Údolí Rýna v Sankt Gallenu není zrovna hojně navštěvovanou turistickou oblastí, přesto je Alvier navštěvován poměrně často. Jednak je z vrcholu docela fantastický výhled a jednak Alvier nabízí i přes relativně snadné výstupy docela pohodové možnosti sjezdu. Vzhledem k tomu, že většina sjezdů je orientována na sever, trvá sezóna poměrně dlouho.
Výstup
Výchozním bodem naší varianty je vesnička Hüseren, respektive vlásenka kousek za vesnicí, kde jsme našli vhodné parkoviště. Byli jsme již trochu později v sezóně, takže prvních 100 výškových metrů jsme museli zvládnout s lyžemi na nohou. Stoupání vede po silnici k posledním domům, odkud se vydáváme po louce směrem k prvnímu předsjezdovce, Hurstu. Než jsme dosáhli nejvyššího bodu, traverzovali jsme svah a stoupali dál poněkud strmější jižní stranou Chopfu do terénní komory mezi Chopfem a naším hlavním cílem, Alvierem, zhruba na úrovni letní turistické trasy. V tomto úseku se vždy nachází několik strmějších stupňů, které lze při šikovné volbě linie snadno překonat. Pokračovali jsme na lyžích na hřeben, který vede přes vrcholovou stavbu z jihu.
Na vrcholovou stavbu je třeba lyže vzít na ramena/vázat. Tento poslední úsek je často větrný kvůli exponovanému charakteru vrcholu. Na některých místech vykukuje ze sněhu ocelové lano pro letní cestu. V závislosti na podmínkách se možná vyplatí vzít si na tento úsek s sebou mačky a případně i cepín.
Po krátké době se výstup srovná a vy ujdete ještě několik metrů na vrchol.
