Závod zahájil předjezdec a bývalý celkový vítěz Světového poháru v alpském lyžování Luc Alphand, který pro nás diváky sjížděl svah v oblečení Bogner a bez Batohu. Je na organizátorech FWT, aby rozhodli, jaké poselství to má nést. Každopádně je to poněkud v rozporu s minulými časy, kdy například ABS sponzorovala Tour, kde se od jezdců vyžadovalo, aby v každém případě viditelně namontovali páčky Batoh, stejně jako aktuální osvěta ohledně lavinového vybavení.
Sama tvář není nijak zvlášť dlouhá, ale jezdcům alespoň nabídla několik příležitostí, jak se odlišit od konkurence. Díky zhruba 20 cm čerstvého sněhu bylo také možné zdolat většinu skal, a to i přes poměrně ploché přistání. Ploché světlo, se kterým se musela potýkat většina, ale ne všichni lyžaři, zhoršovalo viditelnost na zemi a rozhodně neusnadňovalo přistání na útesech nebo dokonce triky.
Ženské lyžování
Tentokrát začalo ženské lyžování s čerstvým sněhem a poměrně dobrou viditelností. Zatímco Evalina Nilssonová měla při svém pokusu o backflip na windlipu na pravé straně stěny stále problémy s chycením popu z čerstvého startu, Hedvig Wesselová dokázala přistát čistým backflipem z již najetého startu, což jí stačilo k vítězství. Druhé místo obsadila Jackie Paaso, která předvedla svůj klasický big mountain styl s několika roztaženými orly ve vzduchu a největším útesem v kategorii žen, před Elisabeth Gerritzen, která je letos trvale na třetím místě. Švýcarská lyžařka jako vždy dobře šlapala na plyn, čistě přistála na velkém útesu a ohromila další hladkou jízdou. Lehký zádrhel ji možná stál druhé místo. Arianna Tricomiová byla schopna startovat i přes zraněný kotník a předvedla bezpečnou jízdu bez skoků do plochých přistání, což jí vyneslo alespoň 6. místo a několik bodů. Dalším vrcholem v kategorii žen na lyžích byl určitě pokus Ayany Onzuky o 360 na velkém prvním útesu, který bohužel přetočila a nedokázala přistát.
Ženský snowboard
Startující v kategorii žen na snowboardu byly tentokrát viditelně odhodlanější a jistější než minule v Kicking Horse. Zdá se, že nové startující na divokou kartu nyní zajišťují o něco větší konkurenci. Poprvé po téměř dvou letech nevyhrála Marion Haertyová. Francouzka jela jako vždy hladce, ale bez nějakých skutečných vrcholů a možná také poněkud ovlivněna rovinatým světlem, tentokrát skončila až třetí. Před ní se tentokrát umístila Španělka a držitelka divoké karty pro letošní sezónu Núria Castán Barón, která na rozhodčí zapůsobila individuální volbou trati a dvěma čistě přistavenými cliffy v závěru. Vítězství si odnesla Michaela Davis-Meehanová, která byla po právu odměněna mimo jiné za svůj vykopnutý vzduch nad větším horním útesem. Bude zajímavé sledovat, jak divoké karty a nováčci z FWQ/FJT v příštích letech otřesou ženskou snowboardovou kategorií, protože do tour brzy přejdou další 2-3 talentované snowboardistky. Bez zmínky by neměla zůstat ani místní držitelka divoké karty z Kicking Horse Claudia Avon. Kdyby špatně neodhadla úhel startu na první skále a nebylo jí za to odečteno mnoho bodů, její dynamická a sebevědomá jízda by ji jistě vynesla na stupně vítězů.
