Nový sníh?! Po návratu do Mendozy zjišťuji, že průjezdní silnice do Chile je uzavřena. To znamená, že v Penitentes muselo hodně sněžit. Druhý den ráno vyrážím a je jisté, že nás čeká několik perfektních dní...
...Shodou okolností sem dorazili také Claudia a Alex z Mnichova a my si užíváme těžce vydřeného, ale o to suššího prašanu na Cerro Santa Maria. Poté, co se oni dva přesunou dál, strávím ještě dva dny průzkumem zadní strany lyžařského střediska, než se počasí změní a já se rozhodnu pokračovat dál.
Vallecitos
Z Vallecitosu se mezitím dozvídám zajímavé věci, prý se tam sněhové podmínky také výrazně zlepšily. Setkávám se se Simonem, kamarádem z minulé zimy na jihu, a vybaveni stanem a teplým spacákem zkoušíme štěstí. Potěšeni nárůstem sněhu stavíme stan ve výšce 3500 metrů a po poněkud nepohodlné a velmi větrné noci vyrážíme směrem k Cerro Rincón.
La Supercanaleta, centrální sněhové pásmo, které prochází východní stěnou, bylo asi až příliš ambiciózní. Dostáváme se asi do poloviny cesty do výšky 4800 metrů a pak se rozhodujeme otočit - je už pozdě a oba jsme vyčerpaní. Simon není zvyklý na nadmořskou výšku a cítí se čím dál hůř. Bere to s humorem a podotýká, že výhled je tu opravdu nádherný, než se v romantickém večerním světle pozvrací. Druhý den najdeme několik méně namáhavých linií a pak se vydáme zpět směrem k civilizaci.
Moje potřeba dobrodružství...
je prozatím uspokojena a je čas navštívit přítele v Santiagu. Národní parky v okolí města nabízejí spoustu terénů, pokud jste připraveni několikrát a s velkými obtížemi vysvětlovat piknikujícím výletníkům a správcům parku, kam chcete s lyžemi jet a jak přesně fungují lyže.
Na vrcholovém hřebeni Cerro Manchon, Santiago daleko pod námi v hustém oblaku smogu, před námi přes 1000 metrů sjezdu v dokonalém sněhu, co víc si přát? Hay que disfrutar de la vida, jak se tu říká. Musíte si užívat života.
