Jakmile jsem se na začátku letošní sezóny dozvěděl o sloučení dvou malých lyžařských středisek Kals a Matrei, nemohl jsem se zbavit myšlenky, že toto místo co nejdříve vyzkouším. A musím se přiznat:
První neděli v roce jsme vyrazili hned ráno. Za něco málo přes hodinu jízdy z Kitzbühelu jsme dorazili do malé vesničky Kals, která leží 1300 metrů nad mořem a je dobře schovaná v bočním údolí za Grossglocknerem. Ve srovnání s Gamsstadtem byl ve vesnici Großdorf v Kals až děsivý klid. Tím lépe pro freeridovou poznávací túru. Protože na straně Kals byly stále husté mraky, rozhodli jsme se strávit dopoledne na matreiovské straně střediska Großglockner, jak se oblast vzniklá spojením oficiálně nazývá. Vyjeli jsme tedy novou kabinkovou lanovkou přímo na Cimaross, který je se svými 2621 metry nejvyšším bodem lyžařské oblasti. Už během jízdy lanovkou mě neuvěřitelně lákalo severní křídlo 2702 metrů vysokého Gorneru. Škoda jen, že už deset dní nesněžilo. Později v sezóně musí tento bok umožňovat opravdu vysněné linie.
Matrei - slunce a prašan
Na straně Matrei nás čekalo slunce a občasný prašan. Na vrchol Gorneru jsme vystoupali asi za třicet minut. Západo-jihozápadní svahy Matrei jsou méně exponované než křídlo Kals, ale sněhová situace na nich byla v neděli tak akorát.
Zatímco široké svahy nad hranicí stromů v Matrei jsou obecně ideální pro rychlostní tratě, lyžování na stromech je oblíbené zejména napravo a nalevo od lanovky Cimaross. Řídký modřínový les téměř připomínal francouzské Přímořské Alpy.
V pondělí nám počasí konečně dovolilo podívat se blíže na stranu Kals. Bohužel zde muselo být v předchozích dnech extrémně větrno, takže jsme se nemohli ani přiblížit k využití freeridového potenciálu oblasti. Ale už samotné možné varianty, které jsme si mohli prohlédnout, aniž bychom se ponořili hlouběji do terénu, probouzely naše nejdivočejší fantazie.
Napravo a nalevo od lanovky Cimaross se přímo u sjezdovek nacházejí široké otevřené svahy, které jsou ideální i pro freeridové začátečníky. Treeski fajnšmekři se mohou celé dny vyřádit zejména mezi dvěma podoblastmi Bauspitze a Cimaross. A kdybych měl pro Kals najít přezdívku, určitě by to byla "Pillow-Line-Village". Málokdy jsem viděl tolik polštářových linií v jedné oblasti hned vedle vleků nebo sjezdovek jako na slunečné straně Grossglockneru.
Takže je spousta důvodů, proč vyrazit do Kalsu, když ve zprávách hlásí: "Spousta čerstvého sněhu ve Východním Tyrolsku!"
