Stavební analogie vždy pomáhají z hlediska pochopení
V souvislosti s řízením lavinových rizik si dnes téměř každý montuje vlastní ševcovské dílo podle sněhového tlampače - ale málokdo je vyučený švec nebo tesař. A návod k obsluze (odpovídající metodám snižování rizik) při montáži nábytku Ikea v praxi skutečně nikdo nepoužívá. Dobře to funguje při problémech se závějemi a mokrým sněhem (noční stolky), méně dobře při problémech s novým sněhem (komody) a téměř vůbec při problémech se starým sněhem (vestavěné kuchyňské spotřebiče).
Jak již bylo uvedeno výše, žijeme v roce 2017 - jaký je tedy nejběžnější nebo nejrozšířenější způsob řízení lavinových rizik? 3x3, stop nebo go, w3 - nebo prostě zůstáváte doma až do konce února a pak teprve ráno vyrazíte na túru? Třeba na tréninkové túry, lavinové kurzy nebo túry Alpského klubu. Na soukromém lyžařském zájezdu to však je a zůstane amatérská řemeslná práce, tedy chaotické šroubování dodaných dílů a dílů z vlastní stavebnice, ovšem bez přiloženého, a tedy snadno dostupného montážního návodu. Do lavinového managementu v zimních horách se začleňuje to, co jste se řádně naučili nebo někde viděli a hned pochopili, případně byli schopni pochopit a aplikovat (také se tomu říká "jednodenní kurz se spoustou solidně vyložených zkušeností") nebo jste to třeba slyšeli vysvětlovat od švagrova kamaráda.
