Na sníh chudá zima 2013/14 v severních Alpách a neustálé zprávy o jadranských nížinách - s jejich neuvěřitelným množstvím sněhu - přitáhly naši pozornost do Korutan.
Sněhová a lavinová situace v únoru 2014 však byla pro místní obyvatele všechno, jen ne příjemná. Únorová zpráva ZAMG slovy "[p]oledne bylo mimořádně srážkové" jen přibližně vystihuje místy choulostivou situaci. Únor charakterizovaly titulky jako: "Omezení související se sněhem v Korutanech a Východním Tyrolsku pokračují (...)" a poté "[n]a více než deset dní později došlo v některých částech Korutan a Štýrska k vydatným sněhovým srážkám". Záchranné služby měly plné ruce práce. Množství srážek v okolí Nassfeldu překročilo běžnou únorovou hodnotu přibližně o 300 %. Koncem února, když se situace trochu uklidnila, jsme se tedy vydali směrem k Nassfeldu, abychom prozkoumali jeho freeridové možnosti. A protože k nám byla matka Hulda obzvlášť laskavá, 48 hodin před naším příjezdem bylo na vrcholu dalšího půl metru prašanu - v Nassfeldu na nás čekala sněhová nadílka kolem 4 m!
Lyžařské středisko Nassfeld se nachází v Korutanských Alpách. Nassfeldsattel spojuje rakouské údolí Gail s italským údolím Kanaltal. Oblast leží v nadmořské výšce od cca 600 m n. m. (Tröplach) do cca 2 000 m n. m. Díky výstupům na okolní hory, jako jsou Gartnerkofel (2 195 m), Rosskofel (2 239 m) a Trogkofel (2 280 m), můžete vyjet ještě výš.
Den 1: Průzkum lyžařské oblasti s letmou návštěvou Kammleitnu
Ráno prvního dne jsme se setkali s protagonistou freeridu z Nassfeldu Alexanderem Huberem, který je nyní po téměř tříleté pauze způsobené zraněním opět v plné síle. Jako místní obyvatel zná osobně každý metr čtvereční tamního backcountry. Vyrážíme směrem k vleku Sonnleitn a krátce předtím přímo do lesa. Tam nás Alex vedl pohádkovým skalním labyrintem, až se pod velkou skalní věží konečně otevřela mýtina a nás čekaly první zatáčky na malém, jemném svahu zdobeném polštáři. Pokračovali jsme řídkým lesem, přešli potok a opět došli k lanovce Trogkofel. Navzdory mohutné sněhové pokrývce dosahující téměř 4 metrů byly potoky díky mírným teplotám a opakovanému dešti většinou otevřené a Alex'ova znalost oblasti a terénu byla velmi žádaná.
Další sjezd začínal přímo naproti horní stanici lanovky Trogkofelbahn. Právě zde se nachází vstup do oblíbeného údolí Trogtal. My jsme ho však nechali vlevo. Po krátké trojkové jednotce se nám otevřel Trogkessel. Vypadá jako pestrá kytice květů, vlevo od lyžaře's pěknými skalami a vpravo s velkými, otevřenými boky, ke kterým se dá dostat jen krátkým výšlapem. Mezitím vede sjezd kopcovitým terénem, než kotlina vyústí do lesa.
Jako lahůdku na závěr dne jsme vystoupali z Kühweggertörlu na vrchol Kammleitn. Zde jsme se vydali po velmi strmém západním úbočí, lemovaném dvěma skalami, a odbočili doprava do rovinatého úseku. Odtud začíná dlouhý západní svah - který je dobře viditelný z lyžařského areálu - s klesáním dlouhým asi 500 metrů. Bylo již pozdní odpoledne. Slunce udělalo se svahem zbytek. Po několika prvních zatáčkách jsme si uvědomili, že situace je kritická. Jakkoli lákavě vypadaly žlaby uprostřed sjezdovky, sjeli jsme přímo po okraji lesa, protože terén je zde méně strmý. Jakmile jsme se bezpečně ocitli v dolní části sjezdovky, sjeli jsme na lyžích lesem k průsekové cestě a po ní se vrátili k vleku. Den jsme si vychutnávali až do posledního vleku a málem jsme se veřejnými autobusy nedostali zpět do našeho rekreačního domu. Nezapomeňte si proto předem zkontrolovat jízdní řády autobusů, protože po uzavření vleků jezdí do Hermagoru a dál jen několik spojů.
Den 2: Lyžování na stromech v Nassfeldu za hustého sněžení
Druhý den ráno nás u vrcholové stanice lanovky Millenium přivítalo husté sněžení. Abychom nezmrzli při čekání na Alexe, který po divokém večírku předchozího večera dorazil o něco později, udělali jsme v lese několik stop, které jsme po zbytek dne kvůli nedostatečné viditelnosti téměř neopustili. Když Alex dorazil, vyjeli jsme nejprve lanovkou na Zweikofel. Krátce jsme lyžovali na sjezdovce, abychom ji v první zatáčce přímo směrem k lesu zase opustili. Právě tudy vede "černá' varianta sjezdu. Tady se dá lyžovat prakticky všechno vlevo i vpravo od trasy. To bylo také vyhlášení Alexe', který, ověšený GoProsy jako vánoční stromeček, hned vyrazil a zmizel v oblaku bílého prachu. Čekala nás pěkná stromová sjezdovka, prošpikovaná malými polštářky a schůdky. To vyvolává úsměv na freeriderském srdci. Následovaly další sjezdy, vlevo i vpravo a pod lanovkou Zweikofel. Podmínky u lesa byly dnes perfektní. Takové počasí má ten příjemný vedlejší efekt, že jsme byli prakticky sami. Mohli jsme znovu a znovu pokládat hřebenové stopy, ale také proto, že naše staré stopy byly v průběhu dne znovu zasněženy. Zbytek odpoledne jsme strávili v údolí Trogtal. Zde, kde se v průměrných zimách terén vyznačuje labyrintem mohutných balvanů, nás zaujaly mohutné polštáře. Údolí nabízí rozmanitý terén, mírně strmý a částečně zalesněný, takže se v něm dá snadno orientovat i za sněžení. Díky dobré viditelnosti z lanovky je však za dobrého počasí velmi frekventované.
Den 3: Modrý pták, prašan a teploty pod nulou!"
Zimní krajina jako z turistické brožury! Neztrácíme čas a vyrážíme na Kammleitn. Od horské stanice přecházíme daleko nad sjezdovkou FIS do protějšího svahu, jižního úbočí Kammleitnu. Jakmile se tam ocitneme, ocitneme se na rozsáhlém svahu, který je velmi lehce zalesněný. Vzhledem k jihozápadní expozici je však potěšení omezeno na ranní hodiny, takže jsme si to několikrát zopakovali. V době oběda jsme se vydali na protější Monte Auernig. Od horní stanice vleku Gartnerkofellift se přejíždí po svahu vlevo od sjezdovky tak daleko, kam až vás lyže unesou, a poté se začíná lyžovat nahoru. Odtud vystoupáte na hřeben a po něm se vydáte západním směrem až na vrchol. My jsme si nechali lyže vpravo, protože křídlo vlevo se nám zdálo příliš strmé kvůli panující lavinové situaci. Bylo to opravdu prašné! Jakmile jsme dosáhli okraje lesa, zahnuli jsme doleva a vrhli se do strmého lesního sjezdu. Cesta zpět do lyžařského areálu nás vedla po stahovací cestě na úpatí hory. Druhé kolo jsme si rozhodně nechtěli nechat ujít!
Den 4: Freeridová túra přes Gartnerkofelscharte do Postranu
Poslední den jsme vystoupali od horní stanice lanovky FIS na Gartnerkofelscharte, což trvá asi půl hodiny. Opět jsme dorazili jako první a byli jsme ohromeni bizarní zasněženou krajinou, která na nás čekala ve velkém kruhu Gamskar. Okouzleni tlustými prašanovými oblouky jsme sjeli na lyžích pod tři věže Gartnerkofelu. Vlevo od Felshornu jsme se dostali do širokého, velmi strmého žlebu: malého Gamskaru. Odtud jsou již vidět domky Kühweger Alm. Nejdříve jsme však v nejhlubším prašanu vytvořili linie pro dalších 450 výškových metrů. Na salaši jsme si udělali přestávku a užívali si panoramatu a čistého slunce, než jsme sjeli na lyžích lesem a po zemědělských cestách do údolí. Přes údolí jsme sjeli do Postranu a autobusem se vrátili zpět do lyžařského střediska.
Závěr
Nassfeld se vydařil. Podařilo se nám strávit čtyři nezapomenutelné dny, které nám poté připadaly jako zimní pohádka. Freeridový terén v blízkosti lanovky je rozsáhlý a nabízí několik delších sjezdovek (cca 600 výškových metrů), zejména v oblasti kolem Trogtalu. Většina sjezdovek je krátká (cca 300 výškových metrů), ale náročná. Kromě toho lze krátkými výstupy dosáhnout velmi zajímavých sjezdů v oblasti, jako jsou Kammleitn, Monte Auernig a Schnittlauchkofel. I sem dorazil trend lyžování "mimo sjezdovky", protože po čerstvém sněhu nejste v žádném případě sami.
Co byste měli vědět a odkazy
Mapy
Karnské Alpy: Turistická mapa Tabacco 09. 1:25000
Online mapa se sklony svahů: alpenvereinaktiv.com
Nejkrásnější freeridy v rakouských Alpách
Aplikace
snowsafe (lavinové hlášení)
alpenvereinaktiv.com
Lyžařský areál / ubytování
www.nassfeld.at
Ceny
Denní skipas 40 EUR (hlavní sezóna) od: únor 2014
