Lars Oelmann

V době krize lidé rádi vidí ve zprávách nejen barvy semaforů, ale i tu nejlepší barvu ze všech, bílou. Vzdělaní fyzici se zálibou v umění teď možná lamentují, že to není barva, ale věštkyni je to jedno, protože bílá je barva lásky. Lásky volnomyšlenkářské a konečně ji opět vidíme v horách.

S tímto posledním severním táním nám Ullr posílá možná poslední studené sněžení vhodné na víkend a věštírna využívá této příležitosti k velmi oficiálnímu rozloučení s letními prázdninami, protože ve střednědobém výhledu to vypadá, že až do konce dubna se už žádného zimního překvapení nedočkáme.

Ullr je na ústupu, ale naposledy si s námi chce popový fanoušek zatančit sambu v prachu, protože prach nás dělá šťastnými. Prášek, prášek prášek zítra, možná je konec?

Tento budík není budíkem, alespoň ne v období budíku, protože je příliš teplo na to, aby se dal použít až do úterý. Ale o tom více níže.

Jako v tom odvěkém internetovém memu, kdy se Ullr někoho zeptal, kolik Přetížených jihu má poslat, a všichni jen vykřikli ANO! A tak to přijde, jak to přijít musí. Je tu další přetížený jih a pak ještě jeden nebo dva o víkendu. Je to dobře? Ano i ne, tenhle je skvělý. Pěkné množství a dobrá sněhová čára. Ta o víkendu bude tropicky teplá s 25 stupni na severu a deštěm nad 2000 metrů v zácpě. A ten si sotva užijete, protože se vyjasní jen krátce a pak se pořádně oteplí.

Zatímco freerideři na jihu jsou doslova v zeleném a sedí na černé větvi, sever dostává opět pořádný foehn.

"Raději si dávej pozor, co si přeješ" - to nebo něco podobného napadlo věštkyni, když si přála, aby Přetížení jihu pokračovalo i o dokonalém víkendu.

Když si Ullr večer odpočine od práce, dopřeje sobě i nám jižanský komfort, protože se v Dolce Vita cítí jako doma, a zve nás na další výlet do Jižních Alp.

Od posledního upozornění uplynula dlouhá doba. Vědma v minulém čísle Prašan Alert měla bohužel pravdu: do začátku února se nic nestalo. A nyní je téměř polovina února!

Objeví se alarm, ale vyhlídky jsou spíše průměrné. Samozřejmě, že budík je vždycky lepší než žádný, ale u tohohle je sněhová čára trochu na houby a výhled po víkendu je taky dost mizerný.

Poté, co se prosinec až do konce měsíce vyznačoval sledem sněhových srážek od západu až jihozápadu a byl přiměřeně teplý, a i leden takto začal, se nyní vracíme k normálu a pomalu se musíme loučit s rekordní výškou sněhu v nadmořské výšce, ale i s nedostatkem sněhu pod 1500 m. Díky Ullru, protože údolí mezi 1000-1500m se stále ještě živí svým polštářem z počátku sezóny a pod 1200-1400m už se od umělého sněhu nedá skoro nic dělat.

Ullr nasedá na sáňky a vyrážíme na vánoční skládku. Tedy až na ty nešťastníky, kteří musí své rodinné návštěvy uskutečnit mimo dosah Alp, ale i ti mohou 22. 23. opět pořádně šlápnout na plyn, pokud se oblasti otevřou a dá se tam vůbec dojet.