Koneckonců, v posledních týdnech jsem toho na lyžích moc neprošvihl. Sníh mizí v nejvyšších horách, na ledovcích ještě jezdí jen vleky a i ty budou brzy zavřené - ostatní to může mrzet, když sedíte doma a čekáte, až vám srostou zlomené kosti, ale mizerné sněhové podmínky jsou malou, i když nespolupracující útěchou.
V neděli (15. května) se o trochu zimního pocitu postarala studená fronta "Cold Sophie", která přišla jako obvykle právě včas. Milovníci slunce a parků si minulý týden přišli na své, ale nyní zůstane několik dní zataženo. S trochou štěstí by se díky ledovým svatým mohlo ještě objevit pár prašanových zatáček, ale celkově se budeme muset smířit s koncem zimy. Zbývající dny lyžování se budou odehrávat buď na stále více podmáčených kopcovitých sjezdovkách, nebo jako túra s obzvlášť těžkým batohem a krátkým, těžce vydřeným sjezdem.
Nepotřebujete statistiky, abyste věděli, že minulá zima byla příliš teplá a suchá. Výjimkou nebyl ani duben, který překonal kladné sluneční a záporné srážkové rekordy. Zdálo se, že zima skončila dřív, než doopravdy začala.
Zda bude zima dobrá, nebo špatná, nelze nikdy předem říci. Jisté je, že počasí u nás určuje především Atlantik. Ani ta nejlepší sněhová díra ve vysněné sněhové situaci nic nezíská, pokud se celá Evropa bude vařit ve vysokém tlaku. Regionální a místní faktory začnou být důležité, až když začne sněžit, do té doby rozhodují o tom, co se stane, velkoplošné tlakové poměry. Ty jsou popsány indexem NAO (North Atlantic Oscillation), o kterém zde již byla zmínka. Kladný index NAO bývá příznivý pro Skandinávii a nepříznivý pro Alpy, protože oblasti nízkého tlaku vzduchu jsou směrovány na sever. Pomocí indexu NAO lze odhadnout hrubé trendy, jinak se musíte spolehnout na pravidla farmáře nebo se nechat překvapit.
Dlouhodobé předpovědi klimatických změn v zimě
Dlouhodobá budoucnost zimy vypadá podobně: Obecný trend je znám, detaily jsou nejisté. Někteří lidé spočítali, že zimní teploty v alpské oblasti vzrostou do konce století přibližně o 4 stupně. Jiní lidé provedli další výpočty a zjistili, že o tyto 4 stupně zůstane 10 % dnešní průměrné sněhové pokrývky v nadmořské výšce 1000 metrů a nižší. Mezi 1000 a 2000 m zůstane asi polovina, ve 3000 m 60-70 %. Zatímco začátek sezóny se téměř nezpozdí, tání sněhu začne v nadmořské výšce 2500 m o 60-100 dní dříve a v 1000 m o 110-150 dní dříve. Nezbývá než doufat, že se všichni přepočítali.
Zda je zima dobrá nebo špatná, závisí čistě objektivně na parametrech teploty a srážek. Logicky má oteplování největší vliv v nízkých a středních nadmořských výškách, kde rozdíl pouhých několika stupňů rozhoduje o tom, zda bude pršet nebo sněžit. Naopak ve vysokých horách není pro sněhovou pokrývku tak rozhodující, zda je -14 nebo -10 stupňů. Kromě rostoucích teplot předpovídají některé studie suchá léta a zimy s větším množstvím srážek. Můžete se tedy upnout k naději, že ačkoli bude dlouhodobě obtížné jezdit na stromech, vysoko nahoře bude prašanu dostatek.
Pokud chcete být na bezpečné straně, měli byste se zdržet investic do lyžařských středisek v Allgäu jako penzijního plánu a jinak zapomenout na nejistou budoucnost, dokud nepřijde - a tím MeteoBlog oficiálně přechází na letní prázdniny. Příští zima už je téměř jistá!
