Westendorf je rozhodně jedním z nejlepších míst pro freeride v Tyrolské nížině. Stinné svahy, skály, dlouhé sjezdy do údolí, zkrátka: najdete zde vše, co pravá freeridová oblast potřebuje. Se 40 centimetry čerstvého sněhu jsme si to v polovině února perfektně načasovali. Skutečný den modrých ptáků v Kitzbühelských Alpách.
Ti, kteří Westendorf opravdu dobře znají, ocení jeho přednosti. Na rozdíl od oblíbených freeridových oblastí je zde ještě několik dní po posledním sněžení spousta nesjetého terénu. Slovo "hektický" je zde v údolí Brixental stále ještě do značné míry neznámé.
Předevčírem napadlo 40 centimetrů sněhu. Obloha byla až dosud zahalena mraky, ale nyní je slunce pomalu odsouvá. V klidu bereme lyže a vyrážíme na Alpenrosenbahn.
Dnes je sobota. Den převlékání. Odjíždějící zřejmě nečekali tak dobré počasí. Jiné vysvětlení pro prázdné sjezdovky není. Tím lépe pro nás. Děláme první stopy ve sněhu na sjezdovkách Talkaser a využíváme zasněžené horské chaty, abychom nechali lyže létat.
Schody do nebe jsou nejen ve Verbieru a mnoha dalších střediscích, ale také ve Westendorfu. Nástup na tuto poněkud skrytou sjezdovku se vine lesem v délce 100 výškových metrů. Následnou mýtinou sjíždíme rychle dolů k vodopádové stezce a po ní se vracíme zpět na sjezdovku. Částečně na sjezdovkách a částečně mimo ně se řítíme dolů do údolí Windau k lanovce Almbahn.
Zajímavé je, že údolí Brixenbach ztratilo část své atraktivity kvůli výstavbě lanovky Skiweltbahn. Alespoň tu dnes vidíme mnohem méně tratí, než by tomu bylo před několika lety. Je zřejmé, že většina lyžařů mimo sjezdovky se soustředí spíše na tratě, které vedou přímo zpět ke stanicím lanovek. Protože jsme připraveni na krátkou cestu skibusem, máme Brixenbachtal jen pro sebe.
Čas na krátkou přestávku. Přestože v posledních letech byla v lyžařské oblasti Westendorf otevřena řada nových chat, Alpenrose je stále naším favoritem. V tomto počasí si dokonce dopřáváme o pár minut více než obvykle.
K odpoledni se opět vydáváme na vrcholovou sjezdovku Choralpe. Zasněžené stromy tvoří dokonalé pozadí pro fotografie v hlubokém prašanu. Poté se vydáváme směrem ke Ki-Westu. Na vrcholu Fleiding objevujeme jedno nebo dvě místa kolem vrcholového kříže na focení. Zatímco Jessi vytahuje foťák, my stále bereme lyže na ramena, abychom mohli pořídit fotky do krabice.
Východní svah Gampenkogelu je pro nás příliš nebezpečný. Slunce už rozpustilo čerstvý sníh do kritické vrstvy. Žádné spojení se starou sněhovou pokrývkou. Naštěstí je v oblasti Ki-West spousta méně lavinám náchylných svahů.
Nakonec míříme do stinného úbočí Fleidingu. Sníh si díky expozici obrácené ke slunci zachoval nadýchanou konzistenci až do pozdního odpoledne. Upřímně řečeno, jsou to vlastně nejlepší zatáčky dne.
Po cestě dolů do údolí se zastavíme ještě na chatě Alpenrosenhütte. Po takovém dni chutná pivo dvakrát tak dobře. A abychom to shrnuli: Westendorf jako už tolikrát dokázal, že je opět jedním z králů skrytých sjezdovek. Trocha místní klientely je prostě nutnost. Ale pokud je máte, Westendorf nabízí mnohem více sjezdovek, než byste mohli za jeden den stihnout.
