Sněhová zpráva Údolí Stubai, 21. 02. 2024

Stav sněhu

Sněhové podmínky v okolí chaty Franz-Senn-Hütte jsou charakteristické větrnými jevy. Hřebeny jsou silně odfoukané a jen lehce pokryté, zejména po čerstvém sněžení. To znamená, že zasněžené kameny představují určité nebezpečí, a proto se doporučuje dobrá volba trasy. Na otevřených svazích a v prohlubních je však sněhu dostatek. V nadmořské výšce 2650 m na severně orientovaném svahu bylo při průzkumu sněhové pokrývky naměřeno 215 cm.

Kvalita sněhu

Od úterý na severních svazích dobrá kvalita sněhu. Velmi jemný, studený prašan. Většinou bez pocitu starého sněhového povrchu. V nižších polohách je pak znatelný nebo se jím lze místy probořit.

Na jižní straně spadlo několik klouzavých sněhových lavin. Malé uvolněné sněhové laviny z velmi strmého skalnatého terénu. Kromě sněhových závějí nebyly pozorovány žádné další známky lavinové aktivity. ECT ve výšce 2660 m na severním svahu se neprolomila. Vyzdvihnout blok ze starého sněhu cca 50 cm pod povrchem sněhu - hladký zlom - vyžadovalo velké úsilí.

Celkový dojem

Dva krásné dny v okolí chaty Franz-Senn-Hütte. V den našeho příjezdu (19. února) jsme vyrazili směrem k Innere Sommerwand a kvůli pokročilému času jsme se ve výšce kolem 2700 m otočili. Kvalita sněhu byla po celou dobu špatná, protože na tvrdém podkladu leželo jen málo čerstvého sněhu a v některých případech byl podklad nestabilní. Sníh začal padat až večer, což nám přineslo dva krásné dny. V úterý jsme vystoupili na Östliche Seespitze. Ledovec na velmi strmém severním svahu ve výšce kolem 3200 metrů je místy holý, proto bylo odtud zřízeno lyžařské depo a zbytek výstupu jsme absolvovali s mačkami a cepíny. V horní části by místy byly dobré podmínky pro lyžování, ale my jsme si s sebou nevzali lyže. Sněhová pokrývka na ledu je však proměnlivá, a proto by se sestup musel pravděpodobně provádět dosti defenzivně a zahrnuje určitou míru rizika. Vrcholový hřeben je částečně zarostlý, proto je třeba dbát na správnou stopu! Na svazích pod lyžařským depem až do nadmořské výšky 2550 m byly trvale dobré podmínky s vrstvou prašanu cca 25 cm na usazené vrstvě starého sněhu. Museli jste se však pokud možno držet dál od hřebenů, protože kameny zde byly jen lehce zasněžené. Od 2550 m byly sněhové podmínky stále horší a kamenů bylo více, proto se zde doporučoval obranný styl lyžování a došlo k jednomu nebo dvěma kontaktům s kameny. Ve středu jsme se vydali směrem na Kreuzspitze. V posledním žlabu na vrchol však bylo málo sněhu, proto jsme se rozhodli jej nevyužít ve prospěch sjezdu. Na severních svazích jsme našli dobré podmínky pro sjezd, místy bylo kolem 30 cm prašanu. Nehrozilo zde žádné nebezpečí skal, což znamenalo, že jsme mohli bez obav sjet až do výšky přibližně 2400 metrů. Poté jsme vystoupali na Oberissscharte (v horní části zajištěni lany) a odtud sjeli na lyžích směrem k Seducku. Ze sedla byla většinou vrstva prašanu cca 10 cm na staré sněhové pokrývce, která nebyla stabilní. Při aktivním stylu lyžování se dalo lyžovat. Dále dolů jsme pak přejeli východním směrem na staré sjezdové tratě z Rinnenniederu, abychom našli dobrou stopu pro sjezd řídkým lesem a horskými borovicemi. Sjezd na dno údolí byl snadný. Pak zpět na parkoviště po souvisle zasněžené lesní cestě.