Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Sněhová bouře

SchneeGestöber 19 2016/17 | Svět prašanu na sněhu

Sebekontrola: Žijete v realitě?

09. 03. 2017
Lukas Ruetz
Na dobrém prašanu se lyžuje jen jednou nebo dvakrát za sezónu. Součástí toho je i nošení lyží. Skutečná turistická sezóna je na jaře.

Říše divů, Utopie, Oz, Valhalla

Wikipedia: "Fiktivní vesmír je fiktivní realita, která se ve větší či menší míře liší od skutečnosti. [...] kde jsou pozastaveny přírodní zákony." Práškový svět internetu je podle sněhuláka částečně takovou fikcí. Zvlášť když procházíte svůj kanál na Facebooku nebo Instagramu. Čím více emocí obrázky vyvolávají, tím větší je pravděpodobnost, že na ně někdo klikne a především jim dá lajky, srdíčka nebo udivené smajlíky, a tím se budou šířit dál. Jde o emoce, ať už pozitivně, nebo negativně spojené: čím krásnější prašan, tím více lajků a čím větší lavina, tím více lajků.

Realitě, která jen velmi zřídka vynáší na světlo oba případy, tj. obvykle poskytuje střední až špatnou kvalitu sněhu se "středním" lavinovým nebezpečím, se věnuje jen málo pozornosti. A je to tak správně: většinu lidí už nezajímá to, na co jsou zvyklí. Stejně jako u mnoha jiných dlouholetých vztahů - a mnozí z nás, Ullrových žáků, ho mají i ke sněhu a lyžování. Kdyby se stále objevovaly obrovské laviny nebo dokonalé prašanové podmínky, pravděpodobně by se stejný "Ohhhhhhh" efekt dostavil, kdyby převládaly bezpečné podmínky s rozsáhlým rozbitým sněhem.

Stejně jako u efektu sněhové koule znamená větší počet lajků u mimořádných věcí, že se zveřejňují jen ty "mimořádné události" - protože je všichni chtějí vidět. Málokdo si však uvědomuje, že obvykle přítomná realita je již sama o sobě mimořádná - pokud se podíváte pozorně. Každá situace, každý švih, každá túra je jedinečná se zvláštními podmínkami a je zajímavá sama o sobě. To však vyžaduje schopnost číst, určitý zájem o přírodu a trochu více času než na čistě emocionální obsah.

Tento efekt zpětné vazby znamená, že na internetu jsou zveřejňovány nebo speciálně vytvářeny téměř jen divoké, bláznivé a bláznivé záběry a různé stránky, jako je soukromý blog sněhového přehrabovače, generují nové návštěvníky. Přejezd hřebene s kamerou na helmě je docela něco - díky objektivu typu rybí oko se svahy vlevo a vpravo od hřebene ohýbají ještě více dolů a hřeben se zdá být ještě více exponovaný. Málokdo však ví, že nejnovější generace kamer GoPro má takzvaný "Superview" - ten ještě více rozšiřuje úhel záběru a zkresluje obraz. Výstup na hřeben pak vypadá ještě velkolepěji. S tímto režimem kamery pracují i sportovní velikáni, jako je Kilian Jornet. Pokud si pak s sebou vezmete cepín a mačky, třeba bez reálného využití, a vylezete na horu s nadmořskou výškou přes 3000 metrů a známým jménem - zásah na Facebooku je předem naprogramován. Ustálená základna návštěvníků, kteří stránky navštěvují pouze kvůli jejich kvalitnímu obsahu - pokud vůbec něco "kvalitního" poskytují (kromě úpravy fotografií a videa) - by bez takové návštěvnosti byla poměrně malá.

Zpět ke sněhu...

Petr Pan v Zemi Nezemi

Petr Pan ztělesňuje nevinnost dětství, touhu po imaginárních dobrodružstvích, bez obav a pochopení pro reálná nebezpečí. Zatímco všechny ostatní děti nakonec tento svět plný zážitků opustí a vyrostou, Petr Pan nikdy nedospěje a nezmění se. V odborném žargonu se toto dětské chování dospělého člověka označuje jako "infantilita". Stejně jako Petr Pan v Zemi Nezemi se i my občas pohybujeme v zasněženém světě internetu. Ne snad ve smyslu lavin, ale spíše ve smyslu reálného povědomí o množství a kvalitě sněhu. Protože ten je v každé sezóně dobrý jen několik dní:

Realita v Alpách

Především v terénu není dostatek sněhu pro dobré zatáčky. Jakmile je ho dostatek, je špatný sníh kvůli větru nebo břečka kvůli teplu. Alpy mají své roční srážkové minimum mezi listopadem a únorem. Naproti tomu v některých částech Severní Ameriky jsou velmi suchá léta a zimy s vysokými srážkami. Intenzivní sněžení ve vysokých zimách je téměř vždy doprovázeno bouřlivým větrem. Ve vyšších polohách omezuje riziko lavin možnost dobrých prašanových oblouků a v nižších nadmořských výškách často chybí sněhový podklad. Většinou je lavinová situace při přesně takovém množství čerstvého sněhu, které by umožnilo nejlepší oblouky, tak vysoká, že se nedá pořádně využít.

Dobrý prachový sníh se nejčastěji vyskytuje v březnu a dubnu na strmějších, vysoko položených zastíněných svazích:

Na horách je nyní ustálený podklad, lavinové nebezpečí se většinou uklidnilo, srážky jsou často poměrně intenzivní, protože se na nich často podílí konvektivní složka.

Ale také máme v zimě mnohem častěji použitelné horské počasí než na americkém západním pobřeží. Chtěli byste raději prašan v bílé tmě, nebo jasné slunce s horším sněhem?

V tomto smyslu se touring málokdy vyznačuje dobrým sněhem a skvělými sjezdy. Jde o celkový zážitek.

Poznámka: To, co je nám prezentováno na internetu, můžeme ovlivnit vlastní pozorností.

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře