Říše divů, Utopie, Oz, Valhalla
Wikipedia: "Fiktivní vesmír je fiktivní realita, která se ve větší či menší míře liší od skutečnosti. [...] kde jsou pozastaveny přírodní zákony." Práškový svět internetu je podle sněhuláka částečně takovou fikcí. Zvlášť když procházíte svůj kanál na Facebooku nebo Instagramu. Čím více emocí obrázky vyvolávají, tím větší je pravděpodobnost, že na ně někdo klikne a především jim dá lajky, srdíčka nebo udivené smajlíky, a tím se budou šířit dál. Jde o emoce, ať už pozitivně, nebo negativně spojené: čím krásnější prašan, tím více lajků a čím větší lavina, tím více lajků.
Realitě, která jen velmi zřídka vynáší na světlo oba případy, tj. obvykle poskytuje střední až špatnou kvalitu sněhu se "středním" lavinovým nebezpečím, se věnuje jen málo pozornosti. A je to tak správně: většinu lidí už nezajímá to, na co jsou zvyklí. Stejně jako u mnoha jiných dlouholetých vztahů - a mnozí z nás, Ullrových žáků, ho mají i ke sněhu a lyžování. Kdyby se stále objevovaly obrovské laviny nebo dokonalé prašanové podmínky, pravděpodobně by se stejný "Ohhhhhhh" efekt dostavil, kdyby převládaly bezpečné podmínky s rozsáhlým rozbitým sněhem.
Stejně jako u efektu sněhové koule znamená větší počet lajků u mimořádných věcí, že se zveřejňují jen ty "mimořádné události" - protože je všichni chtějí vidět. Málokdo si však uvědomuje, že obvykle přítomná realita je již sama o sobě mimořádná - pokud se podíváte pozorně. Každá situace, každý švih, každá túra je jedinečná se zvláštními podmínkami a je zajímavá sama o sobě. To však vyžaduje schopnost číst, určitý zájem o přírodu a trochu více času než na čistě emocionální obsah.
