Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Vybavení

VybaveníKontrola | Kolíkové vázání Bezpečnost a varianty

Jsou kolíkové vazby bezpečné a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

07. 04. 2024
Johanna Korte
Kolíkové vázání je stále rozšířenější a téměř nahradilo staré dobré rámové vázání. Ale jak se vlastně uvolňují a co je třeba mít na paměti?

Jen výjimečně se ještě objevují dobře vybavené skialpinistické lyže s těžkým rámovým vázáním, u kterých je třeba zvednout téměř celé vázání a botu, aby bylo možné se pohybovat vpřed. Nejnovějším trendem jsou turistická vázání s kolíky; jak přesně vypadají a fungují, tady asi nemusím nikomu vysvětlovat, ale stručný přehled tu není.

Vypršení platnosti kolíkového vázání patentu z roku 1983, které až do roku 2016 držela firma Dynafit, znamenalo konec monopolu, ale také startovní signál pro řadu dalších vývojových kroků. I když většina kolíčkových vázání má oproti původnímu patentu jen drobné úpravy, existuje také jeden nebo dva vývojové trendy v oblasti bezpečnosti, které si zaslouží pozornost. Především: jsou kolíčková vázání bezpečná?

Všechna turistická vázání, včetně kolíkových, podléhají normě ISO 13992. Většina kolíkových vázání však z různých důvodů neprojde certifikací TÜV, s výjimkou Dynafit TLT Radical, Fritschi Vipec 12 a Marker KingPin. "Normální" kolíkové vázání nemá nastavitelnou hodnotu DIN ve špičce a také nemá nastavitelný přítlak, což značně zhoršuje chování při uvolňování. Uvolnění ve sjezdovém režimu se reguluje výhradně pomocí prstové části a dělí se na vertikální a boční uvolnění. Vertikální uvolnění je určeno silou potřebnou k oddálení patních kolíků. Boční uvolnění je síla, která vede k pootočení celé zadní líce. Aby se bota uvolnila z kolíků, musí být překonáno napětí pružiny kolíkového mechanismu.

Protože odpor na špičce obvykle není nastavitelný a obava z falešného uvolnění je zde zcela oprávněná, někteří vyznavači zimních sportů mají tendenci si špičku při náročných pasážích zablokovat, což výrobci nezamýšlejí. Jejich uzamčení znamená, že je již nelze otevřít a bota zůstane v případě pádu spojena s lyží prostřednictvím kolíků. To samozřejmě představuje bezpečnostní riziko a může vést k vážným zraněním. Kromě toho většina kolíkových vázání neměla dynamickou kompenzaci délky, která se však v současné době prosadila téměř ve všech kolíkových vázáních orientovaných na sjezd a výrazně zlepšuje chování při uvolnění.

Důležité je také správné nastavení hodnoty Z, která vyplývá z kombinace lyžařských schopností, hmotnosti a výše zmíněné kombinace lyží, bot a vázání. Je důležité zajistit, aby hodnota Z nebyla nastavena příliš nízko nebo příliš vysoko, a požádat o radu odborníka (pokud si nejste jisti).

Hybridní vázání jako Salomon Shift, Look Pivot (se systémem CAST), Marker Duke PT a B.A.M. Pindung zde fungují zásadně odlišným způsobem, protože ve sjezdovém režimu fungují jako plnohodnotné horské vázání. Kromě toho existují i další výrobci vázání, kteří přinesli na trh nastavitelnou a do stran uvolnitelnou špičku. Ski Trab jako první přinesl na trh boční uvolňování špičky v kombinaci s forntálním uvolňováním zadní části špičky. Zatím však tyto varianty nabízejí pouze firmy Fritschi a Ski Trab (Ski Trap BINDING TR1, Fritschi Tectron, Fritschi Vipec Evo).

Tyto čtyři vázání vedou k dalšímu bezpečnostně relevantnímu problému, a to chování při uvolňování při stoupání. U běžných kolíků se při stoupání zablokují (také u všech hybridních modelů). To znamená, že v případě laviny se lyže nemohou odlepit od bot a stáhnout vás hlouběji do laviny jako kotva. Čtyři výše uvedené modely nejsou při výstupu uzamčeny, a proto se v případě laviny uvolní i při výstupu, což nabízí výhodu oproti ostatním variantám.

Správná volba vazeb samozřejmě nezahrnuje pouze bezpečnostní aspekty, ale také oblast použití. Pokud jezdím "jen" na sjezdovce, je pro mě uvolnění při stoupání pravděpodobně druhořadé. Obecně lze rozlišovat mezi lehkými vázáními zaměřenými na stoupání a poněkud těžšími vázáními zaměřenými na sjezd. Hybridní vázání vždy spadají do druhé kategorie. Vázání orientovaná na sjezd se dnes označují také jako freeridová, obvykle sedí na o něco širších lyžích, mají úchyty pro mačky, vyšší nastavitelnou hodnotu Z a zarážku. Vázání orientovaná na stoupání jsou nyní extrémně lehká (120-150 g), ale mají určité nevýhody z hlediska bezpečnosti a pohodlí. Které vázání je vhodné pro vaše lyže, opět závisí na celkovém balení s lyžemi a botami. Neměly by se opomenout ani preference, jako je počet stoupacích pomůcek, vzhled a další subjektivní kritéria. Nejlepší je prohlédnout si různá vázání a postupovat podle principu vylučování nebo si to usnadnit a nechat si poradit od odborníka, např. ve Sport Conrad.

Příslušná kolíčková vázání jsou k dostání s odborným poradenstvím v prodejnách Sport Conrad. Sport Conrad nabízí online konfigurátor lyží, pomocí kterého si můžete objednat ideální turistické vázání online.

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře