Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Rozhovory

PowderPeople | Lavinový výzkumník Johan Gaume

Mezi nedostatky a špičkovým výzkumem

24. 12. 2022
Christiane Eggert
Johan Gaume je profesorem na ETH v Curychu a novým vedoucím skupiny pro výzkum sněhu a lavin na SLF v Davosu. Je také velmi zdatným snowboardistou! Gaume spojuje svůj koníček a profesi s lavinovým výzkumem. Jeho výzkum hraje významnou roli při vývoji 3D simulací snowboardů a je velmi zajímavý pro skialpinisty a freeridery.

Krátký profil

Jméno: Johan Gaume

Věk: 37

Narodil se a vyrostl: tam, odkud pochází stejnojmenná a nejlepší klobása na světě: Morteau (FR)

Povolání: profesor na ETH v Curychu, vedoucí skupiny WSL Institute for Snow and Avalanche Research SLF v Davosu a bývalý profesionální snowboardista.

Doplňte následující věty:

..můj první kontakt se sněhem byl: Vyrůstal jsem v blízkosti velmi malého lyžařského areálu, takže jsem byl v kontaktu se sněhem, co si pamatuji

..co nejraději dělám po práci: trávím čas s rodinou nebo přáteli

..můj nejoblíbenější sport je: mou první láskou bude skateboarding, následovaný snowboardingem

..lyžování/snowboarding pro mě znamená: absolutní svobodu a dobrou zábavu s přáteli

..co nesmí chybět na lyžařském zájezdu/splitboardovém zájezdu: lavinové vybavení a chlebíček s Comte

..po lyžařském zájezdu/splitboardovém zájezdu není nic lepšího než: vypít s přáteli pivo

..tajně sním o tom: být rockovou hvězdou (potřeboval bych nějakou transplantaci vlasů)

..mé oblíbené místo, kde trávím dovolenou, je: Vieux Boucau les Bains u Hossegoru

..z tohoto jídla mám slabost: klobása Morteau, Raclette, Mont D`Or

..rád poslouchám: punk rock, psychobilly a francouzskou hudbu 80. let.

..bojím se: žraloků a rejnoků (proto jezdím na dovolenou většinou k Atlantickému oceánu)

..za 10 let budu: doufám, že budu stále trávit hodně času v horách a stále umět skákat a točit se hlavou dolů.

PG: Je vám teprve 37 let a už jste profesorem. Jak k tomu došlo? Jaká je vaše odborná minulost?

Magisterské studium jsem absolvoval v roce 2008 na univerzitě v Grenoblu v laboratoři IRSTEA a poté jsem ve stejné laboratoři získal doktorát. Téma mé doktorské práce se týkalo uvolňování lavin ze sněhových desek. V roce 2013 jsem pak získal postdoktorandské místo na Institutu WSL pro výzkum sněhu a lavin SLF v Davosu. Tam jsem mohl rozšířit některé své modely, které přispěly ke zpřesnění postupů lavinové předpovědi, a také získat praktické zkušenosti. V roce 2016 jsem získal stipendium na práci výzkumného a pedagogického asistenta v CRYOS na EPFL (Lausanne). V roce 2017 jsem byl hostujícím vědeckým pracovníkem na UCLA (University of California, Los Angeles), kde jsem pracoval na simulaci spouštění i šíření lavin ze sněhových desek. V roce 2018 mi bylo uděleno profesorské stipendium SNF Eccellenza a stal jsem se profesorem na EPFL a vedoucím laboratoře SLAB (Snow and Avalanche Simulation Laboratory). V laboratoři SLAB jsme studovali sněhové laviny s vícestupňovým přístupem, od porušení mikrostruktury sněhu až po uvolnění deskové laviny a proudění v měřítku svahu. Kromě toho jsme naše přístupy rozšířili o simulaci dalších typů pohybů hmoty, jako jsou laviny ze skal a ledu a suťové proudy. Od roku 2022 jsem nyní profesorem na ETH v Curychu, vedoucím skupiny WSL Institute for Snow and Avalanche Research SLF v Davosu.

Takže celkově mám pocit, že jsem v oboru už docela dlouho a nejsem už tak mladý, z akademického hlediska a také z pohledu mých zad... Stát se profesorem deset let po získání doktorátu není nic tak zvláštního. Ale určitě to nebylo snadné, vyžadovalo to ambice, tvrdou práci a nejen dobré nápady, myslím, že je k tomu potřeba trochu nestandardního myšlení a vytrvalosti, když čelíte neúspěchu.

Vnímám se jako snílek a dokážu být dost ambiciózní i při jízdě na skateboardu nebo snowboardu. Když se chci naučit nový trik, cvičím tak dlouho, dokud ho nezvládnu, a moje četné zlomeniny ukazují, že ne vždy se to povede na první pokus.

Stejné je to i v mé dosavadní kariéře: když mám nějaký nápad, opravdu ho chci uskutečnit. V neposlední řadě mám štěstí na úžasné spolupracovníky a studenty. To je velmi důležité. Stejně tak ve snowboardingu s přáteli, většinou potřebuji nějakou kolektivní emulaci, abych se odhodlal. Vlastně jediné závody, které jsem ve snowboardingu vyhrál, byly v týmech.

PG: Zajímaly tě laviny vždycky? Co tě na tomto tématu fascinuje?"

Jistě mě ovlivnilo to, že jsem vyrůstal na sněhu. Ale na snowboardu jsem začal jezdit poměrně pozdě, až v 16 nebo 17 letech. Když jsem jezdil ve volném terénu, přirozeně jsem se k tématu lavin dostal.

Brzy mi bylo jasné, že se snowboardingem chci mít něco společného jako kariéru. Mým prvním nápadem bylo tvarování snowboardů, ale to'nebylo moc perspektivní. Pak jsem si přečetl o dvou francouzských lavinových vědcích, Mohamedu Naaimovi a Christophe Anceyovi, kteří studovali v Grenoblu, a rozhodl jsem se jít v jejich stopách. Zajímavost: Jeden z nich se stal mým vedoucím doktorského studia a druhý byl v porotě mé obhajoby. Dnes jsme kolegové a spolupracujeme.

PG: Podílel jste se na vývoji metody 3D simulace lavin ze sněhových desek. Možná malé osvěžení pro naše čtenáře: Co přesně je lavina ze sněhové desky?

Lavina ze sněhové desky vzniká, když hustá vrstva sněhu - sněhová deska - leží na slabé vrstvě sněhu se špatnou soudržností. Pro freeridery a na lyžařských túrách představuje lavina ze sněhové desky největší nebezpečí, protože laviny ze sněhové desky jsou zodpovědné za přibližně 95 % lavinových nehod.

Na rozdíl od ostatních lavin s sebou laviny ze sněhové desky nesou nebezpečí, které je z povrchu neviditelné. Přirovnávám je ke zhroucení domečku z karet. Stačí malá chyba s vrchní kartou a vše pod vámi se zhroutí!"

Ale do popředí zájmu se stále více dostávají i další typy lavin, jako jsou laviny z klouzavého sněhu nebo laviny z mokrého sněhu, a to zejména v důsledku globálního oteplování a klimatických změn.

PG: Díky vám se podařilo modelovat deskové laviny s nebývalou přesností. Co vaše práce znamená pro předpovídání rizik?

Náš nový model nám poprvé umožnil provést rozsáhlé simulace uvolnění lavin. Ve většině dřívějších prací se experimentální nebo numerické modelování provádělo v měřítku 1 nebo 2 metrů. Zde jsme na základě těchto simulací v měřítku svahu zjistili, že nám chybí jeden dílek skládačky: Zjistili jsme, že k přechodu dochází po několika metrech šíření poruchy ve slabé vrstvě. Něco, co jsme nazvali supershear lavinami, může vyvolat velmi rozsáhlou zónu uvolnění laviny, většinou omezenou topografií terénu (Fyzika lavin ze sněhové desky se podobá zemětřesení - SLF). Toto zjištění nám pomůže lépe vyhodnotit velikost potenciálních lavin. To je pro mě docela důležité, protože se to týká následků potenciální laviny, nikoliv nutně její pravděpodobnosti. Já osobně dělám většinu svých rozhodnutí v terénu na základě potenciálních následků.

---> pokračování na další straně.

PG: Říká se, že jste už okusil Hollywood. Co nám o tom můžete říct?

Vždycky jsem byl velký snílek a velký fanoušek Disneyho. Miluji film "Frozen". Písničky znám nazpaměť a animace sněhu v něm na mě udělala velký dojem. Byla jsem si jistá, že to musí být něco nového. Nebyli tam žádní grafici ani ilustrátoři, ale celá armáda matematiků a fyziků při práci. Podařilo se jim vytvořit sníh a laviny realističtější než kdykoli předtím. Ve skutečnosti jsem se ve stejné době asi čtyřikrát pokoušel získat finanční prostředky na vývoj velmi podobného přístupu k simulaci uvolnění i proudění laviny stejnou metodou, ale bez úspěchu. Řekl jsem si, dobře, zkusíme jim zavolat a zeptat se, zda by nechtěli spolupracovat...! Bingo, matematik, který tuto práci vedl, Joseph Teran, byl okamžitě nadšený, a tak mi bylo umožněno pracovat jako hostující vědec na UCLA po dobu 5 měsíců. Model jsme vylepšili, ověřili na základě experimentálních dat a nakonec publikovali článek v časopise Nature! Bylo to velmi působivé období a spousta zábavy.

PG: Některé z vašich výzkumů a poznatků se využívají v praxi. Jaké jsou vaše další cíle nebo na čem v současné době pracujete?

Přicházejí nějaké konzultační projekty. Například o ochraně lavinových lesů, o úpravě sněhu a o suťových tocích. Naším hlavním cílem je lépe porozumět procesům, které se odehrávají při iniciaci a šíření hromadných pohybů, jako jsou laviny, suťové proudy a skalní řícení, a zpřesnit empirické zákony používané v inženýrství pro návrh opatření na zmírnění následků. Naším cílem je také pochopit a předpovědět dopady klimatických změn na tato horská přírodní nebezpečí.

PG: Jezdíte také hodně po horách?

V současné době ne dost. Jednak mám dvě malé děti a jednak v současné době musím sedět v autě 1-1,5 hodiny, abych byl v Alpách, protože bydlím v Juře. Většinou jezdím, když jsou ideální podmínky.

Doufám, že přesun do Davosu a blízkost vleků přinese změnu. Cílem by bylo být opět na horách, když jsou na mém dvorku.

PG: Kde tě můžeme najít? Na sjezdovce nebo mimo ni?

Záleží na podmínkách! V prašanových dnech určitě mimo sjezdovku. V teplých jarních podmínkách však stále miluji park a stále trénuji, abych nezapomněl své triky.

Jeden z cílů, který bych si dal, je ukázat svým dětem backflip nebo 720, až budou v pubertě. Teď jim to ukazuju, ale jsou ještě trochu malé, takže musím pořád tvrdě trénovat. Nakonec je to motivace, abych se udržel v kondici a nenechal se ovládnout klobásou Comté a Morteau.

PG: Jaké jsou tvé "pomůcky" na sníh? Jaké vybavení máš vždy s sebou?

Na turné jsem vždy "dvojitý". Kromě povinné lavinové výbavy jsou nejdůležitější věci: druhý pár rukavic, druhé brýle a nářadí na opravu případně rozbitého vázání. Vidíte, že jsem'více orientovaný na sjezdové váhy.

PG: Dělá vás vaše profese a znalost lavin více obranářským?

Nemyslím si, že mě dělá více obranářským moje práce, ale fakt, že jsem'otec. Než jsem měl děti, byl jsem méně defenzivní.

PG: Jak se chováte ve skupině při túrách? Očekává se od vás, že budete vždy "profesionál"?"

To'je zajímavá otázka. Dříve jsem na sebe vyvíjel velký tlak. Dnes už vím, že to nebyli ostatní, ale já sám. Často jsem měl pocit, že se ode mě očekávají triky a skákání všude kolem, a přitom jsem si zlomil nespočet kostí.

To bylo před deseti lety. Teď už jsem v tomhle mnohem klidnější a myslím si, že každý musí na turné převzít osobní zodpovědnost, a skáču jen tehdy, když se mi chce a všechno mi sedí, a ne když mám pocit, že se to očekává.

PG: Už jste se seznámil s lavinami?

Ano, už jsem spustil stovky lavin - ale jen v počítači. Já osobně samozřejmě dávám přednost těmto druhům lavin. Já sám jsem se naštěstí zatím seznámil jen s buď velmi malými deskami, nebo s břečkovými proudy.

V této souvislosti bych vás rád upozornil na projekt, který je mi blízký: Dny bezpečnostních skrumáží, které pořádá můj kamarád Viktor Daviet. Je'to akce pro mladé freeridery a děti se spoustou praktických workshopů a znalostí o lavinovém povědomí a freeridu. Chceme děti a širokou veřejnost včas naučit nástroje, jak rozpoznat lavinové situace, jak se jim vyhnout a jak být připraven reagovat.

PG: Johane, děkuji vám za rozhovor.

Všechny Johanovy'publikace a zajímavé projekty najdete zde.

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře