Východní křídlo Matterhornu

Tuto zimu jsem tam byl s Nadine Wallnerovou, jednou z mých nejoblíbenějších horských partnerek, už dvakrát, abychom si zalyžovali 45stupňovou strmou východní stěnu, ale v obou případech se to kvůli nedostatku sněhu nepovedlo. Lezení se zdálo být nemožné až do konce dubna. Pro film "Between" od Shades of Winter se měl Matterhorn promítat na velkém plátně a nový časový úsek byl naplánován na konec května... Ale jak už to v životě bývá, všechno dopadne jinak.

Ke štěstí jsem se začátkem května ocitl v Chamonix s Lorraine Huberovou a potkali jsme se s Giulií Monego (jednou z nejlepších skialpinistek v Alpách) a Liv Sansozovou (francouzskou horolezkyní). Roberto Rossi, horský vůdce z údolí Aosta a známý Giulie a Lori, toužil po výstupu na Matterhorn už 15 (!) let. Nyní nastal ten správný čas. Před několika dny požádal obě dívky, zda by ho doprovodily. On však chce vylézt z italské strany. Protože tamní lanovky už nejsou v provozu, švýcarský výstup na Hörnlihütte znám, lanovky tam stále jezdí a můžeme přenocovat v útulném zimním pokoji chaty Hörnlihütte, nechceme si to zbytečně komplikovat a zvolíme švýcarskou stranu, zatímco Roberto začne z Itálie.

4. května pojedeme ze Chamonix do Zermattu. Držím se při zemi, abych se vyhnul dalšímu zklamání. Brzy ráno jedeme vlakem z Täsche do Zermattu. Pokračujeme autobusem k železnici na Matterhorn. Výstup gondolou. Na stanici Trockener Steg vidíme Matterhorn zepředu. A chceme se tam vydat nahoru a dolů? Z této perspektivy vypadá docela impozantně. Ale sněhové podmínky vypadají slibně.

Abych ušetřil ještě pár výškových metrů, snažím se proklouznout kolem turniketu výtahu T-bar, ale výtahář si nás všimne a vyjde ze své malé kabiny obsluhy výtahu. Nenechám si vynadat, ale naúčtuje mi 8 franků za jízdu. Nakonec mu přesnou částku rozmění jen Lori, Giulia zaplatí 5 franků, Liv 7,50, já vyhrabu z kapsy dalších 6 franků. V polovině cesty nahoru vystupujeme a před Matterhornem přejíždíme ledovce Furg a Theodul.

Dojíždíme k 3260 metrů vysoké chatě Hörnlihütte, sušíme ponožky na slunci a větráme vnitřní obuv. S Matterhornem na dohled rozpouštíme sníh a připravujeme večeři.

Giulia telefonuje s Robertem. Vylezl nahoru z italské strany a teď je v Bivaco Bossi s dalšími dvěma Italy. Dnes mají v plánu vylézt východní stěnu a přenocovat v chatě Solvay. To pro nás nepřipadá v úvahu. Kolem páté hodiny odpoledne můžeme sledovat, jak tito tři muži stoupají a dělají dobré pokroky. Podmínky vypadají dobře...

Balíme si batohy a kolem 20. hodiny jdeme spát. Venku je ještě světlo a já samozřejmě nemohu hned usnout. V hlavě mi také hučí. Asi jsem zase málo pil. Budík zvoní v půl čtvrté ráno. Páni, sotva jsem usnul! Vstávám, snídám, připravuji se a vyrážím. V tuto denní dobu jsem ještě většinou na dálkové ovládání, ale pracuji.

V 4.15 opouštíme zimní pokoj, sjíždíme krátký úsek, stahujeme kůži a vylézáme na velkou skálu, kde odkládáme veškeré přebytečné vybavení. Nasazujeme mačky a vyrážíme. Giulia vede, Liv ji následuje, pak Lori a nakonec Mel. Přes bergschrund se jistíme ve svých lanových družstvech, pak pokračujeme bez lan. Postupujeme dobře.

Jsem vděčný, že Giulia a Liv přebírají práci na stopě. Od aktuálního plánu - vylézt na rameno ve výšce 4 200 metrů žlabem - upouštíme, protože není dostatek sněhu. Sestup zde nepřipadá v úvahu. Přecházíme směrem k chatě Solvayhütte a stoupáme, co to jde. Východ slunce na stěně je nádherný. Matterhorn na nás svítí a výhled směrem do Itálie je prostě senzační. Musíme tyto okamžiky vstřebat. Vždyť právě kvůli mnoha jednotlivým okamžikům v našem životě stojí za to žít!"

Je 8.15, když Roberto a další dva Italové vstupují do východní stěny. Moc nechápu, proč nepočkají o něco déle, protože sněhové podmínky jsou stále tvrdé. Sestup asi ještě není žádná legrace. Kromě toho jsme s Lori ještě na výstupu a oni při výstupu uvolňují ze stěny sníh, který se na nás sesouvá. To není zrovna příjemné. Tady je video, které dali na internet o několik dní později.

V nadmořské výšce 4050 metrů si Giulia připravuje jištění pod skálou. Liv už je tam, Lori a já ji následujeme o něco později. Připravujeme se na sestup. Giulia se ptá skupiny, kdo chce jít první. Samozřejmě že by měla jít první, vždyť ona udělala všechnu práci na trati!

První švih je trochu váhavý, ale rychle najde svůj "flow" a kontrolovaně navazuje jeden švih za druhým. Já ji následuji. Cítím se dobře. Jsem soustředěná. Všechno je v pořádku. Je to Livina první "zkušenost se strmým výšlapem", abych tak řekla, a pak Matterhorn. Ale jako pro bývalou horolezeckou profesionálku a base jumperku to pro ni není žádný problém. Vždyť je také skvělá lyžařka! Trochu ji namotivujeme a pak už to jde perfektně! Lori následuje Liv. Kontrolovaně se houpe na stěně. Pořád se zastavujeme, abychom se navzájem vyfotili a natočili. Jako tým spolu dokonale souzníme a je zábavné sdílet s děvčaty tento jedinečný zážitek.

Sněhové podmínky jsou trochu proměnlivé, občas narazíte na pár skrytých kamenů těsně pod povrchem sněhu, takže se musíte soustředit.

Po bergschrundu se ozve výkřik radosti nás všech: Ano, sjeli jsme Matterhorn! V tu chvíli si to ještě pořádně neuvědomuji. Sbíráme vybavení, které jsme tam nechali, společně dojíždíme do Furi, kde nás pořádně pálí stehna, a dopřáváme si zasloužené rösti a pivo na sluneční terase restaurace. To byl ale den! Byli jsme prostě ve správný čas na správném místě! Díky, holky, bylo nám velkým potěšením!

Moc děkujeme klukům z Whiteroom Productions a hlavně Joiovi, který toto video sestříhal ze záznamu naší kamery na helmě. Pěkná vzpomínka na ten den!