Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Dobrodružství a cestování

Kouzelné fjordy na polárním kruhu

Freeriding v Lyngenských Alpách

01. 04. 2012
Marius Schwager
Ranní káva ještě není ani hotová a freeridová nálada už je opět ve sklepě. "Nad Alpami převládá tlaková výše" - ranní pohled na předpověď počasí a čerstvého sněhu v zimě 2011 byl monotónnější než kdykoli předtím. Ale dnes ráno na konci března 2011 se na Skypu rozblikala zpráva od Fabiho: "Máš chuť na Norsko? Mám pro vás pár fotek z Lyngenských Alp, na které byste se měli podívat. Je tam sníh!"

Slunce, slunce, nic než slunce. S trochou smůly i lehká oblačnost, která však nepřinesla ani vytoužené srážky. Tak suchou zimu jsme v severních Alpách nezažili už více než 30 let. Prašanová nálada dosáhla svého minima na začátku dubna 2011. Výrazněji nesněžilo již několik týdnů. A když už, tak jen tolik, aby to stačilo na pocukrování sjezdovek, které byly předtím většinou jalové.

Zprávy od Fabiho přišly v toto pochmurné pozdní zimní ráno právě včas:

Jako člověk závislý na počasí a prašanu jsem samozřejmě zasněženou zimu ve Skandinávii nenechal bez povšimnutí. Rychle jsme zarezervovali letenky a půjčené auto, našli další dva společníky v Patricku Gstreinovi a Gexu Rathfelderovi a už jsme seděli v půjčeném autě, abychom překonali 1200 km z Trondheimu na sever Norska. Po celou cestu jsme měli nosy přilepené na oknech auta, aby nám neunikl jediný pohled na fantastické lyžařské hory daleko na severu za polárním kruhem. Náš cíl: Lyngenské Alpy.

Polštáře a hra na čekanou

Naše první dojmy na místě byly smíšené: hory zde vyrůstají přímo z moře. Daleko do vnitrozemí se táhne spletitá síť malebných fjordů. Přestože až k moři leží ještě celý metr sněhu, počasí je typicky skandinávské: zataženo, vyčerpávající sněhová pokrývka a promočená sněhová peřina v nižších, kontrastních keřových vrstvách

.

Prvních několik dní ve stanu s přímým přístupem k moři musíme hrát vyčkávací hru a doufat v lepší počasí. Cestou do Lyngseidetu, hlavního města na poloostrově Lyngen, najednou vidíme hřiště pro naše první sportovní aktivity na sněhu. Jen pár metrů od silnice spatříme malý svah. Není vysoký 100 metrů, ale je strmý a plný skal a říms. Postavím se na skálu a nechám mladé pušky vyzkoušet sněhovou pokrývku několika skoky. I když je sníh promočený a lepí se na lyže, je stále měkký a dobře se na něm jezdí.

Čas na polštář! Několikrát vyjedeme na svah a střílíme dolů polštáře. Pati zakončuje seanci působivou rovinkou. Plácneme si a rychle zpátky do auta a snažíme se nějak usušit mokré oblečení. Zítra má vyjít slunce a my samozřejmě chceme využít krásného počasí k lyžařské túře na čerstvém sněhu.

Lyžařská túra na Tafeltinden

Náš základní tábor je v malém přístavu ve vesnici Koppangen s pěti domy. Fabi a já táboříme přímo u moře, Gex a Pati dávají přednost luxusnímu kufru našeho půjčeného auta před tábořením. Každý, kdo v Norsku táboří nebo bivakuje, musí podle zásad "Everyman's Right" jednoduše zajistit, aby tábořil alespoň 150 metrů od nejbližšího domu a nezpůsobil žádnou škodu přírodě a neodvezl si s sebou odpadky.

Brzy ráno vyrážíme těžkou nohou směrem k Tafeltindenu. První prudký svah máme za sebou, ale vítr stále sílí. Je dobře, že jsme si na první den vybrali tak oblíbenou turistickou klasiku, jakou je Tafeltinden, a můžeme se tak poradit s ostatními skupinami. Interně probíráme první strmý klíčový úsek a pak se ptáme dvou průvodců, kteří vedou skupinu. Ti se rozhodnou prohlídku ukončit. Vítr odfoukal čerstvý sníh z předchozích dnů, ale na naší trase nejsou žádné známky nebezpečí.

Přidává se k nám skupina Francouzů a ukazuje nám cestu na své mapě. Rozhodneme se pokračovat, ale v úzkém údolí před námi si udržujeme velmi bezpečnou vzdálenost. Později si uvědomíme, že čerstvý sníh se se starým sněhem spojil lépe, než jsme se zprvu obávali.

Za údolím se rychle dostáváme na rozlehlý, plochý Koppangsbreen ("breen" = norsky ledovec). Po několika hodinách, s nádhernými výhledy na ledovec, strmé hory a moře, dosahujeme vrcholu. Alespoň to předpokládáme. Naši francouzští přátelé, vyzbrojení turistickou mapou a GPS, však zamířili na špatný předvrchol. Nevadí, Tafeltinden je téměř na dostřel. Místo další hodiny chůze po rovině to jednomyslně necháváme být. Fabi, Pati a Gex, kteří v této sezóně zatím skoro nic neturistovali, si už dost stěžují na puchýře na nohou a odřené holeně se svým vybavením orientovaným na sjezd. Sjezd kopíruje trasu výstupu a je přiměřeně rovinatý. Čerstvý nový sníh a výhled na ledovec Strup a moře nebo fjordy vynahradí námahu při výstupu.

Vyčerpaní po této kilometrové lyžařské túře jsme si na několik dní našli stálé ubytování v Magic Mountain Lodge v Lyngseidetu. Patrik a Henrika, dva mladí bývalí lyžaři a světoběžníci, zde provozují chatu ve stylu hostelu. V uvolněné mezinárodní atmosféře se v útulné jídelně nebo obývacím pokoji dobře bavíme, společně sedíme a sdílíme příběhy s ostatními přáteli ze skialpové túry. Určitě se také vypije jedno nebo dvě piva. Patrick, který strávil několik zim ve známých alpských místech ve svém obytném autě, se s námi také rád podělí o své skialpinistické zkušenosti a má spoustu tipů na pohodové skialpové túry i náročné strmé stěny.

Pozorně naslouchám jeho strmějším návrhům. Vycházíme na balkon a on mi ukazuje horu napravo od nás. Ptá se, jestli bych nechtěl zkusit Carvingtinden, místní horu Lyngseidet. Mohla by být trochu strmější, odpovídám a dívám se na 35° svah pro potěšení. Měl bych svůj pohled nasměrovat na pohoří kousek za ním. Pokud jsou lavinové a sněhové podmínky nepříznivé, jsou tu i rovnější možnosti. Plán na poslední dva dny v Lyngseidetu je stanoven!

Bivak a lyžařská túra při východu slunce

Ve večerních hodinách výstup do bivaku, vyhrabání sněhové jeskyně, následující den lyžování na severním svahu Kvalvikfjellet a v případě dobrých podmínek třetí den opět lyžování. Takový byl náš plán. Tříhodinový výstup z Lyngseidetu probíhá bez problémů a po dalších dvou hodinách kopání je naše sněhová jeskyně hotová. Plynový vařič a instantní nudle ven a šup do teplých spacáků.

Počasí dalšího dne je zpočátku trochu zamračené, takže první túru odkládáme na odpoledne. Když stoupáme a prodíráme se záludným hřebenovým úsekem, obloha se vyjasňuje a na sestup máme to nejlepší počasí. S dobrým sklonem 45 stupňů ve výšce kolem 800 metrů to není bez skutečné lavinové zprávy v ruce zrovna málo riziková záležitost. Pomalu si osaháváme cestu. Sněhová pokrývka působí velmi stabilním dojmem. V horní polovině dokonce nacházíme pěkný prachový sníh. Bohužel svah je od poledne ve stínu. Zítra ji rozhodně chceme lyžovat na ranním slunci.

Na druhou noc však máme kvůli velikonočním svátkům malý problém se stravováním. Museli jsme sjet zpátky do města pro jídlo a benzín do vařiče. Bohužel jsme nevzali v úvahu otevírací dobu místního supermarketu a potýkáme se se zavřenými dveřmi. Musíme tedy seškrábat poslední kousky jídla a benzínu a s nespokojeným žaludkem se znovu pustit do tříhodinového výstupu. Alespoň nám tato malá přestávka na výletě umožnila znovu zkontrolovat aktuální předpověď počasí: Ráno bude hezky, pak se zatáhne. Instruktáž je rychle hotová. Vstávat ve tři hodiny, vyrazit o půl čtvrté za východu slunce, v sedm hodin na vrchol, v osm hodin sestup, v osm deset zpět do bivaku.

Jakmile usínám, probouzí mě hlasitý šramot: Fabi, stále ještě napůl zabalený ve spacáku, leze nade mnou k východu z jeskyně. Vrací se, třese se mnou, rozepíná mi spacák a motivuje mě svým mladickým elánem: "Vstávej, je půl čtvrté. Už skoro vychází slunce, teď uděláme sjezdovku."

Ale my s Fabim jsme si udělali plán bez těch dvou opozdilců. Zatímco se s lezeckými kůžemi prodíráme po tvrdé zmrzlé vrstvě ledu a postupujeme jen pomalu, vidíme daleko za sebou jediného lezce. Pati se přece jen dostal ze sněhové jeskyně a za svítání se osaměle šourá k vrcholu. Jen Gex není nikde vidět. Přestože spal s Patim v bivakovacím pytli pro dva, jeho touha po krásném spánku byla nejspíš silnější než tah vrcholového štěstí.

Ještě trocha lezení po hřebeni a po dobrých třech hodinách dosahujeme přístupového bodu. Fabi poskakuje jako mladý jelen a už se nemůže dočkat, až vyrazí. Já se potýkám s funkcí chůze ve svých freeridových botách; pět kroků před nástupem do svahu se mi rozbil jeden z mechanismů chůze. To rozhodně neusnadňuje lyžování na padesátistupňové sjezdovce s viklající se patkou lyžařské boty. Než se prosmýknu dolů po svahu s bezpečnostními krátkými oblouky originální arlberskou technikou, Fabi udělá krásný pád do impozantního strmého svahu.

První zatáčky stále probíhají hladce, ale už se citelně oteplilo. Sníh se stále více začíná lepit na lyže a po svahu vedle nás se řítí stále více mokré sněhové břečky. Ještě dva nebo tři skoky přes prohlubující se sněhovou skluznici, několik bezpečnostních zastávek kvůli břečce a jsme na dně svahu. Jo, tohle byl asi jeden z nejlepších sjezdů sezóny. Vyčerpaní, unavení, ale se spokojeným úsměvem se ohlížíme na sjezdovku. O necelou hodinu později sjíždí svah na lyžích i Pati. Trvalo mu to o něco déle, protože si na vrcholu zdřímnul na sluníčku.

Balíme náš bivak a vydáváme se na cestu domů. O 1200 kilometrů autem a 800 kilometrů letadlem později přijíždíme do Innsbrucku. Teploměr ukazuje přes 20 stupňů, sluníčka je spousta. Vaří se káva na dobré ráno a z kuchyně se mi do nosu line útulná vůně kávy. Předpověď počasí nadále hovoří o stabilní tlakové výši s letním pocitem nad Alpami.

Informace

Literatura

Toppturer i Troms, Espen Nordahl, Friflyt (ed.), 82 túr v Malangenu, Kvalöya, Ringvassöya, Tromsö fastland, Balsfjord, Tamokdalen, Lyngsalpene, Käfjordalpene a Ulöya. ISBN: 978-8293090038, cena: 399 NKR (cca 50 eur)

Mapa

Lyngenhalvöya. Lyngen, Storjord,Tromsö & Balsfjord kommuner, Ugland IT (vyd.), obj. č. 2625. 1:50 000 turistická mapa s vyznačenými poloostrovy Lyngen na severu a jihu bez vyznačených túr. K dostání ve sportovním obchodě v Lyngseidetu a na Magic Mountain Lodge. Cena: 159 NKR (cca 20 eur)

Ubytování

Magic Mountain Lodge v Lyngseidetu

Hromadné ubytování v Koppangenu

.

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře