Dávno nastal čas věnovat jeden z článků tohoto týdne tomu, co je zdaleka nejdůležitějším vybavením na horách: Náš mozek. Je to orgán, který nás nejvíce odlišuje od ostatních obratlovců, důvod, proč se samice našeho druhu musely tolik trápit, aby nás všechny přivedly na svět, základ našeho chování a naší osobnosti a nakonec i důvod, proč vůbec jezdíme freeride.
100 bilionů nervových buněk, 180'000 kilometrů spojů, 0,15 kvadrilionu obvodů, 2 % hmotnosti našeho těla, největší buňky delší než metr, nejmenší menší než setina milimetru - to je jen několik rozmanitých, působivých holých čísel. Obvykle si však neuvědomujeme, čeho všeho je náš centrální nervový systém schopen. Umožňuje nám nejen jít do hor, ale také tam přežít - v drsném prostředí, kterému se lidé, narození na západním pobřeží Afriky, dokážou přizpůsobit především vzorci chování, aby se s ním dokázali vyrovnat. A to zdaleka není všechno.
Logické myšlení nám umožňuje naplánovat si cestu do hor, zpracované smyslové vjemy nám umožňují prožívat horský svět, emoce nám umožňují užívat si prožitého, instinkty nám umožňují jednat bleskově, vrozené a naučené reakce nám umožňují trénovat sport a paměť zajišťuje, že si prožité okamžiky uchováme navždy. Naše šedá kůra mozková vlastně dělá všechno a ta trocha rozdílu, kterou dělá ostatní materiál, je mnohem menší než špička ledovce. Protože to by bylo 10 procent. Pokud je toho náš mozek schopen, můžeme nějak zvládnout, co potřebujeme. Ano, a pokud ne, žádný materiál na světě nám nepomůže.
Několik pohledů na náš mozek v celé jeho kráse - jak ho vidí neurobiolog
A zejména při vážných horských sportech má mozek zásadní funkci, protože na tom, zda náš mozek má potřebné schopnosti a dovednosti, závisí nejen zábava a radost z prožitku, ale i naše vlastní bezpečnost a životy nás a našich společníků. A pokud ne, pak je vhodné vylepšení obvykle jednoduché, levné a lze ho provést i doma. Neexistuje tedy žádná výmluva, proč svůj mozek neaktualizovat.
