Sněhová zpráva Údolí Sarntal, 31. 01. 2014

Stav sněhu

I v údolí (cca 1100 m n. m.) můžete mluvit o metru sněhu. Na horách ho přibývá. Ať už na jižní nebo severní straně. Kontakt se zemí je prakticky nemožný. Chaty pomalu, ale jistě mizí ve sněhu a i v hustém lese jsou padlé stromy pokryty silnou vrstvou sněhu.

Kvalita sněhu

Když přijíždíme k údolní stanici, je stále plusových stupňů (cca 2 °C) a prší. Sníh je přiměřeně mokrý a těžký. Málo se mění i během cesty nahoru. I ve výšce kolem 1600 metrů stále prší. Sníh padá až ve výšce 2000 metrů. Stále je však velmi mokro. Sníh je hluboký a vlastně opravdu obtížně sjízdný. Od cca 1600 mh se téměř nedá jet (poskakování pro zmírnění hloubky je možné, ale komu by se chtělo jezdit v takovém metr hlubokém sněhu). Zábavných je pouze prvních 200 metrů od vrcholu.

Podle LLB 4 je množství nového sněhu rozhodující v každém případě, i když sníh padal při relativně vysokých teplotách. Pronikání vlhkosti rovněž nemá pozitivní vliv na stabilitu sněhové pokrývky. A vzhledem k někdy velmi silnému sněžení je velmi špatná viditelnost, což velmi ztěžuje posuzování jednotlivých svahů. Lyžovali jsme pouze na středně strmých stromových sjezdovkách a i zde bylo na hřebenech slyšet hučení (i když to bylo pravděpodobně způsobeno únikem vzduchu z dutin v horských smrčinách). Celkově to bylo dost kritické. Výlety jsou prakticky nemožné. Běží se i v širokém otevřeném terénu.

Celkový dojem

Rozdíl mezi výškou sněhu na vzdálenosti pouhých 20 kilometrů je impozantní. I když je sníh na sestupu jen průměrně příjemný, jako severoalpinista sužovaný nedostatkem sněhu a fénem zde musíte udělit 3 hvězdičky.