Třetí zastávka Freeride World Tour v Saalbachu-Hinterglemmu/Leogangu/Fieberbrunnu je za rohem. Jezdci budou opět bojovat o body rozhodčích, aby se dostali na zastávku FWT na Aljašce. Abychom vám poskytli trochu více základních informací, hovořil Benjamin Eggert na zastávce FWT v Andoře s hlavním rozhodčím Berti Denervaudem o otázkách bezpečnosti a hodnocení.
PG: Především nás zajímá téma bezpečnosti. Kdo rozhoduje o tom, zda se soutěž bude konat?
Tvoříme tým složený ze sjezdové kontroly, místních horských vůdců a organizačního výboru. Posouzení soutěžního svahu se provádí společně. V pondělí (tj. 5 dní před soutěží) jsme společně prohlédli terén a získali všechny potřebné informace, jako je počasí, sněhové podmínky a předpověď. Lyžařské středisko nám poskytuje veškeré informace a podporuje nás v našem posuzování.
Například v USA rozhoduje o tom, co se bude a nebude dělat, hlavně kontrola sjezdovek, takže my ve výboru Freeride World Tour do toho nemáme moc co mluvit. Takže jsme se v pondělí podívali na tvář a ve středu jsme se pak rozhodli, že kvůli povětrnostním podmínkám závod o jeden den odložíme. Na samotný den soutěže byla předpovídána porucha s výrazným oteplením a deštěm.
V pondělí napadlo 50 cm sněhu a my jsme v úterý a ve středu odstřelovali.
Ve čtvrtek jsme pak nechali tvář "odpočívat", aby se vše usadilo.
Ale neodstřelovali jsme celou sjezdovku, ještě jsme nechali trochu prašanu. Koneckonců, jsou to freeridové závody a tam stejně nic takového jako stoprocentní bezpečnost neexistuje.
PG: Jaké informace o bezpečnosti a podmínkách dostanou jezdci před soutěží?
Jízdci dostanou všechny informace, které máme. Jezdci si den před soutěží prohlédnou svah s celým týmem a pak například vědí, kde proběhly odstřely. Pro jezdce i pro nás je však důležité, aby sjezdovka zůstala sjízdná.
V den soutěže pak byla velmi bezpečná, ale vždy existuje zbytkové riziko. To je také vzkaz, který chceme vyslat mnoha divákům. Jsme si velmi dobře vědomi image, kterou zprostředkováváme, a někdy se obáváme, že mnoho lidí se ztotožňuje s jezdci a chce jezdit podobně, proto vždy komunikujeme bezpečnostní aspekt a přípravy, které provádíme: žádný terén není bezpečnější a žádný jezdec není více "chráněn" než na závodech.
Již nějakou dobu máme také celosvětový "Freeride Education" program, který probíhá pod názvem Freeride World Tour Club. Zde jsme v úzkém kontaktu s lyžařskými školami, které poskytují školení na téma freeride. V popředí tohoto programu stojí bezpečnost a lavinová osvěta.
PG: Dnes jsem také vystoupal na vrchol na startu a potkal 3 mladé jezdce, kteří ještě neměli zapnuté lavinové vysílačky. Existuje nějaký důvod, proč si jezdci zapínají lavinové vysílače až na vrcholu, i když byl výstup považován za velmi bezpečný? Na vrcholu vždy kontrolujeme, zda je naše vybavení (lavinový vysílač, chránič zad, přilba a lavinový batoh) kompletní. Ale upřímně: museli bychom mít také někoho, kdo by zkontroloval vybavení dole, než lyžaři vyjedou nahoru, protože soutěž a bezpečnost začínají už na zemi. To se dělá i na ostatních místech konání. Zde jsou výstupy někdy mnohem obtížnější a exponovanější.
PG: Teď nás zajímá hodnocení. Jak hodnotíte a jak rozhodujete, že to byla nejlepší "jízda"?"
To je velmi složité. Je celkem 5 kritérií: Výběr trati/kde se projíždí (nejdůležitější), obtížnost, bezpečnost, rychlost a triky nebo air&styl. Pro nás v porotě je nejdůležitější: Co mohl jezdec udělat lépe a zda ze své lajny vytěžil maximum? Pokud si myslíme, že v jeho lajně mohlo být trochu víc, nebo pokud si uvědomíme, že jezdec přece jen vynechal plánovaný skok, body se odečítají.
Vzdušný&styl je vždy to, čemu lidé nejlépe rozumí; byl skok široký, vysoký a/nebo s velkým stylem? Nezáleží však jen na vzduchu, ale také na přistání. Takže můžete udělat skvělý skok, ale mít špatné nebo nečisté přistání a dostanete méně bodů. V podstatě všichni startující začínají s 50 body. Další body se pak udělují za rychlost, volbu linie a air & style v případě pádů, nečistých přistání nebo pomalé jízdy.
Po skončení běhu si my v porotě porovnáme výsledky. Někdy diskutujeme, ale většinou se shodneme a udělíme podobné hodnocení. Běh trvá asi 3 minuty a pak máte 45 sekund na to, abyste vše ohodnotili. Běh hodnotíme na dokumentačním formuláři, kde můžeme sledovat celý svah a označovat pády apod. Mimochodem, sjezd sledujeme z nadřazené strany svahu, ale kamery z vrtulníku jsou pak naším dalším okem.
PG: Musíte být zkušený jezdec, abyste mohl zasednout v porotě?
V každém případě musíte být zkušený jezdec, ale ještě důležitější je, aby se člověk dokázal 4 hodiny soustředit a hlavně si vše zapamatoval. Máme například 120 kvalifikovaných rozhodčích. Na soutěži jsme čtyři. Rozhodčí se kvalifikují stejně jako jezdci a začínají s juniory, než začnou posuzovat dospělé.
Nakonec je pro mě důležité zmínit, že není důležité, jestli uděláte efektní air. Každý závodník má své vlastní dovednosti a díky tomu je to velmi otevřená soutěž, ale od nás jako od rozhodčích se také očekává, že budeme mít velmi různorodý pohled na věc.
(rozhovor byl veden v angličtině, volně přeložen a zkrácen)
Tady je výběr sestavy vítězného lyžaře mezi muži: Kristoffer Turdell (SWE)
Vítězná jízda Kristoffera Turdella (SWE...z FreerideWorldTourTV
