Ať už přijíždíte do Caviahue z kterékoli strany, silnice se klikatí prašnou, někdy více, někdy méně kopcovitou stepní krajinou a každých sto kilometrů míjí stejně prašná městečka. Stoupání do Kordiller začíná téměř neznatelně, alespoň pokud nepřehlédnete odbočku. Po věčně krásném stepním počasí jsou mraky a mrholení, které se z hor přelévají do nížin, vítanou změnou. V určitém okamžiku se mrholení mění v jednotlivé sněhové vločky. O pár zatáček dál naše cesta v polospánku náhle končí: úzké přístupové údolí ústí do náhorní plošiny Caviahue a nás vítá horizontální husté sněžení. Průběh cesty lze pod závějemi rozpoznat jen s trochou fantazie. Z mlhy se vynořují stínové arakáry. Jsme na místě.
Caviahue, vesnice, leží idylicky na břehu jezera. Jsou tu hotely všech cenových kategorií a několik ubytoven a hospůdek, ale jinak nic moc. Do sousedních a známějších termálních lázní s hotelemkompex Copahue se v zimě dostanete pouze na lyžích. Lyžařské středisko Caviahue se nachází kousek nad obcí, asi jeden kilometr od ní. Pracovníci turistického informačního centra nás přátelsky vítají:
"Přijeli jste lyžovat? Jezdit ve volném terénu? Jezdíte na túry? Krásné, skvělé! Jenže: právě napadlo tolik sněhu a hora je tak plochá.... Tak vítejte v Caviahue!"
