Graupel je kulovitá forma srážek. Vzniká při teplotách kolem 0 °C nebo mírně pod nulou, když se vodní kapky shlukují s krystalky sněhu v mraku. Kuličky mohou mít velikost až 5 mm. Pokud je velikost zrnek menší než 0,1 cm, označuje se jako sněhová pokrývka. Sněhové přeháňky se obvykle vyskytují na konci zimy a na jaře při bouřkových přeháňkách.
Pokud nejsou sněhové přeháňky a povrchové námrazy pokryty sněhem nebo závějemi, nepředstavují problém. Pokud se však vyskytnou, je třeba dbát zvýšené opatrnosti! Ne nadarmo se o sněhové břečce hovoří jako o slabé vrstvě, která se chová jako kuličkové ložisko. Pojem kuličkového ložiska není zcela správný, protože sněhová deska se odlepí proto, že se slabě spojená vrstva sněhu přetrhne, nikoli proto, že by sklouzla po zrnech graupelu. Heslo "kuličkové ložisko" však také objasňuje nebezpečí všem, kteří se podrobně nezabývají různými typy lámání.
Sněhová pokrývka sněhu je navíc jedním z nejobtížněji rozpoznatelných vzorů nebezpečí, protože ji lze spatřit pouze pohledem do sněhové pokrývky. Ale i to je obtížné, protože o několik metrů vlevo, vpravo, nad nebo pod ním už vrstva být nemusí, nebo tam už může být.
Naštěstí se sněhová pokrývka obvykle hromadí jen na malých plochách v prohlubních, dolících apod. Tento typ slabé viditelnosti se zřídkakdy vyskytuje na velké souvislé ploše. Navíc k těmto událostem dochází především na jaře, kdy jsou teploty a záření dostatečně intenzivní na to, aby došlo k rychlému usazení a spojení s vrstvou sněhu, což následně vede k rychlému uklidnění lavinové situace. To znamená, že sněhová pokrývka představuje obvykle problém pouze po dobu několika dní.
Pro rozpoznání případného nebezpečí ze strany existující vrstvy sněhové pokrývky je zapotřebí velmi intenzivní a přesné pozorování počasí a základní meteorologické znalosti.