Když firma Völkl uvedla na trh pro sezónu 1993/1994 své dosud nejširší lyže, byly nejen tak široké, že byly určeny prakticky výhradně pro heliskiing v Severní Americe, ale dokonce se ani nedaly lisovat v párech, jak je u lyží obvyklé, stávající lisy byly prostě příliš úzké.
V době, kdy byly lyže ještě dlouhé, úzké a rovné, nebyly extra široké Explosivy v žádném případě určeny pro experty na prašan. Ne, byly to lyže pro "začátečníky" v heliskiingu, kterým měly širší modely podat pomocnou ruku.
Tradičně byly hlavními odběrateli lyží Völkl Explosiv heliski firmy, především Kanaďané z CMH. Tak tomu bylo po celé desetiletí, kdy společnost Völkl lyže oficiálně vyráběla. I po ukončení oficiální výroby se ještě nějakou dobu vyráběly speciální modely CMH.
Když se však lyže v průběhu let rozšiřovaly a rozšiřoval se trend freeridu, stávaly se Explosivy stále populárnější i mimo heliskiingový sektor. Bylo to nejen díky stále relativně širokému tvaru, ale také díky výjimečné stabilitě a spolehlivosti lyží. Velký rádius, který v kombinaci s tvrdým prohnutím nabízí dostatek přilnavosti ve strmém terénu na tvrdém sněhu, je dodnes oceňován v malé scéně lyžařů na strmých svazích.
V době rockeru a dalších inovací v lyžařském sektoru už samozřejmě nejsou Explosivy úplně aktuální. V prašanu citelně chybí vznášení a na túry jsou Explosivy nežádoucím způsobem těžké - a lyže se také nemusí nutně snadno ovládat. Přesto je mnoho lidí stále rádo používá. Ty moje mě nikdy nezklamaly a přežily hodně přes 200 dní lyžování, dva páry vázání, přes 10 letů a pád ze třetího patra (ehm, ano) a byly použity od Ohňové země po Maroko a Albánii, o Alpách nemluvě. Ačkoli se nyní používají hlavně v předsezóně, předpokládám, že mě budou provázet ještě dlouho. Koneckonců, trocha nostalgie je čas od času ospravedlnitelná!
