Budík neurvale zazvoní, aby nás probudil z polospánku. Displej ukazuje pět hodin, ale my nemůžeme otravné zvonění ignorovat - naším úkolem je přece lyžování v hlubokém sněhu! To znamená vstát brzy a stihnout první vlek. A cesta je dnes opět dlouhá: cílem je Valais.
Silné sněžení v okolí Curychu a později i u Ženevského jezera zabránilo brzkému startu. Přesto nás věštec PowderGuide telefonicky kontaktuje, vyrážíme do stejné destinace a vlek se má kvůli odstřelu lavin otevřít až později. Jen tak tak se dostaneme k lanovce v 10 hodin, ale vidíme pana Powderoracle, jak s hlasitými výkřiky radosti střílí fotogenickou linku lanovky jako první (!). Ach ano, tohle bude určitě dobrý den, přestože téměř všichni milovníci zimních sportů tady ve Valais jsou teď venku na tlustých freeridových lyžích a hledají nedotčené kousky prašanu.
Naneštěstí se s panem PowderAlarmem setkáváme jen v hustém sněžení na pivo po práci. Koneckonců jsme předtím měli sami co dělat. Sníh je tu příjemně hluboký. Záběry obličeje se dělají při každém těžším oblouku, jinak letíme po sjezdovce na lyžích o něco rychleji než den předtím na Arlbergu. Sníh se tu dobře usadil a navzdory obrovskému množství čerstvého sněhu něco přes metr se lavinová situace v chráněné kotlině zdá být relativně příznivá. Marc "Hardouw" Hartinger se ve své mladické nerozvážnosti vrhá dolů po prasklém kmeni stromu, Claus udělá několik stejně mladických otoček ve vycházejícím slunci a my už stojíme na parkovišti s ostatními lovci prašanu a u piva po práci si připíjíme na druhý úspěšný den v řadě.
Den 3: Hluboko ve Valais a čekání na slunce
Zajíždíme hlouběji do Valais, protože nás pan meteorolog upozornil, že tady na hlavním alpském hřebeni se to pravděpodobně rychle otevře a že bychom díky metru čerstvého sněhu měli najít ještě dost sněhu. Bohužel v tomto bodě musíme naše věštce počasí trochu zkritizovat, protože slunce se objevilo až odpoledne a do té doby jsme v mrazivých teplotách několikrát málem umrzli.
Naší náladě to však neubralo a my jsme si užívali kulinářské speciality, které Valais nabízí. Horká čokoláda a spousta voňavých sýrů nám vykouzlily úsměv na tváři. V mrazu venku si dopřáváme několik uvolněnějších prvních řádků, protože dnes, ve všední den těsně před Vánoci, tu není zrovna rušno. Stres na prášek je tu rozhodně cizím pojmem, a to nejen proto, že ve Valais málokdo mluví německy nebo dokonce anglicky.
