Longboard Classic Stuben 2026

Událost

Hned na začátku však přichází drobná komplikace: závod nemůže odstartovat z hřebene Albony, protože v pátek celé odpoledne pršelo až do výšky 2500 metrů. Ani usilovné odstřelování až do podvečera nestačilo k tomu, aby se závod mohl bezpečně uskutečnit. Ale když se podíváte na sněhové podmínky a teploty v sobotu, je to více než pochopitelné!

Pro nás však den začíná odbavením, stejně jako pro všechny ostatní. Jsme tu dostatečně brzy a dostáváme jedno z vytoužených triček LBC, JUHU! Procházíme se po areálu akce a obdivujeme prkna, z nichž některá mají přes dva metry, na kterých chtějí lidé sjíždět hory. Mnoho výrobců sem přijelo s testovacím materiálem, ale my s Alexem se rozhodujeme pro prkna v naší obvyklé velikosti od Nideckeru. K testování tu ale nejsou jen prkna. V LBC je kompletní Powder Collective Penguin x PowderGuide, protože holky a kluci z Penguinu jsou nadšení snowboardisté a mají tady finále sezony!

Závod

Ale dost už o areálu závodu - pojďme na sjezdovku! Malá rozcvička před velkým závodem nám přijde rozumná. Na start závodu vyrážíme kolem 11. hodiny. Ráno nás Paul nasměroval na místo startu, které se nachází asi 300 metrů pod hřebenem Albony. Vzhledem k davu, který se tam již shromáždil a je vidět i z lanovky, to však nebylo potřeba. Postupně se shromažďuje stále více lidí a já se trochu bojím hromadného startu... Po napínavém intermezzu v podobě živé hudby a Kiwiho proslovu se rozjíždí kategorie LBC Masters (to jsou ti lidé s prkny, která jsou vyšší než my, což jsme obdivovali už ráno). Všechna prkna jsou uložena do sněhu a skupina se shromažďuje asi 50 metrů od nich. Na pokyn sprintujeme k prknům, snad si rychle najdeme to své, připneme se a vyrážíme. Vyhrává ten, kdo je dole první.

Do cíle přijíždím s jásotem, ne kvůli svému umístění, které stejně není důležité, ale v návalu adrenalinu a šťastný, že jsem dojel bez úhony. Pro všechny, kteří teď přemýšlejí, zda se příští rok zúčastnit: z mého popisu to vyznívá, jako by byl potenciál zranění vysoký... Pokud si však na startu dáte trochu na čas a sjedete s druhou polovinou, je to celé mnohem civilnější.

Alex startuje až po mně a já na ni čekám v cíli a fandím!

Pak je čas na oběd a první Aperol. Počasí je perfektní a my se proplétáme po areálu akce, obdivujeme prkna vystavená ve "snowboardovém muzeu" a klábosíme s různými vystavovateli. Dokonce se dostávám tak daleko, že testuju hardbooty u Splitpin.ch ... Jsem pozitivně překvapen, uvidíme, co bude příští zimu.

K závodu patří i předávání cen. Výsledky si můžete přečíst zde, nejsou až tak důležité. O to hezčí jsou speciální ceny, které se udělují. Byli tam ještě větší blázni než jezdci na dvoumetrových prknech! Snurfer a Aesmo jsou v těchto sněhových podmínkách rozhodně jiné kafe. Oceněni byli i nejmladší účastníci, kterým bylo hodně pod 10 let. Celkově to působí super neformálně: každý něco dostane a je rád, že tam je!

Pak je čas na oběd a první Aperol. V nejlepším počasí proplouváme areálem akce, obdivujeme prkna vystavená ve "Snowboardovém muzeu" a povídáme si s různými vystavovateli. Dokonce se dostávám tak daleko, že testuju hardbooty u Splitpin.ch ... Jsem pozitivně překvapen, uvidíme, co bude příští zimu.

K závodu patří i předávání cen. Výsledky si můžete přečíst zde, nejsou až tak důležité. O to hezčí jsou speciální ceny, které se udělují. Byli tam ještě větší blázni než jezdci na dvoumetrových prknech! Snurfer a Aesmo jsou v těchto sněhových podmínkách rozhodně jiné kafe. Oceněni byli i nejmladší účastníci, kterým bylo hodně pod 10 let. Celkově to působí super neformálně: každý něco dostane a je rád, že tam je!

Pak je čas na přestávku a odpočinek, než se večer opět sejdeme na speciálním vydání Freeride Film Festivalu. Po několika inspirativních a emotivních filmech pokračuje párty dlouho do noci.

A to bylo vše. Jeden den a přesto všechno, co jsem od snowboardového festivalu očekával! Moc děkuji místu konání Stuben a Paulovi a Muckovi za organizaci a Kiwimu za skvělé moderování!!!

Už se těšíme na příští rok, protože 3. dubna 2027 se to bude konat znovu!