Žiji v Davosu již několik let, sleduji celkový vývoj a vyměňuji si názory s hosty i místními obyvateli:
Davos/Klosters, samozvaný "průkopník zimní turistiky od roku 1864/65" ... kde Pischa kdysi zřejmě "nebyla hezčí", kdy si dovolenou v tomto krásném regionu mohly dovolit nejen velmi dobře situované rodiny.
O uznání a úctě ke starým průkopníkům nemůže být řeč. Na krásně zpracované pionýrské domovské stránce se o žádném z lyžařských areálů destinace (Pischa, Madrisa, Schatzalp, Rinerhorn) nedočtete ani slovo - zvýrazněny jsou pouze Parsenn a Jakobshorn, které jsou nejvýnosnější. Nejnovější příspěvek je celý věnován Überbergu Jakobshorn, kde nová velkolepá lanovka nyní přepravuje 100 osob najednou do prostřední stanice. Tam se mohou postavit na nohy, protože stará lanovka je odtud všechny nevyveze, ledaže by jim v nové sedačkové lanovce bez kapoty vyfoukaly vlasy z hlavy.
Horské dráhy a destinace jsou rády za zpětnou vazbu, protože vytvořily speciální web (mimochodem s velmi zajímavými nápady a vyjádřeními).
Je mnou nastíněný a kritizovaný vývoj příliš jednostranný nebo zobecnitelný? A kde je současná průkopnická práce a zachování starých hodnot? Je opravdu nejlepší pást se na trhu a zapomínat zasévat nová semena pro budoucí generace? Na základě současné situace v Davosu/Klostersu ukazuji vývoj, který rozhodně není rozpoznatelný jen zde nebo ve Švýcarsku obecně, ale přesahuje i hranice země.
