Alaska

Aline Bocková, mistryně světa ve freeridu (snowboard) z roku 2010, hovořila s PowderGuide o Freeride World Tour 2011, snowboardingu a svých cílech jako profesionální jezdkyně. Po překvapivém druhém místě v prvním ročníku tour vyhrála v roce 2010, ve své teprve druhé sezóně, závod o titul.

Nespočet oceněných filmů MSP přináší jeden "must-see? film za filmem. Letošní mistrovské dílo Tak to vidím já není výjimkou. Kromě dechberoucích záběrů freeridu a freestylu zaujmou zejména inovativní POV záběry a freestylové prvky sportovců na vysněných svazích Aljašky.

Travis Parker dělá čest. Jedna z největších legend snowboardingu se vrací a ukazuje filmovému světu snímek, který se ve filmu "Respect Your Elders" zaměřuje na lásku k jízdě v prašanu s přáteli. Společně s partou zčásti starých mazáků a zčásti mladých ripperů se vydává na dobrodružnou cestu z Kalifornie na Aljašku. V obsazení nechybí Josh Dirksen, Ben Lynch, Brandon Cocard a samozřejmě ani samotný Traivs Parker. Tento film z produkce vlastní produkční společnosti pana Parkera, Resourcefull Gnome, je velmi sympatický.

Varování – všechny situace zobrazené v tomto filmu jsou potenciálně nebezpečné! Po upozornění na toto varování na začátku filmu začíná film Light the Wick několika brutálními lyžařskými scénami, které ukazují perverzní sjezdy po strmých stěnách a ošklivé pády, střízlivě komentované hlavními hrdiny. Žádný nesmysl, na tomto varování něco je...

Absolutní klasika v oblasti powderwhore! Pudrové děvky zjevně zůstaly věrné svému stylu. Všechny linie jsou vyvinuty s použitím lezeckých kůží a lidské práce. Ačkoli je zde několik leteckých záběrů, které rozhodně nenatočili ptáci, celkově se kluci drží svého hesla "back to nature". Samozřejmě nesmí chybět představení poustevníka: Nic Devore a jeho stan tipi uprostřed pampy: "Ale já nejsem hipík – přísahám!". Ano, samozřejmě?

Každý rok dostáváme špičkové freeridové filmy od společnosti Teton Gravity Research (TGR). Do této exkluzivní kolekce bez problémů zapadá i Re:Session. Hluboký prašan, vysoké skály a strmé aljašské lajny v té nejlepší podobě.

Invaze Scando. Skandinávská filmová společnost Field Productions letos (opět) přináší na evropský trh smíšený freestylový a freeridový lyžařský film "Get Lucky". Bohužel filmová technologie i nabízená akce nedokážou držet krok se silnou konkurencí ze zámoří. Práce s kamerou, triky, lajny i technika lyžování sportovců zůstávají spíše na národní úrovni.

Massive je druhým filmem Tannera Halla, ve kterém hraje hlavní roli. Po loňské premiéře filmu "Believe" se mistr Hall vrací do centra pozornosti ve svém vlastním filmu. Hlavním sponzorem je opět společnost Red Bull. Opět nechybí ragga hudba a "přenesení parku do Backcountry".

Zapálí se strom, aby snad vnesl více světla do tmy, nebo chce posádka MSP ochránit severoamerické lesy před kůrovcem? Jelikož mi obojí připadá poněkud absurdní, zbývá říct jediné: nesmyslná akce! A tím končí nejhorší příspěvek v letošním pásmu MSP.

17.05. Tábor VI Tundra 22:45 750 m - Jsme někde mezi průsmykem McGonagall a Wonderlake. Poté, co jsme ráno opustili tábořiště, jsme zpočátku dobře postupovali. Pak jsme narazili na obrovský ledovcový zlom s několika drobnými obtížemi, včetně extrémního skalního srázu, který jsme pak obešli. Ledovec Muldrow se táhne donekonečna, a kdyby bylo trochu tepleji, pravděpodobně byste se po kolena propadli do bahna. Pravděpodobně byste se nedokázali dostat tam a zpět. Do McGonagallova průsmyku jsme dorazili kolem 18:00. Sestup z průsmyku byl skvělý. Ušetřil nám dvě hodiny cesty. Pěší túra tundrou s našimi lehkými batohy a lyžemi na zádech je zvláštní zážitek. Jsem opravdu rád, že jsme to celé nešli v opačném směru, protože s naší výbavou bychom se daleko nedostali. Bažiny, husté křoví atd. Teď poprvé po dlouhé době ležíme ve stanu bez sněhu, bez ledu, bez bouřky, bez zimy. Jídlo jsme pověsili na strom pro případ, že by nás navštívil medvěd. Teď si užíváme večerní atmosféru s otevřeným stanem.

Dosáhli jsme našeho tábora IV a jsme v průsmyku Denali. Pokud je nadmořská výška správná, jsme ve výšce asi 5750 metrů. Je 22:30, slunce zapadá a nám se daří relativně dobře. Cesta z posledního tábora nám trvala sedm hodin. Máme velké štěstí, je téměř bezvětří. Jsme dost exponovaní, kdyby se zvedl vítr, měli bychom velké problémy.

Dva extrémní horolezci Stephan Keck a Günter Burgsteiner se na konci zimy 2009 vydali na velmi zvláštní (cílovou) túru: Výstup na 6 194 metrů vysokou horu Mount McKinley (na Aljašce se jí říká Denali).