PG: Jaké závěry z vašeho výzkumu jsou zapracovány do předpovědí rizik?
V budoucnu budou naše poznatky o slabých vrstvách, přenosu větru nebo tvorbě římsy stále více zapracovávány do předpovědí rizik prostřednictvím počítačového modelování. Například vítr je obecně považován za hlavního strůjce lavin, protože způsobuje ukládání sněhu na horských svazích, v žlabech nebo prohlubních obrácených proti větru. To, kde k těmto nánosům dochází a jakou hustotu bude sníh mít, ovlivňuje riziko deskových lavin, a je proto důležitou součástí pro lavinová varování.
PG: Vaše výzkumy a poznatky se využívají v praxi. Jaké jsou vaše další cíle a na čem v současné době pracujete?
V současné době pracujeme na novém optickém měřícím zařízení "SnowImager", které vyvíjíme společně s místní firmou. SnowImager je černá skříňka, kterou lze osvětlit sněhový profil blízkým infračerveným světlem a odražené světlo vyfotografovat speciální kamerou. Pomocí tohoto přístroje je možné určit hustotu a zrnitost jednotlivých vrstev sněhového profilu. Právě také publikujeme výzkumnou práci, ve které se nám poprvé podařilo prokázat, že sněhové krystaly se při transportu větrem nejen rozdrobují, ale že mohou dokonce růst a nabývat zaoblenějších tvarů v důsledku odpařování a opětovného odpařování molekul vody na povrchu sněhových krystalů.
PG: Je tématem vaší výzkumné skupiny také změna klimatu?
Jistě. Máme stále více projektů v polárních oblastech. Tam se bohužel klimatické změny projevují nejvíce. Jednou jsem byl na expedici v Grónsku a mohl jsem se na vlastní oči přesvědčit o drastickém úbytku ledu. Chceme lépe porozumět tomu, jak se mění sněhová pokrývka v těchto oblastech. Pokud se například v budoucnu na sněhovém povrchu objeví větší sněhová zrna nebo více jemného prachu, sníží se tím odraz slunečního záření. To je spolu s obecně silným poklesem sněhové pokrývky v polárních oblastech zásadní problém. Stručně řečeno: Menší počet sněhových ploch na Zemi znamená, že se pohlcuje více slunečního záření, což ještě více podporuje globální oteplování. Tomu se říká pozitivní klimatický efekt, i když pro zemské klima není "pozitivní = dobrý".
PG: Jsme web o zimních sportech s PowderGuide.com. Pojďme si o vás osobně říct něco víc. Nevypadáte zrovna jako šprt. Trávíte sám hodně času na horách?
Občas dokážu být docela šprt, zeptejte se mých kolegů (smích). Nemyslím si, že být šprt je obecně negativní, pro mě to také znamená, že do své práce dáváte srdce a duši nebo se o něco velmi zajímáte. Samozřejmě mě baví i cestování po horách, ale se dvěma malými dětmi na to mám prostě méně času. Naštěstí bydlím v Davosu a hory mám na dosah ruky, takže to někdy trvá jen dvě hodiny.
PG: Kde vás lze zastihnout? Na sjezdovce, nebo mimo ni?
Oboje. Ale teď už mě tolik nebaví velké davy lidí, takže raději mimo sjezdovku, nejlépe hlubokou a nesjetou (smích).
PG: Jaké jsou tvé "pomůcky" na sníh? Jaké vybavení si vždycky bereš s sebou?
V průběhu let si člověk vypěstuje pár "vychytávek". Například jsem absolutním zastáncem měkkých bot s normálními tkaničkami. Vždy s sebou mám také gaffa pásku, stahovací pásky na kabely a buzolu.
PG: Dělá z vás vaše profese a znalost sněhu spíše defenzivního lyžaře?
Řekl bych, že ano. Na strukturu sněhové pokrývky se vždy dívám "profesionálníma" očima. To už se nedá oddělit.
PG: Jak se chováte ve skupině při túrách? Očekává se od vás, že budete odhadovat podmínky?
Protože na horách netrávím tolik času jako dříve, řadím se nyní mezi středně zkušené skialpinisty. Za posledních několik let jsem si zkrátka nevytvořil cit pro podmínky. Proto se ve skupině spíše držím zpátky, pokud jde o doporučení, pokud jsou ve skupině zkušenější kolegové.
PG: Setkal jste se někdy sám s lavinami?
Ano, měl jsem tu čest setkat se s menšími sněhovými deskami, ale nikdy mě nezasypaly. Bohužel jsem jednou musel vyhrabávat kolegu, kterého smetla spolu se splazem v úzkém žlabu, když nešikovně přepadl přes skálu. Naštěstí mu ještě trčely lyže. Ale trvalo dlouhých deset minut, než jsme se k němu dostali a vyhrabali ho. Všechno zase dobře dopadlo, ale byla to drsná a poučná zkušenost.
PG: Benni, moc ti děkuji za rozhovor.