Skialpinismus je nakažlivý

"Rád!"

Protože téma se zdálo být jasné. Důsledky byly v mé mysli jasné a letní rozhovory s představiteli lyžařského výrobního průmyslu mé domněnky podporovaly.

Poté se dny zkrátily, večery ochladily, jezera zchladla, prsty při výstupu byly lepkavější a vrcholy osamělejší. A najednou mi už nebylo tak jasné, jak tyto nové společenské podmínky, které nám jako společnosti tolik mění život, budou formovat lyžařskou turistiku?

Na první pohled se mi zdálo logické, že lyžování bude mít tendenci vzdalovat se od přeplněných sjezdovek a mosh-pitů zimní turistiky - apres-ski chat a front na vleky. Lidé budou hrdě básnit o příležitostech spojených s "ústupem k tomu podstatnému", "útěkem z křeččího kola", "konfrontací se sebou samým" a především "hledáním klidu a pohody" a mohou si před tyto důvody dát prakticky i hashtag.

Ale bude tomu tak skutečně?"

Ano, samozřejmě. Počet lyžařských turistů se bude zvyšovat, jak už dokázalo horské léto 2020. Než se ale na "Skialpinismus v apokalyptické zimě 20/21" podívám osobně, zamyslel jsem se nad tím, proč ho vlastně dělám tak rád

Buďte ohleduplní

"Co to má společného s korunou, Škrobáre?", ptá se čtenář možná nejpozději teď. Stejně jako skialpinismus, i corona vyžaduje společenské chování, které je založeno na ohleduplnosti k ostatním.

Mnoho lidí se do skialpinismu pustí proto, že hashtagové důvody zmíněné na začátku jsou nejen klišé, ale odpovídají i realitě. Skialpinismus je jednou z nejkrásnějších aktivit pro mysl i tělo. Několik lidí se však - možná i kvůli koronaviru - pustí do skialpinismu, aby našli svou individualitu a "osobní svobodu", a budou tak hlasitě ignorovat společenská pravidla ohleduplnosti, která pandemie nutně vyžaduje. Ten, kdo považuje absolutní naplnění vlastních potřeb za mnohem důležitější v každodenním životě než ohleduplnost k bližním, se snad nebude na skialpové scéně cítit dobře.

Ve skialpové turistice existují samoregulační prvky, které lidem umožňují být sami a udržovat si odstup od davů. Jedním z nich je nezbytná technika, která je předpokladem pro výstup a především sjezd, a druhým, a obvykle důležitějším, jsou dovednosti v oblasti řízení rizik ve vysokohorském terénu a plánování túry. Obojí vyžaduje roky nikdy nekončícího procesu učení. Motivace je však stejná jak pro začátečníky, tak pro profesionály, a to by mělo platit i pro toleranci.

Pozitivní aspekty ohleduplného chování ve skialpinismu bychom si měli vzít s sebou při řešení pandemie.

Stefan a horská stanice nabízejí přátelské nebo rodinné tábory pro začátečníky ve skialpinismu, kde stačí rozšířit vlastní korunovou bublinu o průvodce.

Text původně vyšel na Sport Aktivu.