Při analýze stovek většinou tragických lavinových nehod Rudi a Patrick zjistili, že většina nehod se odehrává v typických, opakujících se vzorcích nebezpečí. Vypracovali proto 10 typických, obzvláště náchylných a častých vzorců nebezpečí. Rozpoznání těchto vzorů lavinového nebezpečí by mělo pomoci milovníkům zimních sportů chovat se přiměřeně obezřetně - a předejít tak nehodám.
Vzor nebezpečí (gm) 6 - studený, sypký čerstvý sníh a vítr "Vítr je mistrem stavitelem lavin": Toto klasické rčení Wilhelma Paulckeho z 30. let 20. století platí v nezměněné podobě dodnes. Vítr ovlivňuje padající i již uložený sníh a je jedním z nejdůležitějších lavinotvorných faktorů. V případě sypkého a suchého sněhu vede vítr vždy k posunu a tím ke zvýšení lavinového nebezpečí!
Čím je přepravovaný sníh chladnější, tím je citlivější na namáhání, protože se zvyšuje jeho křehkost. Tento vzorec nebezpečí se liší od gm.5 tím, že studený, sypký sníh se nevytvořil během dlouhého období chladného počasí, ale krátkodobě. To znamená, že buď sněžilo krátce předtím za nízkých teplot bez větru a pak začalo foukat, nebo začalo sněžit bez vlivu větru, přičemž vítr během sněžení zesílil. Vzorec, který lze obvykle poměrně dobře rozpoznat.
Příklad: Lavina HochgrabeLavina. Místní horský vůdce se původně chystá s kolegou na jednu z místních hor, 2951 m vysokou Hochgrabe, za velmi nepříznivých povětrnostních podmínek. Kolega však kvůli počasí výstup zruší. Horský vůdce se tedy rozhodne podniknout túru sám. Vyráží kolem půl osmé ráno a směřuje k vrcholu normální cestou. Když se v 16.00 hodin - jak bylo původně dohodnuto - ještě nevrátil z túry, zalarmuje jeho žena horskou službu Sillian.
Jeho auto je nalezeno kolem 17.30 hodin a o 30 minut později je objeven malý lavinový kužel. Na tomto kuželu najdou již bezvládného skialpinistu, částečně trčícího ze sněhu.
Krátká analýza. Koncem března bývá sněhová pokrývka až do výšky kolem 2800 metrů zcela promáčená. Od 1. dubna převládá tlaková výše. Sněhová pokrývka se stabilizuje v důsledku intenzivního nočního záření ve spojení s velmi nízkou vlhkostí vzduchu. Vytváří se výrazná tající sněhová pokrývka, která sněhovou pokrývku stabilizuje. Pod ní zůstává ve vyšších nadmořských výškách mokrá nebo vlhká. Počasí se mění 2. dubna. Do Tyrolska proniká mimořádně studený vzduch. Ve východním Tyrolsku napadne až 40 cm sněhu. Kromě toho neustále sílí vítr, který vane z různých směrů. Teplota ve výšce 2000 metrů je velmi nízká -10 °C. Čerstvý, studený, a proto křehký ujetý sníh leží na tenké, volné vrstvě čerstvého sněhu, který zase leží na stabilní vrstvě starého sněhu. Skialpinista je již na sestupu, když při přechodu žlabu spustí lavinu a následně je stržen do koryta potoka.
Smůla: Cestuje sám a nemůže se ze své situace vyprostit.
Kde: Hochgrabe / střední Východní Tyrolsko / 2090 m / severní svah / 35°
Kdo: 1 účastník nehody / 1 mrtvý
Kdy: 6. dubna 2003, cca 1:00 hod. 11:00 hod.
Lavina: Desková lavina (suchá)/L 150 m/W 20 m/Trhlina 0,3-0,5 m/Zasypání 0,4 m/přibližně 7 hod.
Regionální stupeň nebezpečí: 2 (mírný)
Hlavní LLB: Ve vysokých horách pozor na akumulaci unášeného sněhu
Struktura nebezpečí (gm) 7 - oblasti s malým množstvím sněhu v zimách s velkým množstvím sněhu
Obvykle dochází k výrazně menšímu počtu lavinových nehod v zimách s velkým množstvím sněhu než v zimách s malým množstvím sněhu, protože struktura sněhové pokrývky je obecně příznivější. Nicméně i v zimách s dostatkem sněhu je pravidelně pozorován jev, že svahy vystavené větru jsou vzhledem k převládajícím povětrnostním podmínkám relativně chudé na sníh. V důsledku toho je zde struktura sněhové pokrývky méně příznivá a laviny jsou o to pravděpodobnější, že je spustí milovníci zimních sportů.
Příklad: Lavina malých taserů
Lavina. 22. dubna 2006 si skupina osmi turistů vybírá na Kleiner Kaserer cíl túry, který je pro toto roční období běžný. Vyrazili ze Schmirntalu v 7.00 hodin ráno a bez problémů dosáhli vrcholu. Z vrcholu pozorují dva jihotyrolské skialpinisty, jak sestupují po extrémně strmém severním úbočí. Skupina však volí objektivně bezpečnější cestu po výstupové trase. Od lyžařského depa sjíždějí v dlouhých intervalech po zpočátku jen mírně strmém hřebeni na malé zploštění svahu. Když už čtyři účastníci zájezdu čekají na místě setkání, uslyší hlasitou ránu. V důsledku toho se uvolní obrovská desková lavina a rozdělí se přímo před místem, kde stojí. Ostatní lidé jsou v ní zachyceni. Jednomu z nich se podaří dostat ven právě včas, ale ostatní jsou smeteni přes skalnatý terén. Jedna osoba umírá na místě kvůli vážným zraněním, ostatní utrpí těžká zranění.
Krátká analýza: Existují dvě možné příčiny spuštění laviny: spuštění účastníky túry v oblasti středně strmého, relativně málo zasněženého hřebene nebo náhodné utržení sousední římsy, které lavinu iniciuje. Pravděpodobnější je, že lavinu spustili vyznavači zimních sportů v oblasti hřebene s malým množstvím sněhu, který je během zimy neustále ovlivňován větrem (během velmi zasněžené zimy). Sněhový profil, který jsme zaznamenali, ukazuje, že je zde výrazná vrstva plovoucího sněhu, i když ne všude je špatně vázaný. Trhlina se pravděpodobně rozšířila ze superslabé zóny po zatížení a lavina včetně římsy mohla následně odtéct.
Kde: Kleiner Kaserer / Zillertalské Alpy / 2950 m / severní svah / 30°-45°
Kdo: 8 zasažených osob / 2 zraněné osoby / 1 usmrcená osoba
Kdy: 22. 3. 2018. 4. 4. 2006, 11:00 hodin
Lavina: Desková lavina (suchá)/L 800 m/Š 150 m/průlom 0,3-1 m/pohřeb 0,3 m/30 min.
Oblastní stupeň nebezpečí: 1 (nízký) - 2 (mírný)
Hlavní LLB: Ráno obecně nízké nebezpečí - denní nárůst
Typ nebezpečí (gm) 8 - povrchová námraza pokrytá sněhem
Povrchová námraza je jedním z nejkrásnějších druhů sněhu vůbec a sama o sobě neskrývá žádný potenciál nebezpečí: Nebezpečnou se stává pouze tehdy, když je pokryta novou, vázanou vrstvou sněhu, a proto je právem považována za jednu z nejkritičtějších slabých vrstev ve sněhové a lavinové vědě.
Příklad: Lavina na jižním Löcherkogelu
Lavina. Čtyři zdatní skialpinisté se na den vydali na dva dlouho očekávané vrcholy, severní a jižní Löcherkogel. Rychle nabírají výšku a bez problémů dosahují Nördlicher Löcherkogel, přičemž si udržují bezpečnou vzdálenost. Po krátkém odpočinku sestupují nejprve po prašanu a poté po firnu. V malé kotlině v oblasti Südlicher Löcherferner se znovu připravují na výstup a nyní se zaměřují na Südlicher Löcherkogel. I tento výstup probíhá bez problémů ve velmi strmém terénu. Skialpinisté opět sjíždějí jednotlivě, ale shromažďují se na strmém svahu. Poslední ze skupiny spustí pod vrcholem malou lavinu, která se šíří dolů. Dva lidé jsou smeteni skalním pádem, jeden z nich je vážně zraněn, druhý utrpí pohmožděniny. Ostatní členové se z laviny dokázali dostat.
Krátká analýza 26. března 2007 autoři pozorovali na zastíněné straně 3038 m vysokého Festkogelu v jižních Ötztalských Alpách výraznou, nádherně třpytivou vrstvu povrchové námrazy, která vznikla v důsledku Niggova efektu. Ve dnech 31. března a 1. dubna zde při stoupajícím jihovýchodním větru napadlo až 30 cm sněhu. Vlivem slabého větru pak napadlo ještě několik centimetrů. Od té doby je situace zrádná a připomíná často citovaného vlka v rouše beránčím. V té době dochází v této oblasti k několika lavinovým nehodám ve stinném strmém terénu v blízkosti hřebene. Sklon terénu se pohybuje od strmého přes velmi strmý až po místy extrémně strmý. Lavina byla spuštěna v terénu, který má sklon jen něco málo přes 30°.
Kde: Südlicher Löcherkogel / jižní Ötztalské Alpy / 2950 m / S svah / 40°
Kdo: 4 účastníci / 2 zachycené osoby
Kdy: 6. dubna. 2007 / 13:45 h
Lavina: Desková lavina (suchá) / D 400 m / Š 25 m / začátek 0,2 m
Regionální stupeň nebezpečí: 2 (mírný)
Hlavní LLB: Příznivé podmínky pro túry s denním nárůstem nebezpečí
Typ nebezpečí (gm) 9 - sněhová pokrývka sněhu
Slabé vrstvy ve sněhové pokrývce jsou při lavinových kurzech často přirovnávány ke kuličkovým ložiskům. Tento obrázek je skutečně vhodný pouze pro sněhovou břečku: kulovitou formu srážek, která se obvykle usazuje na jaře při bouřkových přeháňkách. Je snadné si představit, že ujetý sníh, který se hromadí na povrchu, je obvykle špatně spojen s touto slabou vrstvou, čímž se zvyšuje riziko lavin. Sněhová pokrývka je často rozložena na malé ploše a bez pohledu na sněhovou pokrývku ji obvykle těžko rozpoznají i odborníci. Jedná se o důkladně zákeřnou záležitost, která naštěstí vede k problémům jen krátkodobě.
Příklad: Lavinová lavice Marchreisenspitze
Zimu 09/10 si budeme pamatovat spíše pro její výrazný plovoucí sněhový podklad než pro silné vrstvy sněhu. Nicméně nezvykle silná slabá vrstva šedého sněhu je působivá v této lavině, která se šťastně utrhla. Pokud se podíváte blíže, rychle najdete vysvětlení této nehody. Malebně působivý Lizumer Kar v okolí Axamer Lizum přitahuje především místní skialpinisty, včetně osamělého cestovatele, který se vydal na Ampferstein. Trasa vede posledních 400 výškových metrů velmi strmým, stinným terénem. Milovník zimních sportů končí svou túru v sedle těsně pod vrcholem. Při následném sestupu si užívá dobrých sněhových podmínek a dostává se do blízkosti skalní hlavy, která sestupuje z Marchreisenspitze. Tam spustí sněhovou desku, která ho vynese asi 150 metrů a zcela zasype. Po zastavení laviny se jeho hlava nachází asi 30 cm pod povrchem sněhu. Podaří se mu pohnout hlavou. Přitom si zajistí přívod vzduchu zvenčí. Několik skialpinistů na protějším Widdersbergu - včetně horských záchranářů - lavinu vidí, vyhlašují poplach a spěchají oběti na pomoc. Po 20 minutách se muže podařilo vyprostit ze svízelné situace a mohl sám sestoupit do údolí.
Kde: Marchreisenspitze / Severní Stubaiské Alpy / 2300 m / S svah / 40°
Kdo: 1 účastník / bez zraněníKdy: 4. 4. 4. 2010, 10:15 hodin
Lavina: Desková lavina (suchá) / D 200 m / Š 20 m / Začátek 0,4 m / Pohřbení 0,3 m / 20 min.
Oblastní stupeň nebezpečí: 3 (značný)
Hlavní LLB: V současné době hrozí především čerstvé nánosy ujetého sněhu, stále častěji ve stinném strmém terénu.
Typ nebezpečí (gm) 10 - Jarní situace
Jaro představuje mimořádnou výzvu pro milovníky zimních sportů, ale také pro lavinové předpovědi a členy lavinové komise. Málokdy jsou "bezpečné" a "nebezpečné" tak blízko u sebe z časového hlediska a málokdy je rozpětí stupňů nebezpečí vydaných během jednoho dne tak široké. Na jedné straně se lavinové nebezpečí sotva kdy vyhodnotí snáze než při stabilním firnu, ale na druhé straně málokdy jsou během zimy zaznamenány tak velké laviny jako při kritických jarních situacích, kdy vedle struktury sněhové pokrývky hraje rozhodující roli někdy složitá souhra teploty vzduchu, vlhkosti, vlivu radiace a větru. Pro milovníky zimních sportů jsou časová disciplína a flexibilita při plánování túr důležitější než kdy jindy.
Příklad: Avalanche Pforzheimer Hütte
Lavina. Tříčlenná rodina se po třídenním pobytu na chatě Pforzheimer Hütte rozhodne vydat zpět do údolí. Jsou vybaveni sněžnicemi a vydávají se dolů po výstupové trase. Nedaleko chaty - takzvané chatové stráně - náhle uslyší hlasitou ránu. Uvolní se obrovská lavina, která všechny lidi smete asi 100 metrů dolů. Dva z nich jsou zcela zasypáni, když se lavina zastaví. Přes sněhovou pokrývku se jim podaří protlačit hlavy nebo sněžnice. Jeden z nich se dokáže vyprostit, druhý člověk je vyhrabán pomocí ledové sekery. Třetí osoba je zasypána jen částečně, ale utrpí zranění. stručný rozbor. Téměř každý týden od poloviny do konce února 2009 se opakuje stejný obrázek: výrazné severozápadní povětrnostní podmínky cpou do alpské oblasti vlhké vzduchové hmoty. Pak se vyjasní. Teplota postupně stoupá. Záření se stává intenzivnějším. Struktura sněhové pokrývky je v tomto období slabá. Převládá střídání tenkých, tvrdších vrstev s velmi volnými vrstvami. Opakovaně se na ní ukládá velké množství čerstvého sněhu, a to i 24. 2. Sněhová pokrývka je v této době ve velmi nestabilní rovnováze. Kromě další zátěže pro milovníky zimních sportů byl v době nehody rozhodující ještě jeden faktor počasí. Bylo rozptylové. To znamená, že intenzivní protisrážky vedou k dalšímu oslabení sněhové pokrývky. Mimochodem, následující den - 28. února - byl v důsledku masivního oteplení nejnáchylnějším a nejnebezpečnějším lavinovým dnem celé zimy.
Kde: Pforzheimer Hütte / severní Stubaiské Alpy / 2340 m / východně orientovaný svah / 35°
Kdo: 3 účastníci nehody / 1 zraněná osobaKdy: 27. února 2009, 10:45 hod. 2. 2. 2009, 10:45 hodin
Lavina: Desková lavina (suchá) / D 350 m / Š 180 m / Začátek 0,5-1,5 m
Regionální stupeň nebezpečí: 3 (značný)
Hlavní LLB: V deštěm postižených oblastech na severovýchodě Severního Tyrolska krátkodobě vysoké lavinové nebezpečí
