Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
MeteoBlog

MeteoBlog 4/2015 - Co dokáže El Niño?

Spoiler: v Alpách toho moc není.

09. 12. 2014
Lea Hartl
Každý rok si přejeme spolehlivé zprávy o tom, že zima bude skvělá, nejlépe včetně skvělé předpovědi na prodloužený víkend, kdy je lyžařský zájezd již rezervován. Každý rok nic takového není. Tento týden se MeteoBlog zabývá následující otázkou čtenáře PG Benny_Supernova: Když to nyní spojíte (téma polárního víru z minulého týdne) s 65% pravděpodobností nadcházející zimy "El Nino" na severní polokouli, co to dává dohromady? Další "kladivová zima" v severních Alpách (např. v Innsbrucku, kde žije můj nejlepší kamarád na lyžích)?

Každý rok si přejeme spolehlivá oznámení, že zima bude skvělá, nejlépe včetně skvělé předpovědi na prodloužený víkend, kdy je lyžařský zájezd již zamluven. Každý rok nic takového není. Tento týden se MeteoBlog zabývá následující otázkou čtenáře PG Benny_Supernova:

Když to spojíte (téma polárního víru z minulého týdne) s 65% pravděpodobností nadcházející "El Nino" zimy na severní polokouli, viz zde, co dostanete, když to dáte dohromady? Další "mlátičková zima" v severních Alpách (např. v Innsbrucku, kde žije můj nejlepší kamarád na lyžích)?"

65% pravděpodobnost slabého El Nina není příliš velkolepá pravděpodobnost. Kromě toho je ENSO (El Niño Southern Oscillation) mnohem rozhodující pro Severní a Jižní Ameriku než pro Evropu. Sezóna 2009/10 byla zimou El Niño a v Evropě byla neobvykle chladná. Extrémně teplá a suchá sezóna 2006/07 byla rovněž rokem El Niño. (Tady se dozvíte, co to vlastně El Niño je)

Samozřejmě to není tak jednoduché. Tato studie z roku 1994 založená na pozorovacích datech nachází nejasné souvislosti mezi převážně cyklonálním počasím v Evropě během teplých fází JV (El Niño) a anticyklonálním počasím během chladných fází (La Niña), ale upozorňuje, že tyto souvislosti nejsou lineární a lze je nalézt pouze pomocí podmíněných pravděpodobností a statistického žargonu. Tato studie z roku 2002 také nachází významné statistické korelace, ale nejde v ní o to, že "v prvním lednovém týdnu napadnou v Innsbrucku tři metry sněhu", ale spíše o to, že "v západním Středomoří může na podzim pršet o něco více". Existuje několik dalších studií, které analyzují klimatické údaje a hledají zákonitosti souvislosti mezi teplotou moře v Tichém oceánu a počasím v Innsbrucku (např. zde). Většina z nich se shoduje na tom, že určitá souvislost existuje, s výjimkou případů, kdy tomu tak není. Následující grafy ukazují lineární (!) korelace mezi ENSO a teplotou a srážkami. Spodní část ukazuje korelaci v procentech. Nad Evropou je to 0 %, tj. žádná lineární korelace.

Studie založené na modelech, jako je tato, také předpokládají určitou korelaci, ale také docházejí k závěru, že je obtížné ji nalézt a ještě obtížnější ji pochopit, protože identifikovatelné signály těchto tzv. telekonexí jsou často menší než obecný šum. Je to trochu jako snažit se na základě indexu Dow Jones přesně vypočítat, kdy si váš nejlepší kamarád na lyžích koupí nové lyže. Je nějak představitelné, že se místní ekonomice daří, když se daří americké ekonomice, a že je pravděpodobnější, že provede nákup, když je ekonomická situace v zemi obecně dobrá, za předpokladu, že je také sníh. Ale také to může být tak, že dostává peníze od babičky k Vánocům a stará lyže má prostě příliš mnoho koreshotů. V tomto případě by pak šlo o to dokázat, že výše babiččiných vánočních peněz souvisí se stavem Down Jones, a pokud ano, jak, a zda si váš kamarád koupí dražší lyže proto, že má více peněz, nebo proto, že jsou lyže lépe vyrobené a obecně ...

Jinou otázkou je vztah mezi ENSO a stratosférou, resp. obecně interakce mezi troposférou (kde se odehrává naše počasí) a stratosférou (nad ní). Existují modelové studie, které docházejí k závěru, že kvazistacionární planetární vlny v troposféře se během fází El Niño šíří vertikálně do stratosféry, kde pak může dojít k tzv. náhlému stratosférickému oteplení, které následně oslabí polární vír, což je zase někdy rozhodující pro naše počasí.

Podívejte se na zde nebo zde.

Závěr: Z uvedeného shrnutí nevyplývá vůbec nic ohledně možné kladivové zimy v Innsbrucku a dlouhodobé předpovědi je třeba brát s rezervou. Pokud se přesto chcete podobnými věcmi zabývat, MeteoBlog doporučuje místo ENSO index NAO (Severoatlantická oscilace) nebo AO (Arktická oscilace), protože korelace jsou jasnější.

Jak si většina lidí jistě všimla, došlo k přechodu na západní proudění, o kterém jsme hovořili minulý týden, a nudné fádní počasí se změnilo na mírné a vlhké atlantické počasí, které alespoň ve vyšších polohách vypadá jako zimní. K víkendu se proudění poněkud změní a bude se podobat fénu, než v neděli přejde studená fronta, která nebude příliš sněžit. Rozhodně to bude vzrušující na Britských ostrovech, které v těchto dnech bičuje mimořádně silný systém nízkého tlaku vzduchu Alexandra. http://www.weather.com/storms/winter/news/greenland-bomb-cyclone-iceland-uk-alexandra

Z dnešního pohledu může být v alpské oblasti opět zajímavé až v polovině příštího týdne, ale jak víme, do té doby se toho může stát ještě hodně.

Jako obvykle posílejte své požadavky na témata pro MeteoBlog sem http://www.powderguide.com/community/forum/post//themenwuensche-MeteoBlog/5.html

nebo na facebookovou stránku PG.

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Komentáře

MeteoBlog
presented by