Dan Caruso

Bylo to před 20 lety, ale Martin si na svou první lyžařskou dovolenou s rodiči stále velmi dobře pamatuje. Bylo mu teprve pět let a pětihodinová cesta do lyžařského střediska ve středním Švédsku byla dlouhá. Martin si pamatuje radost z padajícího sněhu, studený vítr ve tváři a zvuk lyží na zledovatělé sjezdovce. Tento zážitek se pravděpodobně vryl do paměti mnoha dětem, ale jen pro málokteré dosáhne prostá radost z lyžování tak závratné úrovně vzrušení.

Graubünden se nachází v nejjihovýchodnějším cípu Švýcarska a je rozlohou největším kantonem, ale také kantonem s nejmenším počtem obyvatel. Matematicky vzato by zde tedy měl být dostatek prostoru pro nekonečné plochy čerstvého, nesjetého sněhu. V praxi má Graubünden k dispozici celkem 45 lyžařských oblastí. To znamená, že některé z nich prakticky zanikly. Jiné - zejména ty, které jsou ve freeridových kruzích dobře známé - jsou naopak přeplněné a plné shonu. Ať už je váš oblíbený scénář jakýkoli, v Graubündenu si zaručeně každý najde něco pro sebe...

Minulou sobotu se všichni dobře bavili jen hodinu cesty od metropole Grenoblu, ve skrytém klenotu Alp, v La Grave. Tato malá venkovská vesnička leží ve stínu masivu La Mieje a slouží jako vstupní brána do parku Parc des Ecrins, kde se nachází jedny z nejdivočejších a nejnáročnějších lyžařských terénů na světě. Dne 20. prosince otevřela Téléphérique v TGM dveře nadšenému davu backcountry lyžařů a sezóna se rozjíždí na plné obrátky.

Šest dlouhých dní jsme seděli v obytném autě a sledovali, jak padá obrovské množství sněhu. Tady v údolí jsou ho skoro dva metry a nedá se říct, kolik ho napadlo v horách nad námi. Díváme se na DVD, pijeme whisky chlazenou ledovcovým ledem a jen čekáme, až se do Chugaše vrátí modrá obloha.