Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Sněhová bouře

Sněhová bouře 1 2024/25 | Jarní lyžování

Na co si musíme dát pozor, když se oteplí

07. 04. 2025
Lydia Knappe
Posledních několik týdnů se vyznačovalo vysokými teplotami a malým množstvím srážek. Nedostatek sněhu letos zlé žraloky ještě nikdy neukládal k zimnímu spánku a občas je nutil nosit lyže. Celkově vzato se jaro pomalu zdraví.

Jaro a nástup léta vyvolávají v mnoha milovnících lezení euforii, zatímco příznivci prašanu mají protáhlé obličeje. Přesto ne všichni freerideři ztrácejí motivaci, protože po prašanu je nejlepším sněhem firn a alespoň ve vyšších nadmořských výškách ho stále ještě trochu je. Stejně jako v případě čerstvého sněhu je však i v případě, že srážky nejsou, třeba zvážit několik lavinových aspektů. Při poměrně vysokých teplotách lze obecně předpokládat, že stabilita sněhové pokrývky se několik dní po srážkách uvolní. To je způsobeno degradační metamorfózou sněhových krystalů (tj. zaoblením krystalů), která sněhovou pokrývku zhutňuje a zlepšuje vazbu jednotlivých sněhových vrstev. Teploty však mohou způsobit, že staré slabé vrstvy (např. hranaté vrstvy) se opět stanou problematickými.

V následujícím textu se podíváme na pět faktorů, které je třeba při jarním lyžování zohlednit.

Základní informace:

Když v souvislosti s lyžováním hovoříme o firnu, nemáme na mysli vlastní význam tohoto pojmu. Přesně řečeno, firn označuje sníh, který přežil alespoň jednu ablační fázi (tj. jedno léto) a v důsledku častého tání a opětovného mrznutí získal hrubozrnnou strukturu. Představuje tedy mezistupeň mezi sněhem a ledovcovým ledem.

Firn v lyžařském smyslu je také sníh, který častým táním a opětovným mrznutím změnil hrubozrnnou strukturu, ale zde stačí několik dní. Ve zmrzlém stavu jej lze lépe chápat jako krustu nebo pokrývku, zatímco v rozmrzlém stavu se označuje jako firnový sníh.

Tento firn vzniká například po fázi stabilního počasí vysokého tlaku, kdy v noci dochází k silnému tepelnému vyzařování z povrchu sněhu, protože nedochází k difuznímu odrazu tepelné energie přes mraky. Pokud v noci převládají záporné teploty a obloha zůstává bez mraků, sněhová pokrývka, alespoň její horní centimetry, přes noc promrzá. Pokud teploty během dne stoupnou nebo je sluneční záření velmi intenzivní, vrchní vrstva sněhu opět rozmrzne a vytvoří se měkký sníh.

Toto neustálé střídání mrznutí a tání může vést k tvorbě ledových lamel nebo ledových plátů, tzv. firnové vrstvy.

Na co si dát pozor

1. denní oteplení

Denní oteplení je jedním z klíčových faktorů, které je třeba při vysokých teplotách zohlednit. V průběhu dne je sněhová pokrývka vystavena měnícímu se teplotnímu gradientu. Ten je určován zespodu, tj. od země, teplem vyzařovaným Zemí. Na zemi nebo na spodní straně sněhové pokrývky tak převládá stálá teplota 0 °C. Povrchová teplota sněhové pokrývky je naproti tomu výrazně ovlivňována slunečním zářením. Rozhodujícími faktory jsou expozice, tj. orientace ke slunci, a sklon svahu. Na severní polokouli jsou svahy orientované na jihovýchod, jih a jihozápad ohřívány sluncem více než svahy orientované na sever.

Další důležitou roli v této souvislosti hraje sklon svahu, neboť existuje optimální úhel sklonu pro maximální absorpci tepla povrchem. Ten je 90°. To znamená, že přenos energie je největší, když sluneční záření dopadá na povrch pod pravým úhlem. Protože se však poloha Slunce ve středních zeměpisných šířkách sezónně mění, mění se i úhel sklonu, na který dopadají sluneční paprsky pod úhlem 90°. V únoru je v Innsbrucku optimální úhel kolem 30-35°, v březnu již 35-45° a v dubnu až 55°. Jinými slovy, čím později v zimě, tím rychleji se sněhová pokrývka na strmějších svazích zahřívá a tím rychleji se promáčí.

Strmé svahy jsou navíc často protkány skalami nebo zasazeny do skalních stěn. Tmavé povrchy mají ve srovnání se sněhem nižší albedo, tj. vyšší absorpční vlastnost. V důsledku toho se více zahřívají a odevzdávají další teplo do okolních sněhových polí. To následně znamená, že při plánování túry je třeba brát v úvahu nejen orientaci a sklon svahu, po kterém se jede, ale také okolní a nadložní svahy a skalní stěny.

Ale jaké konkrétní události mohou být důsledkem zvyšující se teploty v průběhu dne?

Může dojít k lavinám z mokrého sypkého sněhu a desek, stejně jako k lavinám z klouzavého sněhu. První dva zmíněné typy lavin jsou způsobeny oslabením sněhové pokrývky v důsledku vniknutí vody, ať už v důsledku tání nebo deště. Klouzavé laviny se naproti tomu mohou vyskytnout nejen při izotermické sněhové pokrývce (kdy má celá sněhová pokrývka teplotu 0 °C), ale také při suché, studené sněhové pokrývce.

Pro předcházení riziku lavin je zásadní správné hospodaření s časem, sledování převládajících teplot a povětrnostních podmínek (oblačno, jasno, srážky - v jakékoliv formě), stejně jako posouzení terénu a rozpoznání nebezpečných znaků.

Přehled typů lavin, které mohou být způsobeny přívodem tepla:

Lavina z mokrého sypkého sněhu:

Lavina: bodová, šíří se směrem dolů od spouštěcího bodu (klouzající sníh s sebou unáší další a další sníh)

Riziko pro milovníky sněhových sportů: Může být unášeno a padat (zasypání, pokud je velké)

Znaky nebezpečí: samovolné odtržení, sněhové patníky, sněhové závěje

Mokrá desková lavina:

Trhlina: lineární, lom a oslabení bývalých slabých vrstev ve sněhové pokrývce nebo sesunutí vrstev u vodních horizontů

Riziko pro milovníky sněhových sportů: Může dojít k odnesení a zasypání

Znaky nebezpečí: samovolné odtržení, sněhové válce, malé deskové nebo sypké laviny

Skluzová lavina:

Trhlina: lineární, sesouvání celé sněhové pokrývky

Riziko pro milovníky sněhových sportů: Nebezpečí zasypání

Známky nebezpečí: samovolné odtržení, klouzavé sněhové trhliny (tzv. rybí tlamy) možné pouze na hladkém podkladu (tráva, skalní desky)

3. Riziko pádu

Při přetrvávajícím vysokém tlaku (který může být doprovázen vysokými i nízkými teplotami) není lavinová situace vždy tím hlavním rizikem, na které je třeba dávat pozor. Ve skutečnosti je v takovém období často stabilní až velmi stabilní lavinová situace. To otevírá možnost strmých a exponovaných sestupů, které by při vyšším stupni nebezpečí nebyly možné. Jedním z existujících rizik, které lze snadno podcenit, je však nebezpečí pádu. Na sněhové pokrývce ztvrdlé mrazem a táním se výrazně snižuje tření lyží a lyžařských bot, což podporuje uklouznutí. Pád je také velmi obtížné zastavit. Proto se doporučuje vzít si s sebou sněžnice nebo mačky a cepín, protože: "Je lepší investovat o 10 minut více do vybavení takovou výstrojí, než přijít o život během 10 minut". (Antoine Patet).

4. Riziko pádu skal

Na jaře se výrazně zvyšuje riziko pádu skal, což je nebezpečí, které je lezecké scéně dobře známé. Procesem, který je za to zodpovědný, je mrazové tryskání: Voda proniká do trhlin a puklin, při záporných teplotách zamrzá, rozpíná se přitom a tím odstřeluje skalní materiál ze skály. Oteplení podporuje proces tání a mění stabilitu skalních vrstev, protože odstřelené skály se již neudrží a padají dolů. Při volbě trasy přímo pod strmými stěnami byste proto měli vždy dávat pozor na praskající nebo vířící zvuky a také na "tiché svědky", tj. balvany a kameny ležící v terénu.

5. Další vliv - saharský prach

Saharský prach má podobný vliv na přívod tepla jako dříve popsaný vliv kamenů na sněhovou pokrývku. Prach, který je za určitých povětrnostních podmínek přenášen africkým východním proudem na sever a dostává se tak do alpské oblasti, se usazuje na povrchu sněhu. V důsledku toho se snižuje albedo, tj. odrazivost sněhové pokrývky, a sněhová pokrývka absorbuje více tepla. Přestože saharský prach nemá přímý vliv na problém lavin, působí jako další hráč.

Resumé

Vysoké teploty se mohou vyskytovat i ve vysokých nadmořských výškách v zimě a zejména na jaře. Důležité je uvědomit si vlivy teploty a s nimi spojená rizika nikoli nutně na základě ročního období, ale především ve vztahu k povětrnostním podmínkám. Je proto nezbytné přizpůsobit se odpovídajícím vzorcům nebezpečí a používat nástroje, jako jsou lavinové blogy.

Literatura:

Lavinová zpráva (2024): Lavinová zpráva (2024): Blog. Krátkodobá problematika unášeného sněhu / uvolněného sněhu a klouzavých lavin. https://lawinen.report/blog/at-07-de/9448. [11. února 2024].

Švýcarský lavinový výzkumný institut (SLF) (b.d.): Typy lavin. https://www.slf.ch/de/lawinenbulletin-und-schneesituation/wissen-zum-lawinenbulletin/lawinentypen/. [11. 2. 2024].

Švýcarský lavinový výzkumný institut (SLF) (b.d.: Typické lavinové problémy. Mokrý sníh. https://www.slf.ch/de/lawinenbulletin-und-schneesituation/wissen-zum-lawinenbulletin/typische-lawinenprobleme/nasse-lawinen/

.

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Komentáře