Sněhová zpráva Svatý Mořic / Engadine, 08. 05. 2018

Stav sněhu

K chatě Tschiervahütte lze dojít pěšky téměř bez kontaktu se sněhem. Na letní cestě je třeba překonat několik lavinových kuželů, moréna je bez sněhu. Doporučujeme jízdu na horském kole, prvních cca 8,5 km z Pontresiny by se dalo bez problémů ujet. Při sjezdu přijíždíte jezdci těsně vedle morény o několik set metrů níže než k chatě Tschierva, ale bohužel v některých skalnatých stoupacích úsecích je stále příliš mnoho sněhu a v oblasti firnového hřebene jsou holá místa. Více sněhu by tam bylo žádoucí.

Kvalita sněhu

Letní sníh až do poměrně vysokých nadmořských výšek. Bohužel, pravděpodobně ne zcela jasná noc, takže sněhová pokrývka je stabilní až od cca 2800 m n. m. výše. Na samém vrcholu hřebene stále prachový sníh. Ze sedla při sestupu velmi mokrý, pomalý sníh vlivem sněžení.

Mnoho svahů je již vyloženo. Převážně kompaktní letní sníh. Relativně pohodové bez čerstvého sněhu. Nebezpečí pádu je hlavním nebezpečím.

Celkový dojem

Neuvěřitelně dlouhé turné. Celková vzdálenost Pontresina - Piz Bianco - Pontresina 42 kilometrů a 2200 výškových metrů. Z toho přibližně 35 kilometrů pěšky. Pro výstup na chatu vřele doporučujeme kolo. Prvních 8,5 kilometru by se dalo bez problémů zvládnout na kole. Bez kola trvá cesta k chatě asi 3,5 hodiny.

Druhý den jsme udělali první chybu a vydali se po letní stezce, která vede po rozpadajících se morénách a je křižována lavinovými kužely. Mnohem rychlejší by bylo sestoupit asi o 100 výškových metrů k ledovci a jít tam s lyžemi.
Od Fuorcla Prievlusa pak začínají lezecké úseky ve skále. Na začátku jsou stále přítomny háky a očka. Na západní straně hřebene je stále hodně sněhu. Proto jsme po chvíli přešli na východní stranu. Tam by bylo vhodnější krátce sestoupit do sněhového pásma a traverzovat směrem k firnovému hřebeni. Na východní straně jsme lezli po skále, což bylo velmi náročné.
Samotný firnový hřeben vypadá impozantně. Kvůli mnoha holým místům je však spíše nesouvislým kobercem než souvislým, krásným bílým pásem. Několik výšvihů jsme museli jistit ve strmém úseku s křehkým holým ledem. Tento úsek byl také při sestupu neschůdný. Dále nahoře na západní straně hřebene prachový tupý sníh.

Sestup byl docela dobrý. Pěkný prachový sníh na západní straně hřebene. Pak sestup krátkým úsekem po holém ledu a pak pokračování v měnících se podmínkách. Místy jen trochu sněhu na ledu. Ale stále v mezích, takže hrana držela.
Na zpáteční cestě nás ve skalním úseku nad sedlem zastihla sněhová přeháňka a bouřka. Během hodiny napadlo asi 15 cm čerstvého sněhu, jsou určitě příjemnější věci. S trochou štěstí jsme se bezpečně dostali k chatě a ze sedla byl sestup bez problémů.

Celkově je túra extrémně dlouhá. Zajištění ve skále a ledu zabralo spoustu času. Obtížnost a délku túry není radno podceňovat, zvláště pokud je ještě dost sněhu. Fyzicky i psychicky nás túra opravdu tlačila na pilu.