Toto měl být vlastně příspěvek o udržitelném poklesu. A já opravdu nemám rád texty, které začínají slovem "vlastně". Zní to jako flákání. Ale ono to tak ani není myšleno. Protože když jsem v pátek odpoledne stál na demonstraci Fridays for Future na mnichovském Königsplatzu a stále jsem neměl háček pro svůj další text do tohoto sloupku, ptal jsem se sám sebe, proč by to mělo být zase o vybavení. Koneckonců, o PFC a ekoznačení jsem psal už dvakrát. Lyžování není jen o vybavení a oblečení. Kvůli tomu to přece neděláme. Jednoduše řečeno, děláme to proto, abychom se na horách dobře bavili. Abychom unikli každodennímu životu. Abychom si vyčistili hlavu. Nejlépe v nedotčené přírodě, alespoň takový je ideál, a především se spoustou a spoustou sněhu.
Vzhledem k současným debatám o klimatu se to však zdá být ohroženo. Klimatické změny lze jen těžko zastavit a je možné, že zůstaneme pozadu nebo se budeme muset alespoň trochu přizpůsobit. Ale protože se lidé obávají budoucích sněhových srážek, mělo by se lyžování stát politikou? Prosím ne, říkám si v první chvíli. Protože ignorovat umím dobře. Ignorovat. Schovávat se v lyžařských filmech a prašanu. Vnímat krásné věci ve sportu. Proto zakládám petice, píšu maily politikům nebo organizuji demonstrace? Tam se nutně nevidím.
