Z Arequipy jsme se opět vydali autobusem přes pustou vysočinu do města Puno u jezera Titicaca. Samotné Puno je chudé město, ale i zde je již pro turisty připraveno centrum s náměstím Plaza de Armas, které je přítomno ve všech městech. U jezera Titicaca se musíte rozhodnout: Pokud máte hodně času, můžete navštívit ostrovy, které jsou trochu stranou, ale pokud tam nechcete trávit mnoho času, určitě budete rádi, že jste po dni stráveném na Plovoucích ostrovech a ostrově Taquile dokončili balíček turistických výletů lodí snů. Na plovoucích rákosových ostrovech na skupinu balíčkových turistů netrpělivě čekají pestře oblečení Urosové, kteří jsou připraveni se s nimi vyfotografovat, a po podrobném seznámení se stavbou rákosového ostrova je ihned vybídnou k nákupu místních výrobků.
PERU
Brzy nabudete dojmu, že Urosové si život na svých rákosových ostrovech zřejmě zdobí jen kvůli turistům. Jakmile si koupíte suvenýr, můžete pokračovat na ostrov Taquile (my jsme se museli koupat). Dvouhodinovou cestu náš průvodce intenzivně využíval k tomu, aby i poslední turista dokázal v kečuánštině pozdravit a poděkovat ("a teď všichni společně"). Běžný standardní turista je hnán jako stádo divokých koní po cestách ostrova (nezastavovat, rovně, nefotit, nemáme čas...) a ochutnáván přímo místní rodinou, která už má samozřejmě na sobě fotovýbavu. Po cestě místní obyvatelé "s plným nasazením" předvádějí dožínkový tanec a samozřejmě je jednomu či dvěma turistům dovoleno i tančit s nimi (kromě nás dvou jen těm, kteří jsou ochotni tančit...). Pro některé je to pravděpodobně vrchol jejich dovolené.
Nádherný výhled na jezero a překrásnou krajinu ostrova však bohatě vynahradí. Poté, co poslední turista natočil náš příjezd do přístavu, jsme byli šťastní, že jsme na cestě do Cusca.
Více než jen výchozí bod na Machu Picchu
Cusco je velmi krásné a čisté městečko s mnoha starými koloniálními budovami s typickými dřevěnými balkony, kde byste rozhodně měli strávit den nebo dva. V bezprostřední blízkosti Cusca můžete také navštívit mnoho starobylých inckých ruin. Bohužel jsme se hned druhý den vydali taxíkem do Ollanty, odkud odjíždí baťůžkářský vlak (za 34 dolarů/jednosměrný stále nejlevnější způsob cestování) na Machu Picchu. Důležité: rezervujte si včas jízdenky na vlak u Perurailu!
Záměrně jsme se rozhodli nechodit po Incké stezce, protože na ni už nesmíte bez průvodce, musíte si ji rezervovat měsíce dopředu a náklady se mohou vyšplhat až na 500 dolarů. Stezka pro baťůžkáře končí v Aguas Calientes, pěkné vesničce na úpatí Machu Picchu v tropicky vyhlížejícím prostředí. Přestože jsou zde obchody se suvenýry a restaurace v řadě, byli jsme ušetřeni davů turistů, protože mnoho lidí letos pravděpodobně zůstalo doma kvůli mrazu a zprávám o záplavách.
Ratrace nebo turistický autobus?
Ti, kdo chtějí navštívit Machu Picchu, chtějí často také vystoupat na Waynapicchu, aby pořídili jednu z legendárních fotografií celého inckého komplexu. Protože však Unesco omezilo počet návštěvníků Waynapicchu na 400 (200 v 7 hodin ráno, 200 v 10 hodin dopoledne), probíhá závod o vytoužených 400 razítek. Pokud si myslíte, že jste na bezpečné straně, když vstáváte ve tři hodiny ráno, jste na omylu. Jak u autobusů, které vyjíždějí v 5.30, tak u lávky pro pěší, která se otevírá mezi 4.30 a 5.00, se v tuto dobu tvoří dlouhé fronty. My jsme zvolili variantu pochodu a ve 4.40 jsme se zúčastnili klasického "krysího závodu" o razítka s hordou zdivočelých nositelů čelovek a dokonce jsme dorazili mnohem dříve než první autobus a zavalení spolucestující - razítka zajištěna!!! Za svítání vypadá místo tajemně a působivě - a to nejen kvůli své obrovské rozloze. My jsme však museli spěchat, abychom kolem sedmé hodiny ráno zahájili výstup na Waynapicchu. Po zdolání nesčetných schodů jsme dosáhli vrcholu, abychom zjistili, že kromě mlhy nevidíme vůbec nic, natož abychom si mohli udělat fotku. To už jsme ale věděli, že úspěch spočívá v klidu, protože mlha na Machu Picchu většinou přece jen zmizí.
O dvě hodiny později jsme byli odměněni dokonalým výhledem. Poté jsme si místo prohlédli sami s příslušnou literaturou. I když Machu Picchu určitě nikdy nebude osamoceným místem, jeho architektonické mistrovské dílo, historie a mystika z něj dělají fascinující místo, které rozhodně musíte navštívit.
