Všechna turistická vázání, včetně kolíkových, podléhají normě ISO 13992. Většina kolíkových vázání však z různých důvodů neprojde certifikací TÜV, s výjimkou Dynafit TLT Radical, Fritschi Vipec 12 a Marker KingPin. "Normální" kolíkové vázání nemá nastavitelnou hodnotu DIN ve špičce a také nemá nastavitelný přítlak, což značně zhoršuje chování při uvolňování. Uvolnění ve sjezdovém režimu se reguluje výhradně pomocí prstové části a dělí se na vertikální a boční uvolnění. Vertikální uvolnění je určeno silou potřebnou k oddálení patních kolíků. Boční uvolnění je síla, která vede k pootočení celé zadní líce. Aby se bota uvolnila z kolíků, musí být překonáno napětí pružiny kolíkového mechanismu.
Protože odpor na špičce obvykle není nastavitelný a obava z falešného uvolnění je zde zcela oprávněná, někteří vyznavači zimních sportů mají tendenci si špičku při náročných pasážích zablokovat, což výrobci nezamýšlejí. Jejich uzamčení znamená, že je již nelze otevřít a bota zůstane v případě pádu spojena s lyží prostřednictvím kolíků. To samozřejmě představuje bezpečnostní riziko a může vést k vážným zraněním. Kromě toho většina kolíkových vázání neměla dynamickou kompenzaci délky, která se však v současné době prosadila téměř ve všech kolíkových vázáních orientovaných na sjezd a výrazně zlepšuje chování při uvolnění.
Důležité je také správné nastavení hodnoty Z, která vyplývá z kombinace lyžařských schopností, hmotnosti a výše zmíněné kombinace lyží, bot a vázání. Je důležité zajistit, aby hodnota Z nebyla nastavena příliš nízko nebo příliš vysoko, a požádat o radu odborníka (pokud si nejste jisti).
