Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Sněhová bouře

SchneeGestöber 1 2017/18 | Zásadní rozdíly

Nová zima, nové přehrabování

16. 11. 2017
Lukas Ruetz
Zima je tady, sníh také a sněhové vločky se vrátily ze svého sněhového profilu v Západních Alpách i na klávesnici. S odkazem na sloupky SchneeGestöber z minulé sezóny připomínáme některé pojmy, které se v nich pravidelně objevují.

Především pro naše nové čtenáře: Ve sněhové nadílce se neprohrabáváme jen sněhem... Prioritou budou aktuálně pozorovatelné procesy ve vývoji sněhové pokrývky a jejich vliv na lavinové nebezpečí, ilustrované sněhovými profily a jejich interpretací. Často půjdeme k jádru věci pomocí modelování a extrémních zjednodušení nebo hyperbolického jazyka, abychom se více zaměřili na podstatné věci. Ojediněle se podíváme i na další oddělení Winter a Brettlrutschen. Na konci každé sněhové nadílky najdeme mnemotechnickou frázi - snadno zapamatovatelnou.

V letošním roce využijeme mnohé pojmy z loňské sněhové nadílky jako základ a zasadíme je do vhodného rámce, tzv. podstatných rozlišení: Základní rozlišení pro přežití vychází z empirických hodnot, které ukazují, které pojmy často vědomě nevnímáme a nelze je rozlišit ani definovat. Některá z těchto slov se pravidelně objevují ve zprávách o hospodaření, jiná se tam nedočtete, ale bez jejich pochopení není možné informace ve zprávě o hospodaření pochopit a použít.

Znalosti - zkušenosti

Explicitně rozlišujeme znalosti a zkušenosti. Znalosti nenahrazují zkušenosti a zkušenosti nenahrazují znalosti. Nejen v oblasti sněhové a lavinové vědy. Poslední tři zimy nám to ukázaly například ve východních Alpách: Pokud jde o problém starého sněhu, je vysoká úroveň zkušeností téměř k ničemu, pokud nemáte solidní základní znalostní základnu.

Stupeň nebezpečí - stupeň nebezpečí

Tři není totéž co tři, dva není totéž co dva. Stupeň nebezpečí pouze popisuje celkovou situaci. Je to průměrná hodnota z lavinového nebezpečí na všech svazích všech expozic v daném výškovém pásmu. Při jedničce a stejném stupni lavinového nebezpečí je možné, že svahy v jižním sektoru (= expozice západ až jih až východ) jsou vysoce nebezpečné, např. při jarní situaci. Stejný stupeň nebezpečí zahrnuje i situaci, kdy svahy v severním sektoru (= expozice západ přes sever na východ) jsou snadno spustitelné kvůli slabým vrstvám starého sněhu, ale jižní sektor je bezpečný. Stejný stupeň nebezpečí, ale zcela jiné oblasti jsou bezpečné nebo nebezpečné! Vždy záleží na rozložení a spouštěcí připravenosti nebezpečných míst. Stupeň je pouze shrnuje a sám o sobě je stejně užitečný jako turistické lyže bez lyží.

Skrytá znamení nebezpečí - zjevná znamení nebezpečí

Snadno rozpoznatelné jsou například odkryté sněhové závěje, klouzavá sněhová ústí, promáčení sněhové pokrývky nebo množství čerstvého sněhu. Obtížněji rozpoznatelné jsou problémy se starým sněhem, tj. slabé vrstvy v rámci sněhové pokrývky, ale také zasněžené závěje. Ty jsou jen občas úslužné a vydávají sedavé zvuky nebo praskliny. Ne každé nebezpečí je v terénu vidět! Slabé vrstvy ve starém sněhu lze často rozpoznat pouze pozorným čtením situační zprávy nebo bulletinu. Ostatní nebezpečí lze samozřejmě rozpoznat i tam, ale v terénu je každý rozpozná mnohem snáze.

Lavinové časy - lavinové lokality

Ústřední otázka v osobním lavinovém managementu je obvykle spojena s prostorovou dimenzí. Ta zní: "Kde mohu spustit co?". Pokud se stabilita sněhové pokrývky v den túry masivně mění, přidává se časový rozměr: "Kdy mohu spustit kde a co?". S tím se setkáváme především v jarní situaci, ale také při sněžení, dešti nebo trvalé větrné činnosti.

Velký rozsah - malý rozsah

Jaký je rozsah lavinového problému? Nacházejí se nebezpečná místa pouze na konkrétních svazích v jedné expozici v určité oblasti, nebo jsou rozptýlena po celé zemi v širokém výškovém rozpětí a expozicích? V druhém případě, a zde opět narážka na starý problém se sněhem, se nelze vyhnout obrannému chování a vyhýbání se postiženým oblastem.

vázaný sníh - nevázaný sníh

Vázaný sníh může vytvářet deskové laviny. Nevázaný sníh pouze laviny z volného sněhu. Prachový sníh může být vázaný i nevázaný. Deskové laviny se proto mohou vyskytnout i na příležitostných, prachových prašanových svazích, které se nám jeví jako nadýchané. Tyto laviny se označují jako "měkké sněhové desky".

Lámání - klouzání

Sněhovou pokrývku si můžeme představit jako kus ledu se vzduchovými kapsami. Krystaly mají vazby a drží pohromadě, někdy lépe, někdy hůře, ale jsou navzájem propojeny. Aby se spustila sněhová deska, musí se hrouda ledu někde rozpadnout. To může být způsobeno zatížením vlastní vahou (samovolná lavina) nebo vnějším zatížením, tj. člověkem. Pokud se hrouda někde zlomila, obvykle ve vrstvě, kde vazby mezi nimi nejsou vzhledem ke krystalové struktuře příliš pevné (slabé vrstvy), pak se část nad zlomem sesune jako sněhová deska, pokud je svah dostatečně strmý. K tomu dochází od sklonu svahu zhruba 30°, odtud je tření menší než síly, které ženou svah dolů. Klouzavé sněhové laviny však zlom před sesunutím nevyžadují, protože sněhová pokrývka "pouze" klouže po zemi, takže je nelze spustit - nemožné! - a je téměř nemožné odhadnout, zda a kdy spadne. Zlom tedy potřebujeme pro deskovou lavinu, ale ne pro klouzavou sněhovou lavinu.

Křehký - plast

Každý si ještě dokáže představit, co je to křehký plast. Sníh je led. Ledoví lezci mezi námi to vědí: Čím je větší zima, tím je led křehčí. Co znamená křehký? Křehký materiál se snadněji láme. Deskové laviny jsou způsobeny zlomy ve struktuře sněhu. Sníh je také tím křehčí, čím je chladnější. Rozdíl mezi křehkým a méně křehkým sněhem poznáme všichni v každodenním životě: Když mrzne, praská pod podrážkami při každém kroku. Pro nás na horách to především znamená, že závěje sněhu jsou tím náchylnější k uvolňování, čím je větší zima. Přesto byste se vždy měli držet dál od čerstvých sněhových balíčků. Je to proto, že je potřeba čas, aby krystalky získaly potřebnou kvalitu spojení, aby je my lidé již nemohli narušit. Nízké teploty však ochotu k narušení neustále zvyšují, což znamená, že s každým stupněm, o který se čerstvý ujetý sníh ochladí, se ještě snadněji rozpadá. Chlad nejenže činí ujetý sníh křehčím, tj. snadněji narušitelným, ale především jej činí narušitelným po delší dobu, protože vazba se vlivem chladu déle upevňuje. Se studenými prsty funguje pohyb pouze zpomaleně. Pokud je teplota sněhu 0 °C nebo těsně pod ní - tedy na jeho poměry velmi teplá - a vytvoří se sněhová vrstva, je méně připravená k uvolnění i v čerstvém stavu a rychle se tak stane. V důsledku vysoké teploty reaguje plastičtěji. Plastický znamená, že se deformuje vnějším nárazem a v této podobě zůstává i poté. Křehký znamená, že se rozpadne dříve, než se může deformovat.

"Superbezpečný" - "Supernebezpečný" & stav mezi nimi

Nebezpečnost lavin ve skutečnosti nezná hranice ani kategorizace. Je kontinuální. Náš systém "lavinového varování" a "lavinové manipulace" vychází ze stupňů nebezpečí způsobených lidským faktorem. Ty se v určitých ohledech osvědčily a v určitých ohledech nám způsobují velké problémy, zejména u stupňů 2 a 3. Všimněte si také, prosím, nyní de facto stupně nebezpečí "3+". Je důležité v našich myslích rozlišovat: existují situace, kdy můžeme předpokládat velmi bezpečné podmínky. To neznamená, že není možné spustit lavinu, ale pravděpodobnost je velmi nízká: potřebné zatížení je poměrně vysoké, nebezpečná místa téměř neexistují. Pak jsou situace, kdy je spuštění laviny velmi pravděpodobné, dokonce je považováno za možné na většině svahů. A pak existuje nekonečné množství situací mezi nimi: A právě nyní existuje několik nebo možná jen několik málo svahů, kde lze lavinu snadno spustit, a vedle nich existuje mnoho svahů, kde je spuštění laviny považováno za stěží možné.

Snadno zvládnutelné - obtížně zvládnutelné

Rozlišení mezi situacemi od velmi bezpečných až po extrémně nebezpečné nás přivádí k řešení jednotlivých situací: Situace, které jsou snadno zvládnutelné, tj. takové, v nichž lze rozhodovat jednoduše a s méně složitými úvahami, se nacházejí na dvou krajních bodech: V našem systému se jedná o stupně nebezpečí Nízký - 1, Velký - 4 a Velmi velký - 5. Ve stupni nebezpečí "Nízký 1" je jen velmi málo nebezpečných míst, kde je považováno za možné, že by se lavina mohla spustit. Z větší části se můžete na túře obávat jiných problémů. Často si musíte dávat pozor, abyste nespadli na tvrdý sníh. Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti spontánních lavin - tj. lavin, které se spustí samy od sebe a nevyžadují vnější spouštěč - se stalo běžnou praxí neopouštět zajištěný terén při stupni nebezpečí "velký 4". Proto je také lze velmi snadno zvládnout: prostřednictvím kritéria "úplné opuštění".

Situace mezi nimi jsou obtížně zvládnutelné; ty jsou v našem systému popsány stupni nebezpečí "mírný 2" a "značný 3". Zde je pravděpodobnost spuštění laviny rozložena v terénu jako víceméně uspořádaný mozaikový koberec: Jsou místa, kde je spuštění laviny snadné, místa, kde je spuštění laviny obtížnější, a místa, kde je spuštění laviny považováno za nepravděpodobné. Tato situace je nejobtížněji zvládnutelná. Úplné opuštění dne v terénu je zřídkakdy zvolenou možností. Částečné zřeknutí se určitých oblastí, ploch, nadmořských výšek, expozic & svahů je nyní zvoleným prostředkem. Ty lze explicitně vyčíst ze situační zprávy. V některých případech je může lavinový výstražný systém poměrně přesně zúžit, např. na přesné výškové pásmo pro problém se starým sněhem. V některých případech je lze lokalizovat jen přibližně. Oblasti, kde je třeba být opatrnější nebo se jim vyhýbat, jsou více či méně známé. Čáry v situační zprávě nemusíme interpretovat subjektivně, ale spíše je brát tak, jak jsou napsány, a realizovat je v terénu. To znamená např: V případě problému se starým sněhem v nejlepším případě do dané oblasti vůbec nejezdit, a pokud ano, projevovat maximálně defenzivní chování, v případě problému se závějemi se vyhnout rozpoznatelným závějím, nebo být v klasické jarní situaci brzy doma.

Schneestöberer vám přeje zimu plnou zážitků a bez nehod!

Poznámka: Uvědomit si, které situace zvládnete snadno a kdy je naopak obtížnější praktikovat správné lavinové řízení, je velkým krokem vpřed ve vašem osobním rozvoji s ohledem na zvládání lavinových rizik.

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře