Föhn

Snové zimní počasí na severu končí. Západní proudění přináší mírnější vzduch a sněžení na západě a jihu.

MeteoBlog se vrátil z letní přestávky a daleké dovolené a přináší informace o počasí v posledních týdnech a o aktuálním stavu.

Skvělý duben se chýlí ke konci. Sníh až do údolí a studené, mokré, prašanové počasí s nulovou viditelností jsou prozatím pryč: protože o víkendu se blíží polojasno!

Lidé rádi obviňují duben, že neví, co chce. Vzhledem k neustále proměnlivému dubnovému počasí se mi to zdá poněkud přitažené za vlasy. Mám podezření, že lidé obecně podceňují složitost dubnového charakteru a že přesně ví, co nechce, totiž týdny chladných období jako v lednu nebo sluneční svit každé ráno a bouřku z tepla právě včas na odpolední čaj jako v srpnu. Duben dává přednost rozmanitosti, ale bez přílišné námahy.

Zasněžené velikonoční procházky, slunečné, teplé počasí, po kterém okamžitě následovaly další srážky, po kterých následovalo vyjasnění a déšť: Aprílové počasí odpovídá svému jménu.

Opět se poměrně brzy stmívá, do údolí se valí kolony aut, na mnoha místech skončil předprodej permanentek, sportovní obchody inzerují novinky v carvingu, na Facebooku se objevují smajlíci a sněhové vločky – vše nasvědčuje tomu, že se blíží zima. MeteoBlog strávil letní prázdniny sledováním televize a ví, že na CSI jsou každý týden usvědčeni nejméně dva pachatelé s nepřímými důkazy. Je tedy nejvyšší čas dát se do práce a vypátrat zimu.

Poslední dny se v severních Alpách nesly ve znamení slunečního svitu a fénového větru. Tlaková níže Yvan se pomalu přesouvala z Pyrenejského poloostrova do Středomoří a zajišťovala jižní proudění, které nám minulý víkend přineslo vichřice. V sobotu (12. března) byla na Patscherkofelu naměřena rychlost větru 140 km/h, na Zugspitze 115 km/h a v centru Innsbrucku (stanice u univerzity) úctyhodných 104 km/h.

Život bez internetu je nevyhnutelně uvolněný. Pokud je jedinou možností předpovědi počasí více či méně atraktivní dáma v televizi, která pohybuje mraky a sluncem na nejasném zákresu mapy a celé to komentuje cizím jazykem, pak stačí ráno vstát a podívat se z okna.

Po fantastickém dni s prašanem ve čtvrtek minulý týden (16. prosince) jsme měli lehce zmrzlé nosy a malíček, kterému se moc nechtělo rozmrzat. V pátek si kamarád na lanovce rozhořčeně stěžoval na počasí obecně a na sníh zvlášť, prý to není možné, že už tři týdny sněží a manželka doma v Německu musí zase odklízet sníh. Je to už druhá dovolená na lyžích, kde nikdy nesvítí slunce a je také příliš velká zima a příště by zůstal doma?

Minulý víkend byl pro mnoho freeriderů pravděpodobně absolutním vrcholem začátku zimy. V sobotu (4. prosince) bylo všude slunečno a chladno – a trocha čerstvého sněhu na měkkém podkladu vytvořila vynikající podmínky. V nadmořské výšce kolem 2000 metrů nedaleko Innsbrucku bylo v sobotu minus 16 °C a ani při extra rychlém výstupu se prstům na rukou a nohou moc nechtělo tát. Sestup ovšem stál za víc než námahu, a proto jsme se do stejné oblasti vydali v neděli znovu. Ovšem za úplně jiných podmínek: Už při prvním krátkém ranním výstupu z nás spadlo několik vrstev oblečení. Teploměr potvrdil naše pocení, při -4° bylo na stejném místě o celých 12° tepleji než den předtím.

Sezóna je sice ještě mladá, ale už se toho hodně událo, co se týče počasí a především sněhu v ještě ne úplně zimním období. Motivovaní milovníci prašanu otevřeli na konci října nejednu sjezdovku v údolí poté, co přátelská kombinace tlakových níží severně a jižně od Alp zanechala místy až půl metru čerstvého sněhu. Následně systém nízkého tlaku v Itálii způsobil přetížení jihu a pomalu rostoucí základnu na hlavním hřebeni, zatímco na severu téměř vše opět pohltil nenasytný Föhn.

Během dlouhé pauzy v závětří nás sluneční paprsky hřejí na kůži jako na jaře; koneckonců nejsme daleko od Egejského moře na jihovýchodě Evropy. Po zpoceném výstupu kolem Muratova (2669 m) a přes malý vrchol Hovinati se tady nahoře ve Vihren Scharte pořádně provětráme. Blíží se špatné počasí?