Příjezd na Weekender: Chlapci z projektu Pommes sedí u improvizované pokladny. Za tři eura vstupného dostanete na ruku razítko tučňáka. Chvíli trvá, než film začne, ale s pivem a živou hudbou od Marca Tribelhorna - co jiného může dělat? - je čas na konverzaci ("Ahoj, dlouho jsme se neviděli! Jaké bylo léto? Co děláš v zimě? "). Většina diváků se navzájem zná, jak je v Innsbrucku zvykem, a většina z nich zná i někoho, kdo se podílí na filmu. Atmosféra připomíná uvolněnou domácí párty s rozvětvenou rodinou innsbruckých freestylistů, kteří občas jezdí na zájezdy. Uvědomujeme si, že a) jsme tak nějak dost staří a b) už nejsme stylově aktuální.
Po tom, co Tribi dokončí svůj set, začíná film. Rozděleni do jednotlivých "rytmů" provázíme protagonisty zimou - počínaje prvními sněhovými vločkami při jízdě na horském kole v podzimním úvodu až po poslední jarní seanci a závěrečnou sekvenci na koupališti. Mezi tím se odehrávají různé samostatné "rytmy", které ukazují stylizované lyžařské dny všestranné posádky. Někdy jde o skialpové túry v zasněženém lese, jindy o backcountry kickery (stavění a skákání), pak zase o skalní a záludné minigolfové linie nebo o túru na chatu s velkým horským terénem. Celé to doprovází hudba, kterou speciálně pro film napsala a nahrála švýcarská psychedelická rocková kapela Electric Sun. Diváci Weekenderu odměňují každý stylový trik a krásný pád potleskem a jásotem.
