PowderPeople | Rozhovor s Neilem Willimanem

Ahoj Neile! Jsi zaneprázdněn prezentací filmů Midiafilm a Snowmads, na kterých ses podílel v loňském roce. Jeden z nich tě zavedl do Řecka - ne zrovna standardní destinace pro lyžaře! Jak jsi tam nakonec lyžoval a jaké to bylo?

Ahoj PowderGuide.com. Jo, Řecko bylo skvělé - přátelští lidé, chutné jídlo a překvapivě dobrý sníh. Jel jsem tam za bláznivým lyžařským géniem Fabim Lentschem do kamionu Snowmads, jemuž jde o lyžování na nečekaném. A dokonce jsme si zalyžovali z vrcholu Olympu!"

Snowmads se brzy vrátíme, ale dovol mi položit pár otázek o tom, jak začala tvá lyžařská kariéra. Mount Olympus je také lyžařská oblast na Novém Zélandu, odkud pocházíte. Jak jste se tam dostal k lyžování a jak si evropský lyžař může představit standardní lyžařský víkend na Kiwi?

Mt Olympus je jedním z 'klubových polí' na NZ, což'neznamená, že je exkluzivní, jen to, že je to nezisková organizace vedená dobrovolníky. Vyrostl jsem na lyžích na jiném klubovém hřišti, které se jmenovalo Mt Robert, ale když jsem se přestěhoval na univerzitu do Christchurch, začal jsem lyžovat na tamních klubových hřištích, jako je Temple Basin (kam se stejně jako na Mt Robert musí chodit pěšky) a Mt Olympus, 'klub pijáků s problémem lyžování'. Je to jako pohled na to, jak se lyžovalo před 50 lety - drsně, připraveně a radikálně.

A jak ses dostal k závodnímu lyžování?

Moji kamarádi z univerzity Pete Oswald, Charlie Lyons a Si Reeves mě povzbudili, abych se s nimi zapojil do závodní scény, nejprve do Chill Series na Mt Olympus/Craigeburn a pak do NZ Open ve Wanace/Queenstownu. Po několika pokusech jsem nakonec Chill Series vyhrál a na NZ Open jsem získal několik prvních pěti míst.

Kdy jsi poprvé opustil NZ a vydal se lyžovat do zahraničí? Jaké to bylo? Představuji si, že je to'docela jiná zkušenost, alespoň co se týče infrastruktury, množství lidí a dostupných terénů?

Jo, určitě. Do Tahoe jsem odjel na několik 'sezón univerzitních prázdnin' protože letní prázdniny jsou na NZ od listopadu do února. Pronajal jsem si malý byt v Truckee s několika kamarády snowboardisty Jethro Neesonem a Mattem Stevensem plus jedním Britem a Američanem, které jsme neznali, ale spřátelili jsme se s nimi, i když jsme pozvali Si, Charlieho a Sama Smoothyho, aby k nám po většinu sezóny chodili spát na gauč/podlahu. Možná pomohlo, že v lednu napadlo 6 m sněhu a my jsme nikdy nemuseli vyhrabávat gondoly (jako se na NZ musí vyhrabávat vleky s lanem). Uvědomění si lyžařských možností na severní polokouli nám vyrazilo dech.

Jaká byla vaše cesta do Ruska se štábem Midiafilmu? Opět to není klasická destinace pro lyžařský zájezd...

Tajně jsem doufal, že Rusové nebudou takoví, jak je'často vykreslují naše média, kde jsou často stereotypně vykreslováni jako chamtiví a nevychovaní. A skutečně se ukázalo, že jsou přátelští a vstřícní, mají zájem a jsou nadšení! Myslím, že čím dál od města, tím jsou lidé v každé zemi přátelštější. Nicméně dostáli stereotypu, že pijí hojné množství vodky a v některých případech i domácí whisky, myslím, že to'je tam rebelská hipsterská věc.

Můžeš nám říct víc o svém působení u Snowmads a o přátelství s Fabi Lentschem? Vždyť se už nějakou dobu znáte, ne?"

Jo, Fabiho jsem potkal, když přijel na NZ poprvé před sedmi nebo osmi lety, tehdy byl ještě kluk, bylo mu teprve sedmnáct! Ale rozuměl jsem si tam s ním i s Rafim Webhoferem, protože byli vždycky nadšení pro zábavné mise. Pak mě pozval k natáčení s Whiteroom Productions a o pět let později s jeho vlastním projektem Snowmads, což je v podstatě způsob, jak jsem se dostal do Innsbrucku. Z toho mám'docela radost!

Jak jsi zmínil, kromě natáčení jsi v poslední sezóně dělal i nějaké soutěže. Jaký to byl pocit získat v roce 2016 opět pódium na soutěži v Axamer Lizum, obzvlášť v sezóně, kdy ses na soutěže nesoustředil?"

Vlastně zatraceně dobrý, ukázat, že se mi na soutěžích pořád může dařit, i když už se na ně nesoustředím. Freeriding je hra mysli stejně jako cokoliv jiného a je'šílené, jak moc může být vaše sebevědomí ovlivněno tím, jestli se vám daří nebo nedaří získávat záběry nebo pódia!"

Lidé, kteří s vámi mluvili, vám dají za pravdu, že máte hlas pro rádio. V minulé sezóně si na to organizátoři FWT vzpomněli a požádali tě, abys komentoval 4* FWQ v japonské Hakubě. Bylo to něco, co tě bavilo?

Jo, vlastně ano, myslel jsem, že budu spíš závidět, že nesoutěžím, ale vlastně jsem byl docela rád, že sedím v komentátorské kabině a mluvím o tom, jak těžké a úžasné věci moji kamarádi dělají. Možná jsem se až moc rozvášnil!

Spousta mladých kiwi lyžařů si v současné době vede na FWT a FWQ opravdu dobře. Proč si myslíš, že se vám kiwi ve freeridu tak daří, když vezmeme v úvahu mnohem větší počet obyvatel a lyžařských federací v zemích, jako je Francie, Itálie, Rakousko nebo Švýcarsko?

Na NZ nejsou 'lyžařská pole', jak je dobře nazýváme,'rozdělena na 'sjezdovky' a 'mimo sjezdovky' jako v Evropě, všechno, kam se dostanete od vleku, je fair play. Závody také nejsou součástí naší kultury, takže freeride je pro nás normální lyžování. Sníh je také často ovlivněn větrem nebo sluncem, a pokud se na něm naučíte freeride, pak je prašan ve srovnání s ním snadný.

Sam Lee obsadil ve své první sezóně FWT 6. místo, Craig Murray se kvalifikoval na FWT 2018 a Hank Bilous vyhrál první závody 4* a 2* FWQ v této sezóně. Sam Smoothy, Charlie Lyons a Neil Williman, dříve významná jména ve FWT, se již na soutěže nesoustředí. Zažili jsme snad právě předávání generací mužských freeriderů z kiwi?

Jo, asi se to'právě stalo, ale načasování je jen náhodné. Všichni výše zmínění kiwi jsou součástí týmu zbytečných a pochybuji, že bychom něco tak hladce zkoordinovali, i kdybychom se o to snažili (slovní hříčka). Myslím, že je to'přirozený vývoj, chtít se přesunout k filmu a dalším projektům poté, co jsem se nějakou dobu snažil prosadit prostřednictvím závodů, což mi také dává šanci povzbudit a ocenit novou generaci, aniž bych s ní musel soutěžit!"

Jelikož nová sezóna právě začíná, nejspíš vás po několika dalších týdnech na ledovcích najdeme lyžovat na vašem oblíbeném místě Axams. Můžeš našim čtenářům prozradit, jak pro tebe vypadá ideální jarní freeridový den v tvém rakouském domovském středisku Axams?

No, nechci'prozrazovat příliš mnoho o svých oblíbených sjezdovkách, ale pár dvou sedačkových koleček, kdy si hrajeme na dlouhý skok a pak se točíme do vítězného konce, je dobrý způsob, jak se zahřát, možná párkrát vyrazit na hřeben Kalkögel a pak sjezd Nockspitze do Götzensu na závěr, je tam'prostě tolik dobrých možností!"

"Přání a realita " můžete vidět na aktuálním Alp-Con Cinema Tour. Výběr zastávek turné najdete v našem kalendáři akcí. Všechny zastávky turné najdete prostřednictvím níže uvedeného odkazu na webové stránky Alp-Con.