Ostalpen

Minulá sobota byla, řekněme, nejzajímavějším dnem v kariéře lyžařského instruktora WetterBlogu za dlouhou dobu. Dokonce i vystupování z auta v lijáku se pro celý tým ukázalo jako obtížné kvůli nedostatku motivace. O pár set metrů později na lanovce bylo stále téměř stejně teplo a stále lilo, což potěšilo zejména ty kolegy, jejichž pracoviště se nachází na Zázračném koberci vedle lanovky. Teprve ve výšce kolem 1800 metrů, u nejvyšší lanovky v areálu, se srážky daly s trochou dobré vůle označit za sněhové.

Ullr má slabost pro východ a než se na pár dní pořádně oteplí, opravdu pokryje téměř polsko-ruské oblasti východních Alp.

Rok 2012 skončil nejen teplým rokem, ale byl také teplejší, než byl průměr roku. V následujících dnech se východ může těšit na severní přetížení, než počasí v celé alpské oblasti ovládne tlaková výše.

Jak bylo oznámeno, zde je čtvrteční aktualizace. Předpovídané úhrny 70-100 cm již spadly plošně a zejména ve východním Švýcarsku v některých případech výrazně více než 50-70 cm s bonusem 20 cm, protože zajímavé je, že přes střední Švýcarsko neprošla hranice do hlavních srážkových oblastí na západě, což je pravděpodobně dáno modelovou orografií, ve které je východ simulován jako méně vysoký. Dokonce i těch 120 cm se tu a tam mimo Francii naplnilo.

V současné době je snadné zaměnit jaro za léto, zejména na zpocených lyžařských túrách v černém oblečení Gore-Tex a spodním prádle z merino vlny, které jen kvůli určitým společenským normám neroztrháte a nehodíte do nejbližší trhliny.

Poté, co na východě namísto očekávaných (a tedy neznepokojivých) 20 cm spadlo asi 50 cm, je nyní až o 30-40 cm více. Vzhledem k tomu, že se na východě hromadí – jako tak často... viz dnes – může být také trestuhodně podhodnocena, mohla by ojediněle dosáhnout i 60 cm. Ale nejsem o tom přesvědčen?

Nejzajímavějším meteorologickým jevem v Alpách je v současné době teplota. Studené nohy a lehké omrzliny lyžařů se v průběhu současného chladného období stávají luxusním problémem.

Letní den v meteorologickém smyslu je den, kdy je maximální denní teplota 25 °C nebo vyšší. Minulá neděle 3. dubna byla v Innsbrucku letním dnem s teplotou přes 26 °C. Můžete doslova pozorovat, jak taje sníh, – letní vzduch olizuje bílou barvu z hor.

Východní konec Alp lemuje Tauernská dálnice. Alespoň si to myslí mnoho freeriderů z Německa, Švýcarska nebo dokonce Skandinávie. Jen ti velmi odvážní se odtud odváží o pár kilometrů dál na východ, aby ukojili svou závislost na svazích solných dolů. Za nimi však začíná skutečně široký, divoký východ. Někteří se dokonce domnívají, že horské masivy tohoto do značné míry neznámého regionu už patří k Balkánu. Jak to ale za touto zlověstnou "hranicí" skutečně vypadá? Jako rodák z této oblasti (která kdysi dávno tvořila srdce země zvané Kakánie, což tento region dodnes nedokáže tak docela skrýt) bych rád formou malé fotoreportáže přispěl k objasnění této lyžařsko-geografické země nikoho a počeštil její charakteristiku z pohledu freeridingu.

Poslední dny se v severních Alpách nesly ve znamení slunečního svitu a fénového větru. Tlaková níže Yvan se pomalu přesouvala z Pyrenejského poloostrova do Středomoří a zajišťovala jižní proudění, které nám minulý víkend přineslo vichřice. V sobotu (12. března) byla na Patscherkofelu naměřena rychlost větru 140 km/h, na Zugspitze 115 km/h a v centru Innsbrucku (stanice u univerzity) úctyhodných 104 km/h.

Vánoce připadají každoročně na 24. prosince. Zdá se, že nad Alpami se s podobnou snovou jistotou rozprostírá oblast vysokého tlaku. Rozdíl oproti předchozím letům: bílá základna je mimořádně jasná. Díky tomu je sportovní snažení na horách na sněhu ještě napínavější. Navzdory špatným sněhovým podmínkám a nepříznivým deštníkovým barům lze s trochou motivace a kreativity i tyto nepříznivé časy překonat.