Chamonix | Prvovýstup Ligne Bruchez-Lafaille

Vivian Bruchez: Od Evropského poháru k lyžaři na strmých svazích

Vivian Bruchez, narozený v roce 1986 v Chamonix Mont-Blanc, je extrémní lyžař a skialpinista. Svou kariéru zahájil jako teenager závodním alpským lyžováním, jezdil slalom a obří slalom ve Fis a Evropském poháru, později přešel ke ski crossu a freeridu. Vzdělání horského vůdce získal na světoznámé škole ENSA (École National de Ski et d'Alpinism) v Chamonix. Je také trenérem mládeže v lyžařském klubu Argentière.

Jeho láska k lyžování a nadšení pro hory daly vzniknout jeho fascinaci strmými stěnami. Není proto divu, že se brzy pustil do hledání nových a neprobádaných tras ve velmi frekventovaném masivu Mont Blanc! V letech 2012 až 2016 se mu podařilo za pouhé 4 roky uskutečnit 20 prvovýstupů. Kromě snažení v domácím masivu Mont Blanc se Bruchez účastní i mezinárodních expedic. Na podzim příštího roku plánuje další projekt v Himálaji

Mezi jeho nejvýznamnější sestupy patří:

Sestup přes Éperon Migot du Aiguille du Chardonnet (3844 m). Společně s Kilianem Jornetem, 2012.
Sestup přes Arete Kuffner z Mont Maudit (4465 m). Společně se Sébastienem Montaz Rossetem, 2013.
Sestup západní stěnou Mont Blancu (4808 m) s následným výstupem na Aiguille du Bionassay (4052 m) a následným sestupem jeho severní stěnou. Společně s Bastienem Fleurym, 2013.
Sestup severní stěnou Aiguille Blanche de Peuterey (4112 m). Společně s Tomem Lafaillem, Borisem Langensteinem, Tiphainem Duperierem a Guillaumem Pierrelem, 2020

Prvovýstup na Aiguille du Goûter

Nová cesta severní stěnou Aiguille du Goûter (3862 m), o které se již delší dobu mluvilo v rozhovorech s Vivianovým bratrancem a o kterou se pokusil již loni na jaře Léo Slemett, byla v pondělí 1. března ve stavu, který umožnil uskutečnit další pokus. Cesta byla pojmenována po dvou prvovýstupcích, Vivian Bruchezové a Tomu Lafailleovi "Bruchez - Lafaille - Line".

V šest hodin ráno Vivian Bruchezová a Tom Lafaille opustili Les Houches. Ve 13 hodin dosáhli vrcholu Aiguille du Goûter a poté se vydali na čtyřhodinový sestup, který překonává výškový rozdíl 2 800 metrů a vede nejprve severovýchodní stěnou a poté do severozápadního kuloáru.

V první části vede trasa přes ledovec Taconnaz v působivém prostředí seraků a trhlin. Podle Bruchéze bylo hlavní výzvou najít vstup do kuloáru:

"Snažil jsem se pochopit přístup, což v tak velké stěně není snadné, zejména proto, že si nemůžete dovolit udělat chybu.

Nová trasa při pohledu z údolí.

Jan Imberi

Sestoupili proto podél severní stěny k předpokládané výšce vchodu. Tom se ujal Viviana, který slanil dolů, aby našel vstup do kuloáru. Po následném dvacetimetrovém sestupu a dalším šedesátimetrovém slanění volnou skálou se jim konečně podařilo sestoupit.

"Je to jeden z těch sestupů, kdy se vám při prvním zhoupnutí zdají nohy měkké a křehké, tak děsivé toto místo je. Stejně jsem se cítila i na vrcholu Nant Blanc a Blanche de Peuterey," říká Vivian.

Při sestupu si dvojice dávala stále pozor, aby se co nejméně vystavovala nebezpečí. Chráněni pod skalami a odsazeni k ose kuloáru, aby se vyhnuli padajícím kamenům nebo ledu, sjížděli na lyžích k ledovci Glacier du Bourgeat a pak dál do Les Houches. Vivian shrnuje zážitek takto:

"Myslím, že tento sjezd nemá obdoby, je plodem dlouholetých zkušeností a místního průzkumu, který nám umožnil najít tuto trasu dolů do údolí. O celkové trase jsem neměl předem žádné informace. Naštěstí přátelé z Tecrew a tým z TV Mountain několik dní před námi prošli horní část Glacier du Taconnaz a otevřeli kuloár dále od hřebene. To pro nás byla důležitá informace, za kterou bych jim chtěl poděkovat. Lyžování na strmých stěnách je o vášni, trpělivosti, respektu a pokoře."

Text Vivian Bruchez, Fanità. Překlad z francouzštiny: Jan Imberi