy dívám "profesionálníma" očima. To už se nedá oddělit.

PG: Jak se chováte ve skupině při túrách? Očekává se od vás, že budete odhadovat podmínky?

Protože na horách netrávím tolik času jako dříve, řadím se nyní mezi středně zkušené skialpinisty. Za posledních několik let jsem si zkrátka nevytvořil cit pro podmínky. Proto se ve skupině spíše držím zpátky, pokud jde o doporučení, pokud jsou ve skupině zkušenější kolegové.

PG: Setkal jste se někdy sám s lavinami?

Ano, měl jsem tu čest setkat se s menšími sněhovými deskami, ale nikdy mě nezasypaly. Bohužel jsem jednou musel vyhrabávat kolegu, kterého smetla spolu se splazem v úzkém žlabu, když nešikovně přepadl přes skálu. Naštěstí mu ještě trčely lyže. Ale trvalo dlouhých deset minut, než jsme se k němu dostali a vyhrabali ho. Všechno zase dobře dopadlo, ale byla to drsná a poučná zkušenost.

PG: Benni, moc ti děkuji za rozhovor.

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře