Den 2: Freeride Advanced - túry s asistencí lanovky
V kurzu Freeride Advanced jsme kombinovali pohodlnou přepravu na horských lanovkách s krátkými výstupy, abychom v graubündenském backcountry vytvořili čerstvé linie. Navzdory dešti v údolí byly podmínky ve výšce opravdu dobré. Po několika teplých a mokrých dnech vyšlo slunce a na horách bylo trvale hodně pod nulou. Navíc na velmi přilnavém podkladu napadlo za předchozích 24 hodin 10 až 15 cm čerstvého sněhu. Nádherné podmínky pro den na horách!
Naší šestičlennou skupinu tvořil jeden lyžař a pět snowboardistů a průvodce Anselm, který byl také na lyžích. Vyjeli jsme třemi vleky Parsenn až na vrchol. Z té jízdy mé snowboardistické srdce poskočilo radostí! Čerstvý sníh se třpytil na slunci a v historické lanovce jsem měl pocit, že v Davosu opravdu cítím dlouhou tradici zimních sportů. Představil jsem si, jak se milovníci zimních sportů těšili na sjezd při výstupu před zhruba 80 lety, a skoro jsem pocítil lehkou nostalgii.
Po příjezdu na vrchol byly zkontrolovány všechny bezpečnostní aspekty, jako jsou lavinové vysílačky a terénní podmínky, než jsme se vydali západním směrem na první sjezd. Anselm zpočátku nebyl přesvědčen o sněhových podmínkách a několikrát nám připomněl, abychom začali den uvolněně a nejprve zkontrolovali sníh a terén. Po krátkém traverzu se však otevřela obrovská stěna s neustále se svažujícími krásnými sjezdy o výšce několika set metrů. Deset centimetrů čerstvého sněhu bylo jako stvořených pro dlouhé zatáčky.
Následujícím výstupem bylo 250 metrů. Anselm nám dal extra lekci v tip-top technice, protože jsme se v tom či onom místě stále trápili. Další sestup vedl po strmém a stinném svahu do dalšího kotle. Bohužel skupina na mě musela několik minut čekat, když jsem podruhé sjížděl nahoru. Moje kůže byly úplně zmrzlé, ale s pomocí škrabky a hřejivé síly slunce se nám je podařilo úspěšně odmrazit. Určitě si budu pamatovat, že je lepší mít kůže u těla, když si je člověk musí několikrát nasazovat a sundávat...
Po odlednění kůží jsme se vydali ještě 200 metrů nahoru na hřeben, odkud nás čekal závěrečný sestup do údolí do Klosters. Horní část byla výborná, ale velmi plochý sestup do údolí do Klostersu byl docela otrava. Déšť odvedl skvělou práci a všichni splitboardisté vědí, jak moc (nebo málo) se v tomto případě tlačí na hrany... Po malebném, ale dlouhém a zledovatělém sjezdu nás pořádně pálila lýtka.
Pokud jste si mysleli, že je to konec dne, nepočítali jste s Anselmem. Lanovka Gotschna nás vyvezla z Klostersu zpět do lyžařského areálu a my jsme pokračovali v hledání prašanových svahů, na které se dalo dostat, aniž bychom museli nahoru na kůži. Při závěrečném sjezdu směrem na Davos Wolfgang jsme našli několik měkkých sněhových polí v hlubších zastíněných oblastech. Jakmile jsme dorazili do vesnice a do vesnice konání akce, bylo o unavené, ale spokojené freeridery dobře postaráno těstovinami, chlebem a pitím. Výběr davoských pivních speciálů byl vynikající!
Když jsem večer mluvil s kolegou Alexem, který strávil den na kurzu "Splitboard Beginners", byl čerstvě zapálený oheň naprosto slyšet a vidět. Celý večer strávila prohlížením portálů s nabídkou použitých splitboardů a má chuť v tom pokračovat. To byl hlavně výsledek "neuvěřitelné atmosféry" ve skupině, super trpělivého a jednoduše vysvětlujícího horského vůdce Giana a velmi přátelského terénu pro začátečníky. Účastníkům byly nejprve vysvětleny a předvedeny základy techniky výstupu. Poté mohli pod dohledem samostatně cvičit a byli seznámeni se základními bezpečnostními tématy, jako je řízení rizik, nezbytné vybavení a zacházení s lavinovým vysílačem.
