Sněhová zpráva Zinal, 25. 06. 2020

Stav sněhu

Dlouhým úsekům se bohužel nevyhnete. Hranice sněhu se na severní straně většinou pohybuje kolem 2700 metrů, ale dále na ledovcích a v roklích je stále sníh. Ve vysokohorském terénu jsou sněhové podmínky dobré. Ledovcové trhliny jsou stále dobře zasněžené a na některých strmých svazích je stále dobrá vrstva sněhu na ledu. Ta se však na různých strmých stěnách značně liší, podrobné informace naleznete níže: Bergschrund je stále relativně snadno průchozí, ve spodní třetině stěny je stále dobrá sněhová pokrývka. Dále nahoru je stále řidší a řidší, posledních 100 metrů pod hřebenem Coeur je jen několik centimetrů holého ledu. Na vrcholu hřebene velmi hluboký prachový sníh až na vrchol. L'Epaule/Zinalrothorn Nordschulter, 22.06.2020: Severní hřeben Zinalrothornu vypadá stále velmi zasněžený. V posledním skalnatém úseku k předvrcholu L'Epaule ležel na skále hluboký sníh. Na úbočí severního ramene byl ještě dobrý prachový sníh, ale dále dolů to vypadalo spíše na holý led. Po několika obloucích jsme přešli na hřeben a lyžovali na západ směrem ke Cabane du Grand Mountet. Tam už se dalo na lyžích jen tak tak dostat k chatě, ale teď se bude muset nést o kus dál. Normální trasa Brunegghornu, 24. 6. 2020: Dobré sněhové podmínky z ledovce Brunegg. Možný sestup až do výšky cca 2750 m, pak pokračovat po letní cestě směrem k chatě Turtmannhütte. Trhlinové zóny jsou stále dobře zasněžené. Východní stěna Weisshornu: Původní cíl na 25. června, ale při spotování z Brunnegghornu jsem zjistil, že ve spodní části není dostatek sněhu. Horní část vypadala opravdu dobře a ve střední části je sněhu stále dost. V dolní části už ho ale není dost na souvislý sestup a nebude ho dost ani na sestup po sněhu. Bohužel je to dole hodně kamenité. Bergschrund je také poměrně široký. Bishorn Nordostwand, 25.06.2020: Na Bishorn Nordostwandu je dostatek sněhu. Při výstupu a sestupu není žádný kontakt s ledem. Výstup levou, skalnatou částí a pak po hřebeni, sestup do Z (nejprve po hřebeni, pak vedle seraků a pak traverz pod seraky). Přímější linie jsou teoreticky stále možné, ale mnohem skalnatější.

Kvalita sněhu

Severní stěna Obergabelhornu, 21.06.2020: V horní třetině sestupu podél hřebene byl nesmírně dobrý prašan, dobrých 30-40 cm. V samotné stěně byly žlaby, které byly úplně ledové, a hroty s 10 až 20 cm prachového sněhu. V této sezóně už asi nebudou vhodné podmínky pro sestup, ale severní stěna by mohla být ještě dobrá pro lezení. Pod stěnou byl mokrý prašan a v dolní stěně (600 m dlouhé, severozápadně orientované) byl i v pozdních ranních hodinách stále dost tvrdý. L'Epaule/Zinalrothorn Nordschulter, 22. 6. 2020: Na vrcholu úbočí Nordschulteru byl ještě prachový sníh. Na západní straně na vrcholu dobrý firn, ale pak se rychle rozbahnilo. Však jsme také přišli pozdě s odchodem ve 13 hodin (noc nebyla tak jasná, v 5 hodin ráno nebylo vidět ani na 10 metrů, takže jsme vyrazili později). Brunegghorn Normalweg, 24.06.2020: Opravdu dobrý firn na sestupu severozápadním směrem v 11:30 hod. Nahoře ještě trochu tvrdý, kousek dál dolů pak dobrý optimální a v poslední části na plochém ledovci už zase trochu moc mokrý. Bishorn Nordostwand, 25.06.2020: V pozdním odpoledni předchozího dne přišla krátká odpolední přeháňka. Ta se bohužel postarala o to, že stěna byla až do výšky 3700 m pokryta tenkou ledovou glazurou, nad kterou se místy objevovalo sněžení. Sestup byl proto poměrně náročný, protože severovýchodní stěna se bohužel v sjízdném středním úseku mírně svažuje více k severozápadu a ledová poleva ještě ani v 10.30 hodin a při vysokých teplotách neroztála. V traverzu pod seraky již bylo měkké a v závěrečné části stěny byl firn snadno sjízdný. Pod stěnou bylo spíše mokro.

Všimněte si zvýšeného lavinového nebezpečí během dne. Od pozdního rána se objevovaly sesuvy mokrého volného sněhu ze skalnatého terénu. Občas bylo slyšet i padání skal. Jinak hrozí hlavně pád na strmých stěnách kvůli tvrdému sněhu nebo holému ledu. Nebezpečí pádu do trhlin by se také nemělo opomíjet, pokud sněhové mosty vlivem vysokých teplot změknou.

Celkový dojem

Léta jsme snili o výstupu severní stěnou Obergabelhornu, loni se nám to nepodařilo kvůli příliš velkému množství holého ledu, letos se nám to konečně podařilo v hraničních podmínkách. I následující dny byly neuvěřitelně krásné a nabízely jak strmé sestupy, tak volnější chvíle. Jedinou nevýhodou perfektně umístěného tábořiště byl 4,5hodinový výstup s více než 30 kg na zádech. Po 6 dnech túry v kuse už byly nohy a ramena trochu unavené.

Obecně se dá říci, že ve vysokohorském terénu se dá v současné době stále dobře lyžovat. Lidé, kteří chtěli jít od chaty Grand Mountet pěšky, se daleko nedostali. Pěšky se stále dá dostat do velmi hlubokého sněhu a po jasné noci je sjezd opravdovým utrpením. Na skalních hřebenech je také stále hodně sněhu, což postup značně zpomaluje. S delšími obdobími pěkného počasí se to ale určitě brzy zlepší.

Pokud má někdo ještě motivaci k lyžařským túrám, ve Valais je stále co dělat :)