Zpráva | Jak pracují pozorovatelé SLF v terénu?

Vlastně jsme chtěli něco společně podniknout na vrcholu zimy, kdy je lavinová situace složitá a sněhová pokrývka nabízí něco "vzrušujícího" k vidění. Ale nepodařilo se nám najít společný termín, a tak to nakonec bylo koncem března. Tři týdny prakticky žádné srážky nebyly a lavinový bulletin ukazoval na klasickou jarní situaci s denním cyklem. Ve vysokých severních a východních sektorech se však na starém sněhu vyskytují ojedinělá nebezpečná místa. Podmínky jsou vlastně poměrně bezpečné, takže jsem zvědavý, co najdeme ve sněhové pokrývce.

Reto mě vyzvedává autem a během čtyřicetiminutové jízdy do Savogninu si uvědomuji, s jakým nadšením se věnuje své práci. Nejen o práci ve sněhu, ale o práci v terénu obecně. Retova hlavní práce je geolog v místní inženýrské kanceláři, takže se během cesty autem dozvídám různé zajímavé věci o "malých" rozpadajících se kopcích v Domatu/Ems, které po sobě kdysi dávno zanechal sesuv půdy ve Flimsu. A také o současném sesuvu u Brienzu, který způsobuje problémy nejen na silnici Albula a na trase Rhétské dráhy, ale ohrožuje i stejnojmennou vesnici.
Reto dělá sněhové profily pro SLF už více než 10 let. Dostal se k tomu jako dlouholetý terénní pozorovatel přes několikatýdenní stáž v SLF a následné školení.

Teď je čas kopat. Stěna široká dobré tři metry je vyčištěna až k zemi. Během kopání umístíme teploměr na povrch sněhu, chráněný před sluncem. Již předem jsme zaznamenali teplotu vzduchu.

Při vytváření ručního profilu si velmi pečlivě prohlédneme jednotlivé vrstvy, zjistíme vlhkost sněhu, typ a velikost zrn, tvrdost jednotlivých vrstev a změříme teplotu každých 10 cm nahoře a každých 20 cm dále dolů. Podrobný článek o vytváření a interpretaci sněhových profilů najdete v této sněhové bouři.

Na povrchu najdeme tenkou vrstvu povrchové námrazy, která v tuto chvíli nehraje roli, ale při velkém množství sněhových závějí a nového sněhu by se mohla stát problémem. Na ni navazuje několik vrstev, které směrem dolů kolem 30 cm zpevňují. Pod touto deskou následuje potenciálně slabá vrstva: hranaté, velké krystaly. Někdy dokonce krystaly pohárkové.

Podíváme se na ni zblízka pod lupou: Největší z nich mají velikost až 4 mm. Krystaly jsou zde navzájem sotva spojené a při kopání k nám stékají jako hrubý cukr. Dál v hloubce mají vrstvy tendenci být opět pevnější. Jakmile vše zaznamenáme, odkryjeme na stěně dva ECT (extended column test). V každém případě odkryjeme blok o rozměrech 30 x 90 centimetrů. Proč dva? Protože je to rychlé, stejný nebo velmi podobný výsledek zvyšuje význam a 2 ECT vedle sebe mají prakticky stejnou šířku jako blok sklíčka.

--> na další straně budeme'pokračovat! -->

Nyní Reto desetkrát udeří zápěstím a poté dostane první úder loktem. Zacku! Při celkem 11. úderu se slabý článek, který jsme předtím identifikovali, zhroutí po celé své délce. Reto se na mě podívá, zasměje se a je skoro trochu rád, že se jeho předtucha vyplnila. Při druhém ECT se stejná vrstva zhroutí při třetím tahu od lokte.

Poté, co šňůrou odřízneme skluzný blok o rozměrech 1,5 x 2 metry v zadní části, si Reto nasadí lyže a opatrně vleze do horní třetiny bloku. Nyní třikrát bobuje, aniž by skákal. Při prvním skoku se celý blok opět sesune. Je to stejný posun jako u předchozích dvou ECT. Vše je opět přesně zaznamenáno v terénní knize. Pokud byste tuto strukturu našli ve velkém měřítku, riziko lavin byste rozhodně neměli podceňovat. Jak jsme však mohli při přiblížení pozorovat, deska na slabé vrstvě na mnoha místech chyběla, nebezpečná místa se vyskytují jen velmi sporadicky a ne na velké ploše.

Podrobný výklad k jednotlivým testům stability můžete najít zde.

Každý profilovač svahu vytváří profily ve své oblasti. Když Reto zrovna není na Pizolu se svým zástupcem Thomasem, tráví čas s přáteli ve vnitřních alpských oblastech Graubündenu. Stejně jako ostatní profilovači dělá Reto celou věc víceméně dobrovolně. Dostává malý příspěvek na výdaje a také náhradu cestovních nákladů a v našem případě i jízdenku na lanovku.

Tímto pro mě končí velmi vzrušující výlet. Jako lyžařský instruktor a nadšenec do sněhových sportů čtu Bulletin téměř každý den. Fascinuje mě, co se za ním skrývá a co se děje ve sněhové pokrývce. S Retem si určitě domlouváme schůzku na příští zimu, kdy bude sněhu hodně a lavinové nebezpečí se bude posuzovat o něco hůře. Těším se na to a pak podám zprávu ve formě kondiční zprávy nebo pokračování této zprávy.

Díky samozřejmě patří SLF a Retovi, že nám to umožnili!