Ideální přístupová obuv na lyžařské túry proto musí být co nejlehčí a snadno sbalitelná, což je často případ lehkých běžeckých bot. Zároveň musí bota nabízet dobrou přilnavost, protože často chodíte po kluzkém, vlhkém terénu nebo sněhu, kde běžecké boty často tak dobře nefungují.
Po tom, co jsem používal několik modelů běžeckých bot, jsem v současné době zakotvil u modelu Mammut MTR 201 Pro Low (dobře, ten název mi zrovna nepadne do noty). Lehká bota je nejen velmi pohodlná, ale také nabízí opravdu dobrou přilnavost a dá se poměrně snadno sbalit do batohu, když si po několika hodinách konečně můžete sundat lyže. Na systém šněrování je potřeba si trochu zvyknout a k jeho utažení a uložení tkaniček potřebujete trochu více času, než kdyby se bota zavazovala normálně, ale samozřejmě se vám žádný uzel nemůže uvolnit, což je obzvlášť příjemné, když se blížíte s těžkým batohem, protože se nemusíte zbytečně ohýbat. Bota je poměrně robustní a velmi prodyšná, ale kromě systému šněrování nemá žádné další speciální vlastnosti.
Kromě dlouhých přístupů na lyžařských túrách lze MTR 201 Pro Low samozřejmě báječně využít i pro pěší turistiku nebo, kdo by to byl řekl, pro běh (nově německy: trail running). To se rozhodně hodí, protože na mé klasické přibližovací boty se momentálně práší ve skříni. A kdo vlastně ještě používá kotníkové turistické boty?
