Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Vybavení

Lyžařská dílna | Seřízení vázání

Rychlé a bezpečné nastavení freeridových a alpských vázání?

28. 11. 2011
Knut Pohl
Pro mnoho milovníků zimních sportů se zdá, že seřizování lyžařského vázání, stejně jako montáž vázání na lyže, je výsadou specializovaných lyžařských dílen. Měli by tedy vázání montovat a seřizovat pouze profesionálové? Je vůbec možné seřídit si vázání sám? A smíte to vůbec dělat?

Na první otázku lze odpovědět jednoznačně ne a na druhou ano. Třetí otázka je šedá zóna. Takzvaná norma DIN ISO 11088 upravuje montáž, seřízení a testování funkčního celku "lyžařské vázání pro alpské lyžování - bota" a kromě montáže a seřízení zahrnuje také testování pomocí speciálního testovacího zařízení. Velmi často se však tato kontrola neprovádí vůbec nebo jen namátkově, zejména v půjčovnách nebo zkušebních provozech. Jiná vázání nemají ani certifikát DIN ISO. I bez testovacího zařízení je však možné vázání správně seřídit.

Jakmile jste si jisti, že vázání funguje bezvadně, a pochopili jste základy funkce a seřízení vázání, nic vám nebrání v tom, abyste si vázání seřídili sami.

V zásadě existují pouze tři věci, které je třeba na každém vázání nastavit:

1. přítlak zadní čelisti a 2. přední a 3. zadní hodnota uvolnění (známá také jako hodnota Z).

Pro nastavení hodnoty uvolnění

Zde probíraná váhová metoda se běžně používá v celé alpské oblasti, zatímco metoda tibie, která je založena na měření hlavice holenní kosti v koleni, se používá v podstatě jen v Německu. Tabulková metoda hmotnosti je založena na statistických analýzách lyžařských nehod a byla vyvinuta v USA a Švýcarsku.

K určení příslušné hodnoty Z se vychází z tabulky hodnot Z (tabulka 1). Za tímto účelem vyhledejte v tabulce řádek s vlastní hmotností a výškou. Pokud se obě hodnoty nenacházejí ve stejném řádku, konzultuje se horní z obou řádků. Hodnota Z se nyní určí na základě délky podrážky použitých lyžařských bot.

Nyní je hodnota přizpůsobena příslušnému typu lyžaře. Musíte se zařadit do jednoho z následujících tří typů (lyžařů):

Typ 1: Opatrné lyžování na mírných svazích s mírným až středním sklonem. Tento typ zahrnuje také lyžaře ve fázi začátečníka a ty, kteří si nejsou jisti svou kategorizací. Lyžaři typu 1 dostávají podprůměrné nastavení s vyšším rizikem falešných uvolnění.

Typ 2: Lyžaři, kteří se nekategorizují ani jako typ 1, ani jako typ 3

Typ 3: Rychlé, agresivní lyžování na svazích se středním až prudkým sklonem. Lyžaři typu 3 dostávají nadprůměrné nastavení se zvýšeným rizikem zranění.

+/-: Typ lze na výslovnou žádost zařadit do kategorie -1 nebo +3.

Pro určení hodnoty Z v závislosti na typu se provádějí následující korekce:
Typ 1: Hodnota Z určená v tabulce je správná Typ 2: Je třeba nastavit hodnotu Z o jeden řádek nižší než určená hodnota Typ 3: Je třeba nastavit hodnotu Z o dva řádky nižší než určená hodnota
+/-: Odpovídá dodatečnému skoku o jeden řádek nahoru (-) nebo dolů (+)
Korekce věku: U lyžařů mladších 10 let nebo starších 50 let se po určení typu provede korekce o jeden řádek nahoru

Takto určená hodnota uvolnění se nyní nastavuje na přední a zadní čelisti pomocí šroubů a stupnice hodnoty uvolnění (viz obrázek). Pokud máte pochybnosti o správnosti určení vázání, zejména u starých vázání, nezbývá než zajít do specializované prodejny a nechat si ho zkontrolovat. Totéž platí v případě, že dochází k častému nechtěnému uvolnění. Každý, kdo se výrazně odchyluje od těchto tabulkových hodnot Z, by měl rozhodně vědět, co dělá. Neautorizované úpravy se běžnému řidiči nedoporučují. Nastavení hodnoty Z vyžaduje znalosti, ale není složité.

Při skladování lyží přes léto se někdy doporučuje nastavit hodnotu uvolnění na minimum, aby byl materiál chráněn. O tom, zda to má skutečně smysl, lze diskutovat.

Pro správnou funkci vázání je nutná nejen správná hodnota uvolnění, ale také kontaktní tlak, kterým zadní čelist obvykle tlačí botu do vázání. Nastavení kontaktního tlaku je stejné jako nastavení vázání na správnou délku podrážky.

Naneštěstí mají různá vázání pro tento účel velmi odlišné systémy. Nejběžnějším způsobem je nastavení polohy zadní čelisti pomocí šroubu (viz 1. obrázek, níže) nebo zvednutím destičky (2. obrázek, níže), která se pomocí zoubků zaklesne do základní lišty zadní čelisti. Existují však i exotické možnosti nastavení. Způsob indikace správného přítlaku se u různých modelů vázání a výrobců také značně liší. Často - zejména při seřizování pomocí ozubených desek - je na zadní čelisti značka, která musí být umístěna v rámci stupnice značení na montážní liště zadní čelisti (obr. 3 & amp; 4, níže). Čelisti, jejichž poloha je jemně nastavena pomocí šroubu, často nemají stupnici. Jsou správně nastaveny, když je šroub v jedné rovině s tělesem. V některých případech má však samotný šroub značku nebo stupnici, která musí být v jedné rovině s pouzdrem.

Pokud si nejste jisti, jak je správný přítlak na vázání vyznačen, můžete nahlédnout do návodu k obsluze. Pokud tam informace nejsou, nezbývá než se obrátit na specializovaného prodejce.

Správné nastavení přítlaku provedete tak, že do vázání vložíte botu a poté s vázáním pohybujete v takové poloze, aby byl přítlak - určený pomocí stupnice nebo polohy šroubu - správný. Několikerým vložením a vyjmutím boty můžete zkontrolovat, zda nastavení zůstává trvale správné.

Další možnosti nastavení

Některé vazby vyžadují další nastavení. Prakticky všechna turistická vázání, ale i některá vysokohorská vázání, mají možnost nastavení výšky prstové části a jejího přizpůsobení podrážce boty. To je nutné zejména v případě, že se ve vázání mají používat lyžařské boty s turistickou podrážkou. V zásadě platí, že každé vázání, které má tyto možnosti nastavení, by mělo být správně nastaveno, i když je na něm "výchozí" označení pro alpské nebo turistické podrážky. Zpravidla existují dva způsoby nastavení špičky. Buď se nastavuje výška samotné špičky, nebo má vázání pod podrážkou boty posuvnou destičku, která se výškově nastavuje.

Ať už se nastavení provádí jakkoli, postup je vždy stejný: Pro kontrolu správného nastavení je nejvhodnější kus lesklého papíru z časopisu. Papír by však neměl být příliš tenký. Přeložte jej tak, aby jedna strana byla delší než druhá. Poté se položí delší stranou dolů na posuvnou desku špičky a bota se vloží do vázání. Dbejte na to, aby byla bota přitlačena směrem nahoru a zároveň se opírala o doraz prstového dílu.

Nyní zatáhněte za delší konec papíru. Pokud vytáhnete pouze tento a kratší konec zůstane na svém místě pod podrážkou boty, je vázání správně nastaveno. Pokud se papír při vytahování trhá, je prstový díl nastaven příliš nízko nebo posuvná deska příliš vysoko. Pokud se papír vytahuje bez námahy tak, že se kratší a delší konec vysunou společně, je nastavení prstového dílu příliš volné. V obou případech se přední čelist nebo výška posuvné desky nastaví tak, aby test fungoval. Alternativně lze k nastavení použít také tenkou plastovou kartu:

Některá vázání Salomon mají také ještě možnost nastavení křídel prstové části. K tomu je třeba nejprve zcela vyšroubovat šroub (nebo šrouby na obou stranách). Poté vložte botu a šroub opět utáhněte, dokud se křídla neopřou o botu a nedrží v dané poloze (nedotahujte příliš). Poté je vhodné se ještě jednou podívat na přítlak na zadní čelisti, pokud jste ji nejprve seřídili.

Seřízením technického vázání podle koncepce Dynafit se zde nebudeme zabývat, protože to je obvykle dobře zdokumentováno v návodu k obsluze.

S těmito znalostmi a určitou dávkou pečlivosti jste dobře vybaveni k tomu, abyste si své lyže mohli udržovat sami. Pokud navíc zvládnete montáž vázání, jste zcela nezávislí na otevírací době nebo denním rozvrhu specializovaných prodejců. Freeskiing začíná ve sklepě lyží.

K článku Montáž vázání (zde najdete také šablony pro vrtání)

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře