SpotCheck | Freeride Ankogel

Freeridový víkend s přespáním v chatě v nám neznámé oblasti byl plánem výletu na jaře loňského roku; a pár metrů stoupání pro spoustu sjezdové zábavy. Po zimách s malým množstvím sněhu ve východních Alpách bylo letos konečně všude hodně sněhu, a to i v severních Korutanech na jižní straně Hohe Tauern. Zde, uprostřed malého lyžařského areálu, se nachází Hannoverhaus Německého alpského klubu: ve výšce 2 500 metrů, vysoko nad Mallnitz, jste první den poslední, kdo za sebou nechává prašan, a druhý den první na cestě na Ankogel.

Naše túra začíná poněkud neobvykle: ze stinné severní strany Vysokých Taur nedaleko módního lyžařského střediska Bad Gastein spěcháme vlakem temným tunelem ("Taurským zámkem") z Böcksteinu přes hlavní alpský hřeben na jižní stranu - ze Salcburska do Korutan. V kupé osobního vlaku už to hučí očekáváním prašanového dne. "Na severní straně je skvělý prašan, bude to skvělý den," říká v polovině tunelu své skupině mladá freeriderka z Bad Gasteinu. Pozorně posloucháme její vyprávění o zážitcích ze včerejšího výletu. Pohled na asi dvacet dvojic freeriderů a jejich pilotů v nás však vyvolává mírnou úzkost.

Při výstupu zaujme nejen nádherné panorama Hochalmspitze, ale také otevřené jižní svahy ve velké kotlině. Nemáme žádný stres, a tak se vydáváme k Hannoverhausu a odlehčujeme si batohy. "Zahřát se můžete u našich sjezdovek hned pod sluneční terasou," říká nám u espressa majitel chaty Chris. Sotva se to řekne, už je hotovo: vydáváme se na jih po hřebeni kolem Alter Hannoverhaus - malé dřevěné chaty přímo na hřebeni - a na několika místech nacházíme malé žleby a otevřené svahy, které nás vyvedou o více než 300 výškových metrů zpět ke střední stanici.

Dlouhé sjezdy nás čekají v "Hintere Lucke": přímo nad horní stanicí přecházíme na západ pod jižními stěnami k horní stanici lanovky T-bar a pod Ebeneckscharte. Odtud se před námi otevírá 500 pěkných metrů sjezdu po širokém jižním svahu: spousta prostoru a hodně hravého terénu s přepady, římsami a širokými svahy. Navzdory skvělému počasí a sobotě jsme téměř jediní freerideři a pokaždé si vedle trati z předchozího sjezdu vytvoříme vlastní novou stopu. Už si připadáme jako malí korutanští králové!

Z jihu na sever - překročení hranice v prašanu

Stále bylo dost místa na vlastní tratě, ale odpoledne nás to táhlo na stinné svahy. Přece jenom slunce teď trochu ztěžklo prašanem. Nad horní stanicí lanovky T-bar jsme se vyškrábali na kůži a vystoupali 150 metrů na jasně rozpoznatelnou Ebeneckscharte. Jsme trochu zmateni tím, že do sedla ještě nikdo neudělal stopy a že my máme být zřejmě první. Ze sedla se nám před očima otevírá obrovský "Knallkar". Orámováno ledovými severními stěnami se bez přestávky táhne 1 000 výškových metrů nevyšlapaných strmých severních svahů až do údolí Anlauftal. Zbývajících 400 výškových metrů překonáme po lesní cestě zpět do Böcksteinu. Slunce už si razí cestu do stinného údolí.

Potlačení a spokojení se opět vydáváme známým vláčkem přes hory, nahoru miniaturní lanovkou La Grave a nacházíme si místo na sluneční terase u Hannoverhausu - tam, kde to dnes ráno všechno začalo "výběhem na chatu".

Zpět do prázdného lyžařského areálu

Na hory se tak pomalu vrací klid a pohoda. Sluneční terasa byla až do 17 hodin stále plná denních lyžařů. Ti se však v určitém okamžiku musí vrátit zpět do údolí, do svých penzionů nebo k autu. Přejeme dámám a pánům hodně štěstí na 1 200 metrů dlouhý sjezd po kluzké sjezdovce, zatímco my líně zůstáváme sedět na našem nyní již téměř soukromém lehátku ve výšce 2 565 metrů. Podruhé si připadáme jako malí korutanští králové: v okolí nikdo jiný není, sjezdovky jsou prázdné a gondola stojí. Slunce pomalu mizí někde za Dolomity nebo za hlavním hřebenem Taur a my rozjímáme o svých dnešních stopách, dokud nás přátelští hostitelé chaty Chris a Elisabeth nezavolají na zaslouženou večeři.

Poslední bude první

Jedna věc je jasná: tady nahoře sedíte na prvotřídním luxusním pólu. Ještě než ostatní aspiranti na Ankogel v údolí vytáhnou lyže z auta, vy už snídáte a jste první na cestě k Ankogelu. Teoreticky to tak určitě je. Předpokladem však je, že se nenecháte odradit od skutečného plánu snídaňovým bufetem s panoramatickým výhledem - jako se to stalo nám.

Informace o freeridovém areálu Ankogel

Malý lyžařský areál nabízí mnohem více než jen jednu lanovku a vlek: potenciál se skrývá mimo sjezdovky. Přímo v lyžařském areálu se nachází několik obohacujících sjezdovek a několik velkých sjezdovek na sever do údolí Anlauftal. Díky krátkému vlakovému spojení (10 minut) a přímému spojení skibusem se můžete rychle vrátit zpět do lyžařské oblasti.

Sjezd z Ankogelu je bezpochyby jednou z nejlepších freeridových tratí ve východních Alpách. Několik metrů stoupání, 1 800 metrů sjezdu, nějaká ta alpská výzva na hřebeni a divoká alpská kulisa jako stálý společník: vzácně dokonalý celkový balíček pro freeridera, který rád jezdí.

Jak se tam dostat

Pohodlně se tam dostanete vlakem ze severu (přímo ze Salcburku, jednou přestup z Mnichova). Případně můžete zaparkovat auto v Böcksteinu a přestoupit na vlak.

Důležitá je trocha času: vlaky z Böcksteinu do Mallnitz jezdí bohužel jen každou hodinu (vždy ve 20 hodin). Proto přizpůsobte svůj sestup do údolí Anlauftal časům vlaků, abyste se vyhnuli dlouhému čekání.

Základna

Útulný Hannoverhaus se nachází pouhých 100 metrů pod horní stanicí lanovky Ankogel. Můžete si zde proto hned první den odložit své vybavení (mačky, kamaše, kůže, spacák na chatu atd.) a vyrazit s lehkým batohem. Skvělá věc na přenocování v chatě: druhý den ráno můžete jako první vyrazit do prašanu pod chatou nebo se vydat směrem k Ankogelu.

Všechny informace o ubytování a rezervacích najdete na www.hannoverhaus-ankogelgruppe.at

Tipy na výlet:

Volnočasová túra na Ankogel

Mapy a průvodci:

Alpenvereinskarte 44 Ankogel-Hochalmspitze

Volnočasová mapa Hohe Tauern

Ski průvodce Panico "Hohe Tauern"